Praví trampové a s nimi i mnozí vodáci a chatari dodnes nenazývají Sázavu jinak, než Zlatou rekou. Bývala kdysi skutecne zlatonosná,drobné zlatinky se podarí obcas vyrýžovat i dodnes. Neoficiální název však nesouvisí s dolováním zlata v Jílovém, ale s barvou vody, kterou zpusobuje odnášení jílovité pudy a je zvlášte videt na soutoku s Vltavou. Jméno Sázava pochází od usazenin, které reka unáší - sází, sázává, puvodne melo toto jméno ješte nekolik dalších rek napr. Želivka.
Celková délka toku je 218 km, z toho je 208km sjízdných na sportovní lodi. Vytéká z rybníku Velké Dárko a vlévá se do Vltavy u obce Davle jižne od Prahy.
Sázava je vodáky vyhledávanou rekou i když v léte mívá nižší stav vody. K nejkrásnejším místum patrí pereje Svoridla pod Svetlou nad Sázavou a úsek mezi Týncem a Pikovicemi.
Pod Krhanicemi 15km pred soutokem se reka zarezává do hlubokého údolí, kde v kamenitém recišti vytvárí cetné pereje. Zde pod Medníkem sídlí nekolik známých trampských osad. Pod Pikovicemi se proud ztrácí v hladine Vranské prehrady aby pak u Davle splynul s Vltavou.
Mezi Svetlou nad Sázavou a Davlí (142km) se plavily vory, pozdeji, pro nízký stav vody jen ze Zruce nad Sázavou(109km). Kvuli stavu vody vetšinou na jare a na podzim - v léte jen vyjímecne. Sázavské vory mely sedm metru a byly svázány z dvanácti kmenu. Po Sázave se plavilo dvacetpet voru za sebou, od Davle do Prahy se jich vázalo až ctyricet.Sázavští plavci se delili na Hornáky a Dolnáky - první plavili drevo jen do Cercan, druzí pokracovali z Cercan do Davle. Dolní úsek byl mimorádne nárocný, zejména úsek mezi Žampachem a Pikovicemi. Voroplavba byla postupne vytlacena železnicí. Poslední vory pluly po Sázave koncem II. svetové války.
K ceste k výchozímu bodu mužete využít Posázavský Pacifik vyjíždející z Bránického nádraží(pokud jedete z Prahy samozrejme) nebo známou Posázavskou stezku dokoncenou již v roce 1924.(je sjízdná i na kole, ale nedelní rodinná vyjíždka to rozhodne není). K plavbe na lodi možno jen podotknout, že babicka Marry zvládala "dolní nárocný úsek" zcela bez problému, aby pak dorazila "bez námahy až do Prahy".
Trasa je primárne plánovaná jako výlet na lodi, který je zakoncen lovením keše, proto jsou všechny nápovedy popisovány z pohledu kanoisty, neznamená to však, že by nebylo možné získat finální souradnice jinak než z vody.
Trasa zacíná na souradnicích N49°49,930´ E014°35,426, zde mužete také získat(dotazem) císlo A, které oznacuje nejnižší možný stav vody (vodocet v Nespekách)potrebný k splutí naší trasy(po rece).
Pocet pilíru a oblouku nejbližšího mostu nám dá B
Na druhém moste se nachází C pilíru a nápis. Pocet písmen v prvním slove je D, nápis bohuzel zmizel takze d=10
Nad rekou prochází vedení vysokého napetí, které má E dratu
V zápetí podjíždíte další dráty oznacené F cervenými balónky
První obcerstvení se nachází na N49°50.606´ E014°33,201´
Asi po kilometru narazíte na další most jehož mostovka je vyztužena G podélnými nosníky.
Kdo je príliš znaven muže si oddechnout v Obcerstvení u jezu na 49°51,037´N,14°30,712´E, anebo pokud vydržíte až do N49°51,665´ E014°30,224´ do Restaurace na Staré pošte, kde na vás ceká Pivo,limo ci speciality na grilu (steaky,kridýlka,špízy) prímo na brehu jen pár metru po vystoupení z lode.
250 m po proudu vlevo je dum na jehož ZELENÉM prucelí najdete H balkónu a I oken
Po pár kilometrech minete ješte na pravé strane obcerstvení U trosecníka N49°51,725´ E014°28,048´
Cíl se nachází u žluté cedule na N49°52,700´ E014°25,695
Na nejbližším moste je J tenkých betonových sloupku
Než vyrazíte k keši mužete ješte navštívit cukrárnu N49°52,639´ E014°25,646´ ci blízký kiosek N49°52,633´ E014°25,595´
Keška N A+4°BxD+C,F^2x2+(ExF)-E+8´
E 2xE°((3xG)+1),(JxI)-(Hx3)-2´
Keš se nachází u potoka
Obsah: neco co souvisí s vodou- nafukovací míc,kruh,rybicky,vznášedlo,pena do koupele,koupací cepice,kartácek na zuby,mušlicka