Astrocache I - Slunce Mystery Cache

Úvodní souřadnice Vás zavedou poblíž místa (do 200m SV), kde můžete získat odpovědi na otázky v textu (nebo zjistit, kolik je hodin, pokud bude zrovna svítit Slunce ).

Hvězda zvaná Slunce nijak nevyniká mezi miliardami ostatních hvězd, tvořících naši galaxii Mléčnou dráhu. Pro nás má však zvláštní význam, je hlavním zdrojem energie, světla, tepla a života vůbec na naší planetě.

Tuto skutečnost si člověk již odedávna uvědomoval a pokoušel se význam Slunce dále interpretovat v horoskopech a předpovědích, kde Slunci přikládal životadárný význam.

Zatmění Slunce

Jevy jako zatmění Slunce pak byly považovány za špatná znamení. Nyní již víme, že tato „špatná znamení“ jsou způsobena jevem, kdy Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo úplně zakryje a dovedeme jejich výskyt přesně vypočítat.

Zatmění Slunce se dělí na úplná, prstencová, hybridní a částečná. Hybridní zatmění je velmi vzácná kombinace úplného a prstencového zatmění. Je obvykle pozorovatelné jen ve velmi úzkém pásu, začíná jako prstencové, v určitém místě pásu pak začne přecházet v úplné. 
V letech 1996 až 2006 bylo ze Země možno pozorovat A (sudé jednociferné číslo) úplných, včetně hybridních zatmění Slunce, z toho jedno bylo pozorovatelné ze střední Evropy (v ČR 99%). Součet dne, měsíce a roku této události je číslo B (sudé čtyřmístné číslo).

Foto tohoto zatmění:

Zatmění Slunce v České republice:

Nejbližší čátečné zatmění Slunce nastane 29. března 2025.

Nejbližší úplné zatmění Slunce nastane 7. října 2135.

Poslední úplné zatmění Slunce proběhlo 12. května 1706.

Velikost Slunce

V porovnání s ostatními hvězdami není Slunce nijak veliké, klasifikací jde o hvězdu hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2V, tzv. žlutý trpaslík. Nejznámějším žlutým trpaslíkem, kromě Slunce, je jedna z nejbližších hvězd Alfa Centauri A v Souhvězdí Kentaura.

Poloměr Slunce je Ckrát větší než (střední) poloměr Země. Výsledek výpočtu zaokrouhlete na celé trojmístné liché číslo.

Vzdálenost Země od Slunce

Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se pohybuje v rozmezí od nejnižší (perihélium) až do nejvyšší (afélium). Střední vzdálenost činí D milionů kilometrů (Astronomická jednotka, značka au, zaokrouhlete na celé trojmístné sudé číslo).

Energie Slunce

Únik zářivé energie z povrchu hradí Slunce z energie uvolňované při termonukleárních reakcích ve svém jádře, během kterých přeměňuje vodík na hélium. V proton-protonovém cyklu dochází ke spalování jader vodíku na helium. Uvolňování jaderné energie při slučování jader vodíku za vysoké teploty a tlaku probíhá ve třech fázích:

1. fáze: Dvě vodíková jádra se slučují na deuterium za vzniku pozitronu a neutrina.
¹H + ¹H = ²H + pozitron + neutrino
2. fáze: Jádro deuteria se slučuje s jádrem vodíku, vzniká izotop helia a uvolní se energie ve formě záření gama.
²H + ¹H = ³He + energie
3. fáze: Sloučením dvou jader izotopu hélia vznikne jádro hélia, dvě jádra vodíku a opět se uvolní energie.
³He + ³He = ⁴He + ¹H + ¹H + energie

Další energie vzniká anihilací pozitronů a elektronů.

Slunce takto funguje již téměř 5 miliard let a před sebou má dalších 5 miliard, než své zásoby vodíku v jádře zcela vyčerpá. Pak se Slunce uzpůsobí tomu, aby mohlo spalovat vodík i mimo jádro. Termonukleární reakce probíhající ve slupce obepínající jádro způsobí expanzi obalu. Slunce se stane červeným obrem a v jeho útrobách skončí planety Merkur, Venuše a nakonec i Země. Bude ale svítit i nadále, ode dneška ještě asi 5 až E (liché číslo) miliard let.

Množství vyzářené energie je ohromné. Vypočtete-li ze zářivého výkonu Slunce užitím známého Einsteinova vztahu o kolik tun své hmotnosti přijde za pouhou sekundu jenom tím, že svítí, dojdete k neuvěřitelnému číslu F miliónů tun! (počítejte minimálně na 3 platné číslice, výsledek zaokrouhlete na jedno desetinné místo).

Sluneční skvrny

V aktivních oblastech sluneční atmosféry probíhá řada změn, které souhrnně označujeme jako sluneční činnost. Nejvýznamnějším projevem této činnosti jsou sluneční skvrny ve fotosféře. Jsou to oblasti i několikanásobně větší než Země s teplotou o 1500 až 2000 K nižší, než je teplota okolní fotosféry (povrchu Slunce). Ta bývá okolo G tisíc K (Kelvinů; zaokrouhlete na celé sudé číslo). Skvrny mají dvě části, umbru (stín) a penumbru (polostín).

Rotace Slunce

Podobně jako všechny planety Sluneční soustavy i Slunce rotuje kolem své osy. Jeden den na Slunci (tedy perioda rotace Slunce na rovníku, či za jak dlouho se Slunce otočí vůči nehybným okolním přemětům) trvá I pozemských dní (zaokrouhlete na jedno desetinné místo).

Gravitační pole

Gravitační pole Slunce drží na svých drahách planety, planetky a komety do vzdálenosti miliard kilometrů. Pro lepší představu jeho síly si uveďme příklad: Upustíme-li na Zemi předmět, bude za 1 sekundu padat rychlostí asi 35 km/h (neuvažujeme-li odpor vzduchu). Kdybychom tak učinili na povrchu Slunce, nabere onen předmět za 1 sekundu rychlost J km/h (zaokrouhlete na desítky km/h) a pár desetin sekundy poté překoná i rychlost zvuku.

Vlastní cache najdete 3,2 km od úvodního bodu, na souřadnicích:

N 49° K.L E 016° M.N

kde
K = (H+G-A-E)*(E-G-J)+10*(I-F)+A+B-C-D+H
L = (H-G)*(E+I)+10*F+A*C-B+D+G*H+G+J+17
M = 2*(B*G-H*J-10*(I+F)-E*C+A-D)
N = 10*F*(3*(J+H)-A*C-B+D+E-10*I)+6

Kontrolní součet A-J: 3 328,7

Hodně štěstí!

FOTOHINT po přemístění keše 2022-11-17

2022-11-17 POZOR, ZMĚNA VÝPOČTU, SOUŘADNIC, HINTU A PARKING POINTU! PŘIDÁN FOTOHINT.

V geoobjektu se vyskytují vosy, proto změna souřadnic. Taktéž je tu kolize s komentovanými pravidly:

ČL. 15 Krmelce: Nepovoluje se umístění keší v nebo poblíž krmelců a jiných shromaždišť zvěře (napajedla). Doporučená vzdálenost umístění keše je alespoň 50 metrů od těchto objektů.

2022-08-23 ExplorerB adoptoval keš od Caskovi (původní autor: K2 team)