Boiohaemum - Poklad Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
NNa uvedených souřadnicích cache nenajdete, ale je to skutečné místo nálezu podmokelského pokladu a vy se tam zastavte. Na vyluštění této mystery musíte mít nalezenou celou sérii Biohaemum - Etnogeneze GCWDCV, Hlava GCW46N a Oppidum GCW5AD, ve kterých jsou fragmenty rébusu. Ale není to všechno co vás při cestě za pokladem čeká…
Podmokly jsou místem mimorádného nálezu keltských mincí nejvetšího nejenom u nás, ale v celém keltském svete. Poklad byl nalezen ve druhé polovine 18. století (místo je oznaceno malou kamennou stélou) místním rolníkem Janotou, který se tudy ubíral pri silném dešti. Najednou se mu cosi zalesklo ve svahu nedávno podemletém vodou, udivene zíral na ty mosazné knoflíky a pár jich sebou vzal klukum na hraní. Cestou o tom rekl i sekácum na polích a ti si také nabrali, aby kluci porád neurezávali knoflíky od spodku. Jenže v Podmoklech žil i židovský kupec Patzner a ten zlato dokázal rozpoznat. To pozdvižení! Každý kdo se o tom doslechl utíkal si „knoflíku“ nabrat co mu síly stacily. Vesnici zachvátilo opojení, cepovala se pálenka a slavilo se. Zpráva se šírila neuveritelnou rychlostí a bohužel až ke sluchu vrchnosti (zbývalo ješte 10 let ke zrušení nevolnictví). Podmokly náležely ke krivoklátskému panství Karla Egona Fürstenberka. A tak se ráno krome opicky dostavil i panský aktuár Ružicka se skupinou drábu a mince si z vesnicanu pomocí lískovek a prutu vytrískal nazpet. Dále si nechal ukázat místo nálezu kde vezel ješte zbytek bronzového kotle s dalšími asi 3000 mincí. Celkem se tedy odhaduje, že se v kotli nacházelo neco pres 5000 mincí (nekteré zdroje uvádejí až 7000), dále zde mel být i tordovaný torques s nesvinutými konci obdélníkovitého prurezu a snad i stríbrný náramek. Poklad stihl osud velmi neblahý, byl roztaven v roce 1772 na emisi tereziánských a dokonce i fürstenberkských dukátu. Ovšem hlavne díky statecnosti a mlcení nekterých Podmokelských se nakonec po ruzných peripetiích dostalo nekolik kousku mincí do Národního muzea v Praze.
Copak to vlastne bylo za mince? Jednalo se o mince nesporne keltské, byly mezi nimi težké statéry ješte bez miskovitého tvaru, o váze 7,45g, z 1. století pr.n.l. s nejasnými a hrubými obrazci.Dále pak mušlovité statéry, nazývané též zlaté mušle, nebot mají v zahloubeném reversu obrazec stylizované mušle obklopené paprsky. Na vypouklém aversu bývá znamení ruky s roztaženými prsty, váží 6,5g, raženy jsou osminky i tretinky. Tyto keltské mince jsou raženy z rýžovanéhoaž 97% zlata. A mušlovitý statér je mincí zvlášte typickou pro bójská území. Je takrka jisté, že podmokelské mince souvisí s nedalekým oppidem u Stradonic, které si razilo vlastní mince. Dukazem je nález fragmentu desticky pro prípravu hrudek zlata, ze kterých se potom pomocí raznic razil avers i revers najednou. Další takové desticky byly nalezeny na Závisti, ale i v Tuchlovicích na Novostrašecku. Nekteré mince byly dokonce oznaceny i písmem, soucástí pokladu mela být i jediná stríbrná mince s nápisem CALETEDV, která se rovnež nedochovala.
Doba uložení Podmokelského pokladu spadá do poloviny 1.stol. pr. Kr.( jak nasvedcuje i fragment bronzového kotlíku-rímský inport), kdy na naše území pronikali ozbrojené skupinky germánských nájezdníku, blížila se doba zlá, nicivá, válecná...zánik keltské civilizace na našem území a pravá chvíle ke schovávání bohatství. Mohl být snad podmokelský poklad úložištem bohatsví skupiny ci jednotlivce, tak jako skromnejší poklad nalezený v areálu oppida na Stradonicích? A co jiný keltský obycej, ukládání pokladu jako úlitbu bohum, popisovaný již antickými autory. Poklad, nalezený v severozápadních Cechách v Duchcovském zrídle je zrovna takovým votivním darem. I proslulý stríbrný kotlík z jutského Gundestrupu s výjevy ze života lidí a bohu. Oblíbená místa ukládání depotu (votivních pokladu) jsou zdrojnice vod, prameny (Duchcov), podmácená území-bažiny (Gunderstup, Starý Kolín), ale i kopce a významné terénní útvary (viklany, osamelá skaliska). Prave místo podmokelského pokladu je takovým podmáceným územím, zdrojnicí vod Podmokelského potoka. Je tedy možné, že se jedná i zde o votivní dar? Snad. Ale pravdepodobne šlo o kombinaci obojího, kotel se zlatými mincemi byl obetí božstvu, ale tak mimorádne cennou, práve proto, že dárci ji do zeme ukládali plni obav z nadcházejícího nebezpecí......
Puvodní místo uložení stage zniceno težbou, Stage byla premístena.
Proto si zjištené souradnice stage (z vyluštených rébusu ve trech základních keších) upravte takto:
vyluštené souradnice N - 166
vyluštené souradnice E - 335
Informace cerpány:
Anna Bauerová, Keltové v Cechách - pruvodce po památkách keltské kultury, vydavatelství Paseka 1996
Drda, Rybová, Keltové a Cechy, Academia, 1998
geokacerka Evuše
Additional Hints
(Decrypt)
1) sbag Btunz2 (Orgu_Yhvf_Avba)
2) zvxeb an qbhoxh
3) bxenw yrfn, h cngl fzexh, cbq xnzral n zrpurz