Libin Traditional Geocache

Vyrazny asymetricky hrbet 4 km jizne od Prachatic. Idealni rozhledovy bod: na sever je videt Pisecko a jaderna elektrarna Temelin, k jihu az zapadu Sumava a nekdy i Alpy (pres 150 km jizne).
Severni svahy az po vrchol jsou soucasti PR Libin, chranici prirozeny horsky sutovy les se smrkem a bukem.
Na vrcholu jsou dva geodeticke body. Nekdy byla v mapach udavana vyska Libina 1 119,4 m n. m., coz je vsak vrsek rozhledny.

PRISTUPOVE CESTY
Autem (tedy i na kole)
K Libinu lze prijet ze dvou stran. Bud po silnici c. 143 vedouci z Kremze do Prachatic, nebo po silnici c. 141 spojujici Prachatice s Volary. Pri prvni alternative lze po odbocce v obci Leptac dojet az k lesnimu hotelu Rohanov, pri druhe moznosti az pod vrchol kopce, kde je parkoviste. Az na vrchol vede asfaltka. Hoste ubytovani na libinske chate (stejne jako cykliste) mohou dojet s autem az k rozhledne.

Vlakem
Pokud zvolite cestu vlakem, je mozno vystoupit v zel. zast. Prachatice - lazne a jit po cervene tur. znacce (VIZ dale). Je take mozne vlakem dojet o jednu zastavku dale - do Rohanova, odkud je to na vrchol po zlute, ktera se pote napojuje na modrou asi 5,5 km.

Pesky
Pesky lze Libin relativne snadno navstivit napr. z osady Libinske Sedlo, odkud vede modra znacka (2 km s prevysenim 240 m) nebo po zlute znacce (4,5 km) od hotelu Rohanov. V obou pripadech pujdete nadhernymi stromovymi porosty.

Trasa po cervene (teren cca***)
Opravdove "dobyti" lze uskutecnit z prachatickeho namesti, a to po cervene znacce k jihu, ktera kopiruje trasu krizove cesty.
Trasa je dlouha temer 6 km, s prevysenim 540 m.
Pokud se pro ni rozhodnete, bude vas cekat sice narocnejsi vystup, ale zato pujdete zajimavymi misty a budete si moci vychutnat les i pekne vyhledy na protejsi kopce a taky na cele Prachatice (VIZ waypoint).

Hned zpocatku zacnete stoupat do casti mesta zvane LAZNE SVATE MARKETY, kdysi pomerne znamych lazni.
Dale stoupame a stoupame, hlidame si cervenou znacku, abychom si cestu zbytecne neprodlouzili. Na severnim uboci najdeme PRIRODNI REZERVACI LIBIN, ktera chrani prirozeny horsky sutovy les. Strma stoupani stridaji pozvolnejsi, lesy stridaji mytiny az na samy vrchol Libina, kde se nachazi turisticka chata poskytujici obcerstveni a ubytovani, v tesne blizkosti kulate, na bilo natrene kamenne rozhledny.

ROZHLEDNA
Roku 1880 byl zalozen Sumavsky klub turistu (Bohmerwald Touristen Club), patrici k Rakouskemu turistickemu klubu. Byli v nem hlavne Nemci bydlici v Prachaticich a okoli. V lednu roku 1881 se konala prvni vyrocni schuze a pri ni se vedeni rozhodlo, ze postavi rozhlednu na nedalekem Libine. Pro stavbu pouzili navrh architekta Vyskocila z Vidne a pak hledali penize na stavbu. Potrebnou castku se podarilo slozit z ruznych zdroju - od clenskych prispevku po dary od bohatych priznivcu klubu. Penize na stavbu ziskali i poradanim koncertu, divadelnich predstaveni, velkou financni podporu ziskali od sporitelny, Schwarzenbergska lesni sprava darovala 100 centu vapna z vapenky v Ceskem Krumlove, majitele konskych potahu zajistily zdarma dopravu. Plan byl zhotoven lesnim spravcem W. Suskem a jejim stavitelem byl prachaticky mestan Adalbert Reichart. Stavba zacala r. 1881 a skoncila r. 1883. Cela stavba stala 3580 zlatych. Roku 1881 byla postavena hajenka s pripojenou restauraci, kde bylo mozno i prenocovat. Po dvou letech stavby se rozhledna konecne dockala slavnostniho otevreni, ktere se konalo 16.zari 1883. Vez byla pojmenovana podle korunniho prince Rudolfa jakozto Rudolfova vez v upominku jeho navstevy Prachatic r. 1871.
Pred prvni svetovou valkou, kdy rozhlednu prevzal Klub ceskych turistu, existoval plan na zastreseni rozhledny, ale prave kvuli valce nebyl uskutecnen.
Roku 1938 chtel KCT postavit sklenenou kopuli a opatrit ji orientaci a pristupovou cestou. Druha cast planu byla realizovana, ale az po valce.
Za valky vez slouzila vojenskym ucelum - jako pozorovatelna. Roku 1951 byl objekt jiz neobydleny a r. 1962 byla stavba demolovana.
Dnes je vez znovu zrekonstruovana (1994) a tesi se caste navstevnosti turistu.
Ze sirokeho ochozu veze je kolem dokola krasny vyhled na zalesnene hrbety Sumavy z nichz se nejvice vyjima Plechy, Tristolicnik. Boubin, Bobik. Pokud k nam bude pocasi shovivave, zahledneme i Alpy.
Mimo sezonu je rozhledna otevrena o vikendech, v lete je pristupna kazdy den od 10 do 17 hodin.
Mimo oteviraci dobu je vsak moznost vyzvednout klic na chate Libin, nejlepe po telefonicke domluve (tel.: 388 312 129).
Rozhledna je pristupna za mirny poplatek.

HORSKA CHATA LIBIN
Na Libine je take turisticka chata, kde se muzeme obcerstvit nebo i ubytovat a jsou zde dokonce i tenisove kurty. Chata Libin nabizi stravu a celorocni ubytovani, obvykle je tu spis zahranicni klientela.
V chate bydlival kdysi prachaticky mestsky hajny Hans Krasa, vytecny hrac na citeru, k niz pry svym hostum notovaval stare sumavske pisne.

LANOVE CENTRUM
V cervnu 2008 byl na Libine zahajen provoz temer kilometr dlouheho lanoveho parku. Ma vice nez 60 prekazek a sklada se ze ctyr ruzne obtiznych tras.
Bohuzel ma i jednu vadu (pomineme-li cenu): jednotlivci neni doprano ho navstivit. (Coz jsme z webu ani z info na parkovisti nevycetli... Teprve po me stiznosti se puvodni text "Vzhledem k velikosti a dostatecnemu poctu treneru jsme schopni se postarat nejen o skupiny, ale i o jednotlive navstevniky, abyste si mohli vychutnat rozmanitost a krasu krajiny, ve ktere je nas lanovy park postaven." zmenil na "Jisteni u nas na Lanovem parku probiha vzdy minimalne ve dvojicich, jednotlivci se muzou priradit po domluve do skupin, nebo jim jsou k dispozici nasi treneri, ktere je dobre si objednat den predem."
Tak, at nejste zklamani...

NAVRAT PRES LIBINSKE SEDLO
Po modre znacce lesni pesinou a podel luk dojdeme do obce Libinske Sedlo (drive Fefry), o niz prvni pisemna zminka pochazi z roku 1351. Puvodni nemecky nazev osady byl Pfefferschlag a vznikla kolem roku 1280. Fefry jsou nemeckeho zalozeni a byly vzdy jazykove nemecke i v dobe, kdy se v Prachaticich mluvilo cesky.

"O kostele budiz jeste pripomenuto, ze v roce 1864 pri cirkevni slavnosti spadla na zaver bohosluzby tehdy drevena kruchta se vsemi muzikanty a vericimi pritomnymi na kuru, jimz se vsak az na male odreniny kupodivu nastesti nic vazneho nestalo. Jako pozoruhodnost se uvadi i to, ze stare varhany, ktere pochazeji z kostela v Korkusove Huti (Korkushütten), koupil sem obecni chudy, kdyz necekanou vyhrou v loterii nabyl par set zlatych.
Lid si vypravi o vzniku kostela, ze jedna zbozna hrabenka, ktera bydlela v cp. 1 u bohateho sedlaka, mela ho pry dat vystavet. Podle lidoveho podani se take nema jmeno Pfefferschlag odvozovat od "Pfaffe", tj. pop, knez, nybrz udrzuje se tvrzeni, ze tam, kde nyni stoji kostel, byval mohutne vzrostly ker lykovce (v originale "Pfefferstaude" ci "Seidelbast" ci take "Kellerhals" , cesky narecne i "divoky /divci/ pepr"). Kvuli stavbe kostela musel byt ker odstranen, zustal ale pry v pojmenovani obce."
Deutsche Heimat - Blatt für deutsche Volkskunde und Kulturgeschichte in Österreich, 1906, s. 33-34

SUMAVSKE POVESTI
Nebeska louka
Skryta v hlubokem lese lezi Nebeska louka. Zadna cesta k ni nevede, nikdo ji nedokaze najit. Pokud je vsak nekdo vyvolen, aby ji spatril, pak se jednoho dne zcistajasna ocitne na pasece, zalite zlatem a zarivou zeleni uprostred jinak seravych lesnich koncin a pokryte samym kvitim. Ten stastlivec, kteremu je dano videt vic nez jinym lidem, snad tu pak zahledne i lucni vilu. Plavne se ta bytost vznasi chladnou rosou nad travami i kvety, ktere se pred ni sklaneji; tanci na tenkych vlaknech pavucin, napjatych ze stonku na stonek. Nebeska louka je rajem te lucni vily. Byliny a kvety jsou jeji milackove. Sotva zjara sejde posledni snih, vylaka lucni vila ze zeme zlate petrklice a bile chvejive sasanky. Jen pokyne rukou a prvni zlutasek se zatrepeta vzduchem. Pak prijde cas, kdy louku pokryji kvety upolinu, ktere zari zrovna jako tekute zlato. Zvonky rozevrou sve kalichy a zacnou vyzvanet. Kopretiny se rozsviti jako hvezdy a rozesmejou se slunci vstric. Hvozdiky, pomnenky a vstavace se tisni vedle sebe a tesi se pospolu z krasneho leta. Nikde neni takove bohatstvi kvetu jako na Nebeske louce.
To nejzvlastnejsi na ni je ale vitr. Hovori sty nejruznejsich hlasu, sepota a selesti, huci a sumi. Je jiny, kdyz poviva stebly a stonky chvejicich se travin, jiny, kdyz projde korunami staletych jedli. Prichazi z dalekych zemi, neznamych pohori a mori. Zna je, zna i osudy zvirat a rostlin. Kdyz ulehnes do travy a dokazes naslouchat, bude ti bez konce vypravet ty nejcarovnejsi pribehy a zkazky.
/Roku 1935 vysla v curysskem nakladatelstvi Rotapfel Verlag bibliofilie Die Himmelreichwiese s 12 barevnymi ilustracemi Ernsta Kreidolfa. Himmelreichwiese je nazev skutecne louky, ktera se nachazela u Prachatic za Laznemi svate Markety (St.Margarethenbad) smerem na Leptac (Rohn)./

V divoke zahrade
Pred davnymi casy se vydal jeden clovek nahoru na Libin, sesel ale z prave cesty a bloudil krizem krazem temnou divocinou. Tu najednou padl prostred lesa na podivnou zahradu, zaplavovalo ji celou nadherne svetlo a slunecni jas v ni panoval a prepodivne stromovi ji zarustalo a ovoce na nem, jake dosud jakziv nevidel. A kviti se tu zvedalo vsech tvaru i barev, co jeho oci nikdy nespatrily a divi cizokrajni ptaci letali vsude kolem v povetri i vetvovi a zpivali tak prepodivne smutne a trava tak zhluboka sumela, ze se tomu muzi ze vseho az hlava zatocila a pred zrakem se mu zatmelo. Zcistajasna byl cely utrmaceny, ze si lehl na palouk a usnul. Teprve v noci ho vytrhl ze sna Soumarsky zvon, jak sem zaznel odzdola z Prachatic. Kdyz se ten clovek navratil domu zpatky, byl docela jinaci nezli byval driv, ocima bloudil kamsi mimo a jedineho slova s nikym nepromluvil. Mel nakonec stesti, ze se z te zacarovane zahrady vubec dostal. Byli jini, co do ni zabloudili jako on a nikdy vic se uz domu nazpet nevratili.
/Böhmerwald-Sagen, 1924, s. 68, preklad Josefa Rauvolfa ve sborniku Legendy a povesti stare Sumavy (1996) ma nazev V podivne zahrade na Libinu/

TURISTICKA ZNAMKA c.703

ULOZENI CACHE
Keska je ulozena v miste, ktere by melo byt dostupne i v zimnich mesicich, s pomerne dobrym signalem. Na kesku samotnou by se snih nemel dostat, takze ji lze odlovit i ve snehovem obdobi.

Deutsch
Die Mitglieder des Touristenclubs "_Böhmerwald" hatten die Idee, auf dem 1096 m hohen Gipfel des Libin einen Aussichtsturm zu bauen. Den Entwurf fertigte der Waldverwalter W. Suske und Frantisek Reichert aus Prachatice leitete den Bau. Die Geldmittel zum Bau verdienten die Mitglieder des Touristenclubs durch Konzert- und Theateraufführungen. Große Unterstüzung erhielten sie von der Sparkasse. Die Schwarzenbergsche Waldverwaltung schenkte 100 Zentner Kalk aus der Kalkbrennerei in Krumlov und die Besitzer der Pferdegespanne übernahmen den Transport. Die Bauarbeiten dauerten von 1881 bis 1883 und kosteten 3.880 Gulden. Im Jahre 1871 wurde die Stadt Prachatice vom Kronprinz Rudolf von Habsburg besucht. Zum Gedenken an diesen Besuch wurde der Turm auf dem Libin Rudolfsturm genannt. 1881 wurde ein Hegerhaus gebaut, in dem übernachtet werden konnte. In den folgenden Jahren besuchten viele Touristen den Libin. Die Pächter des Hegerhauses wechselten häufig. Der Pächter des Hegerhauses, Herr Bilek, bot 1938 seine Dienste in der Presse an. Im gleichen Jahr plante der tschechische Touristenclub den Turm mit einer Glaskuppel und Orientierungsangaben auszustatten. Der Weg zum Libin sollte befestigt werden. Dieser Plan wurde erst nach dem II. Weltkrieg, in dem der Turm zur Beobachtung militärischen Zwecken diente, realisiert. Seit 1951 war das Objekt unbewohnt und wurde 1962 zerstört. Die Rekonstruktion des Turmes erfolgte erst 1995. Seit dem ist er wieder ein beliebtes Ausflugsziel und wurde von vielen Gästen besucht.

KARMA	Aktualni verze: misto c. 2, krabicka c. 2	Aktualni stav: archivace, krabicka ponechana na doziti
	Od 15.10.2011 zarazena do projektu Ceské kopecky.
KEŠKY	Posledni editace listingu: 27.1.2012	Posledni kontrolni navsteva: 6.4.2014 - v.z.brumlik.k

DEKUJEME ZA NAVSTEVU