Merkluv pramen
Železitý pramen zde
pocátkem 19 století objevil furstenberský
lesní adjunkt Jiljí Merkel. Z jeho popudu a na
prání okresního hejtmanství byl pramen
vycišten, upraven a obestaven na zpusob
lázenského pavilonu.V sousedství pramene byla
vybudována jednoduchá lázenská budova
se dvema vanami. Na lázenském pavilonu u pramene byla
puvodne umístena litinová tabulka s nemeckým
nápisem Aegidi Quelle, Jiljího pramen, pozdeji
nahrazená ceským nápisem Merkluv pramen.
Lázne bývali kdysi oblíbeným
výletním místem Rakovnicanu. Pramen byl
knížetem Furstenberkem pojmenován Pramen sv.
Jiljí, název se však neujal, vžilo se
pojmenování po príjmení objevitele
Merkovka nebo Mekrovka.
Když byla opodál stavena trat
buštehradské dráhy, byla poblíž
pramene vystavena drevená kantina pro
drážní delníky.Tu si posléze
pronajal František Skrejšovský, bratr
známého ceského novináre dr. J.
Skrejšovského a zrídil si zde i letní
byt. František Skrejšovský byl
nadšeným vlastencem a buditelem a zval sem studenty z
Rakovnicka a besedoval tu s nimi. Vlastizrádné reci
namírené proti rakousko-uherské monarchii se
nelíbily úradum, a proto schuzky Karel Egon
Furstenberk napríšte zakázal. Krátce
nato nekdo drevený objekt úmyslne podpálil,
majitelé stacili utéci, ale stavbu poté
již nikdo neobnovil.
Zaniklou slávu malých
lesních lázní dosvedcuje vydatný
železitý pramen spolu s rybníckem. Z kdysi hojne
navštevovaných staveb zbyly jen nejasne
citelné obrysy ruin v terénu.
