Sladkovského ulice, jedna z nejstarších ulic pardubického Zeleného předměstí, končila sice před léty svým jižním koncem ve stejných místech jako dnes, ale přesto to zde bylo tenkrát jiné. Tam, kde je dnes podchod pro pěší pod železniční tratí, byl ze Sladkovského ulice na skřiváneckou stranu železniční přejezd se závorami. A právě tento prostor, přejezd a konec Sladkovského ulice, se stal před více než 80 lety, místem tragédie.

Drancování vlaku na pardubickém nádraží
Vpravo je vidět budova, která stoji dodnes

Poslední rok první světové války přinesl do českých zemí, přestože byly od válečných vřav daleko, hlad a bídu. I na Pardubicko. Sem obzvláště, protože na jihozápadním okraji Pardubic, na bývalém execíráku, kde nedlouho předtím Ing. Jan Kaspar dělal své první aviatické krůčky, vyrostla mamutí vojenská nemocnice, dřevěné město s 365 dřevěnými baráky a pěti nádražími, kde si v některých dnech, týdnech a měsících hojilo válečné šrámy až deset tisíc raněných vojáků, svezených sem ze všech evropských bojišť. Karantena, jak lide lazaret nazyvali, odsavala vrchovatou merou a bezostysne z toho mala, co se dalo nazvat zasobovani obyvatelstva. Lide stradali. Nejintenzivneji souzil nedostatek cukru, omastku a uhli. A tak se kradlo. A take drancovalo...

Vojaci na prejezdu

V patek 7. cervna casne zrana prosakla mezi obyvatele Familie (dnesnich Slovan) zprava, ze se od Ceske Trebove blizi nakladni vlak, plny uherske slaniny, udajne mirici do Liberce. Familie byla bleskurychle na nohou a tahla houfem k nadrazi. Cestou se pridaly Olsinky, Karlovina a stradajici z dalsich prilehlych ulic. Kdyz vlak v nadrazi zastavil, vagony padly v nekolika minutach. Drancujicim nikdo nebranil, nadrazni straz, slozena z prestarlych domobrancu, se radeji schovala. Obrat nastal teprve, kdyz na peron dorazila privolana pomoc, oddil uherskeho pluku se tremi kulomety. Vse nastesti skoncilo v klidu - dav se rozesel a pred polednem odesli i vojaci s kulomety.
Popravde receno, lide se nerozesli, jen se premistili podle trati ponekud dal na vychod, ke kaplicce u sv. Anny, kde drive take byval prejezd se zavorami (dnes je zde podjezd). Tady cekali na dalsi vlak, o kterem dostali zpravu, ze veze mouku, jecmen, cukr, uhli a petrolej, tedy vsechno, co lidem doma chybelo. Kdyz se vlak blizil, lehlo si nekolik zen na koleje. Strojvedouci vlak zastavil a drancujici stojici nakladak ztekli. Vse by se pravdepodobne skoncilo bez nejmensiho nasili, kdyby jedna z zen si to neprozretelne nenamirila k Tacheciho pile, kde narazila na dvanacticlennou hlidku madarskych vojaku, ktera pod vedenim porucika strezila u strazniho domku na prejezdu u Sladkovskeho ulice pristup k nadrazi.
Shodou nestastnych okolnosti se v te dobe u prejezdu pred zavorami shromazdilo nekolik desitek necinnych zvedavcu, prilakanych sem zpravami o rannim rabovani. Zena, prchajici s lupem od sv. Anny, se snazila ztratit v tomto davu. Vojaci ji vsak dopadli a bezcitne ji tahli za vlasy k veliteli. To prihlizejici pobourilo, padala ostra slova a zvedly se i zatate pesti. Porucik nevahal, rozestavil vojaky do dvojradu a rozkazal nabit pusky. A prave pritom se stalo neco, co bylo rozbuskou nastale tragedie: jeden vojak nabijel pusku tak nestastne, ze postrelil jineho do nohy. Porucik v domneni, ze to vystrelil nekdo z davu, dal povel palit!
Vetsina vojaku vystrelila do vzduchu, ale tri rany sly do lidi a vsechny byly smrtelne. Na zemi zustali lezet mrtvi - dvanactilety skolak z Ohrazenic Oldrich Kudrna, profesor obchodni skoly Josef Slezak a kozeluh Frantisek Hatle.
Druhy den bylo vyhlaseno v Pardubicich stanne pravo. Porucik pred davem uprchl. Terezinsky vojensky soud sice zahajil vysetrovani cele zalezitosti, ale to nebylo nikdy dokonceno, protoze mezitim valka skoncila a Rakousko-Uhersko zaniklo.

Frantisek Hatle(vlevo), pohreb Prof. Slezaka (vpravo)

Třem obětem z toho černého pátku 7. června byla na nejbližším domě tragédie odhalena pamětní deska. S touto událostí je i svým způsobem spojena keška Anno Domini, kterou doporučuji také navštívit.

To byla troška nedávné historie a teď trochu práce. Čeká Vás několik úkolů:

- na souřadnicích uvedených v listingu nic nehledejte.

1.Vaším úkolem je zjistit, kterého roku se cela událost odehrála. Získáte letopočet ve formátu ABCD.

2. Jméno poručíka, který velel maďarským vojákům. Příjmení EFGHIJ
Jméno převeďte na čísla, kde každému písmenu je přiřazeno číslo (Z=26).

3. Počet řádků na pamětní desce vztahující se k této události K.

Cache je na souřadnicích:

N50°0A.(K-C)(E-B)(G-F-C)
E015°(D^2-E).(I-D)(D-H)(K+J-I)

30.10.07 - Jelikož si myslíme, že tento listing by nemel zmizet, adoptovali jsme s laskavým svolením autora tuto kešku a znovu ji tak zprístupnili dalším lovcum. Aby byla zachována tematicnost, snažil jsem se najít místo v blízkosti události. Z historie cache asi víte, že to tady není vubec jednoduché. Pokud by i toto místo bylo problematické, napište to do logu a pokusím se o další nápravu.
24.1.08 - Cache v provozu na novém místě, s tím se mění i výpočet.