POZOR DNE 28.7.2012 KEŠ PŘESUNUTA O PÁR METRŮ SMĚREM K VRCHOLU. VIZ NOVÉ SOUŘADNICE
Historie poutního místa Krížový vrch (puvodní název Vrabina) sahá až do stredoveku. V dejinách prošlo toto místo cetnými zmenami. Naposledy tento vrch i s kostelíkem patril vojákum. Díky tomu se zachoval ve velice špatném stavu. V soucasné dobe je již cást opravena a to práve vež kostela s rozhlednou. Z rozhledny je nádherný výhled do krajiny. Krížový vrch je i soucástí nové naucné stezky Príroda a lidé. Za kostelem se nachází velice neobvyklé místo, které je vyznaceno kameny. Zde je zaznamenán silný tok energie. Podle tvrzení senzibilu muže clovek toto místo využít k "dobíjení" a nacerpání energie. Nezapomente si to vyzkoušet, stací se jen postavit do prostred a na chvíli se soustredit.
Krížový vrch:
Mezi mesty Dobrany, Stodem a obcí Chotešov se nachází poutní místo Krížový vrch (487 m). Toto místo se pripomíná již ve stredoveku. Puvodne, asi do prvé poloviny 18. století se užívalo jména Vrabina. V dobe protireformacní se pak zacalo užívat pojmenování Krížový vrch, nemecky Kreuzberg. Ze starých rukopisu se dovídáme, že na vrcholu stával kríž, který dal roku 1739 zhotovit Jan Václav Eberle, tehdejší lesní na Vrabine. Neznámý umelec vyrezal ze dreva telo Kristovo v životní velikosti. Obyvatelé z blízkého i vzdálenejšího okolí sem putovali, aby tu vykonali pobožnosti. Na pocátku války o ceské dedictví 1740 – 1748 probošt chotešovský P. Krištof Schmiedl se svým konventem jeptišek ucinil slib, že nebudou-li muset utíkat z Chotešova pred neprítelem, zbudují na Krížovém vrchu kostel. Když byla válka dráždanským mírem r. 1745 v Cechách ukoncena, rozhodl se probošt splnit svuj slib. Možná k tomu prispelo i to, že dne 27.srpna 1746 se tu prý stal zázrak. Za prítomnosti mnoha lidí se kríž náhle obrátil. Tuto skutecnost potvrdil písemne c.k. pošmistr ze Stoda, který byl pobožnosti prítomen. Prípravné práce ke stavbe zapocaly 3.ledna 1747 a celá stavba byla ukoncena 9.listopadu 1755. Pri kopání se zde narazilo na staré zdivo, klenbové cihly, pozustatky lidských kostí a další veci. Bylo také r.1750 vystaveno obytné stavení a hospoda, vlastne noclehárna pro poutníky. Stavba kostelíka byla provedena po vzoru pražského kostela Na Karlove. Steny byly vyzdobeny freskami plzenského malíre Julia Luxe. Uvnitr byly ctyri oltáre. Tri z nich byly zasveceny trem Janum – Sv. Janu Krtiteli, Janu Evangelistovi a Janu Nepomuckému. Ctvrtý oltár byl vyvýšený, vedlo k nemu 18 mramorových schodu a byl na nem zázracný kríž. Ve schodech byly ostatky svatých a po stranách stálo 12 pozlacených andelu. Byla-li pred tím návšteva místa cetná, privolaly svaté schody se zázracným krížem nové a nové zástupy verících. Až z Bavor sem každorocne pešky putovalo procesí.
Když v roce 1782 zrušil Josef II. pres 700 klášteru, týkalo se to i kláštera chotešovského. S ním byl zrušen i kostel na Krížovém vrchu. Dvakrát byl ucinen pokus o vystavení kaplicky, ale až v roce 1859 se tehdejší kaplan chotešovský P.Felix Koch ujal úkolu vybudovat na Krížovém vrchu nový kostel. Dne 6. cervna 1862 byl kostelícek vysvecen samotným opatem tepelského kláštera a byl sem slavnostne opet postaven “zázracný kríž”, který byl do té doby ve Stode. Po roce 1890 se zacala ze sbírek budovat Krížová cesta, ozdobená sochami plzenského sochare Galganiho. Za svetové války a po jejím skoncení význam Krížového vrchu upadl. Roku 1916 vyhorela tamní hájovna, obyvatelé se odstehovali a kostel zustal bez dozoru a byl nekolikrát vykraden. V roce 1923 byl na míste vyhorelé hájovny postaven hostinec. O dva roky pozdeji - 20. zárí se na Krížovém vrchu sešlo asi 5000 poutníku z celých západních Cech. Toho dne byl zdejšímu kostelu navrácen obraz “Nejsvetejší trojice”, který odtud byl r. 1782 odnesen do Touškova Vsi, kde byl pres 140 let uchován v rodine Walzerove.
Po vztycení veže v roce 1931 se Krížový vrch stává i cílem turistickým. Místo preckalo i druhou svetovou válku. Poslední pout se zde konala v roce 1959. V roce 1967 celý objekt prebírá do bezplatného užívání armáda. Ta zde zustala až do roku 1995, kdy celý areál prechází zpet do církevních rukou. Protože je Krížový vrch koncinou znacne odlehlou, docházelo a stále dochází k nicení vandaly a rozkrádání materiálu. Byly tak prubežne zniceny sochy Krížové cesty, z kostela i ostatních budov zmizelo vše, co se dalo nejak využít. O prevod areálu do svého vlastnictví nekolik let usiloval mikroregion Radbuza, až v roce 2004 byla podepsána smlouva o prevodu. Mikroregion Radbuza – spolecnými silami zúcastnených obcí - opravil vyhlídkovou vež, která byla znovuotevrena dne 18. zárí 2004. Pri oprave veže bylo 5. srpna z báne vyjmuto pouzdro s dokumenty. Bohužel bylo pouzdro poškozeno prustrelem, který znicil sklenenou lahvicku a její obsah a na nekolika místech poškodil dokumenty.
Otvírací doba, vstupné:
Rozhledna Krížový vrch u Stoda je otevrena v turistické sezóne (duben - ríjen)
sobota, nedele (+ svátky) od 10.00 do 17.00 hodin.
Informace na tel 379 209 480.
vstupné 10 Kc
Zdroj: www.mestostod.cz/urad/view.php?cisloclanku=2005032201
Akce na Krížovém vrchu a v okolí:
http://www.mestostod.cz/urad/view.php?cisloclanku=2006051502
Prístupové cesty:
Prístup ke Krížovému vrchu je možný po naucné stezce Cernotín-Chotešov. Dále je možné využít zelené turistické znacky Chotešov-Lažany nebo cervené turistické znacky Stod–Maškrov-Líšina. Od rozcestníku Krížový vrch pak prímo 200 m do kopce.
Naucná stezka „Príroda a lidé“
Z Cernotínské návsi vede pres Krížový vrch do Chotešova naucná stezka "Príroda a lidé". Jednotlivá zastavení naucné stezky jsou opatreny tabulemi, které upozornují na prírodní a kulturní zajímavosti kraje pod Krížovým vrchem. Naucnou stezku pripravilo Stredisko ekologické výchovy Ametyst.
Informacních tabulí na naucné stezce je deset a jsou venovány: historii oblasti kolem Krížového vrchu (Chotešovské panství), Chotešovskému klášteru, geologii, krajinnému rázu, 4 biotopum (potok, jehlicnatý a listnatý les, zemedelská krajina). K zajímavým organismum, které mužete videt, patrí zejména lednácek, puštík, krkavec nebo krahujec, z rostlin pak lilie zlatohlavá, jaterník podléška a konvalinka vonná. Po výstupu na Krížový vrch s bývalým poutním kostelem se nabízí nádherný výhled na plzenskou krajinu.
Zdroj a podrobnosti: http://www.cernotin.cz/ns/index.php
Naše postrehy a doporucení
Cesta vede lesem a tak se pripravte na klíštata, komáry, srnce a jinou lesní zver. Sami jsme si Repelent zapomneli doma a ukrývání cache bylo vykoupeno naší krví. Cesta je lemována krovinami, které poskytují dostatek chutných lesních plodu. Videli jsme stopy koní i jízdních kol. Cesta - obtížnost **, záverecné stoupání - obtížnost ***. V lese však existuje cesta k rozhledne obtížnosti **, ale ta není znacená a je nutné ji v prípade potreby najít. Místo doporucujeme navštívit v dobe, kdy je rozhledna prístupná. Je z ní nádherný výhled do krajiny, o cemž svedcí i to, že vež rozhledny je viditelná ze silnice Plzen - Stod už od Chotešova. Na kopci vlevo zárí novotou, ale zbytek kostela stále ješte chátrá. Je poznat, že prostor byl obýván vojáky - zbytky oplocení a dokonce protiletadlový kryt. Ten je otevren tak dejte pozor na deti a psy at tam nevlezou. Pod rozhlednou je místo pro odpocinek s lavickami a ohništem.
| Podle WWW pocítadla jste |
 |
kešer, který si od 19.10.2006 prohlížel tento listing |