Boiohaemum - Oppidum Traditional Geocache

Oppidum Hrazany

Doba oppid (doba latenska) patri k nejvrcholnejsimu obdobi keltske civilizace na nasem uzemi. Oppidum znamenalo puvodne opevnene misto, chranene valem-zdi a prikopem, na vyvysenych hure pristupnych mistech. Nazev vznikl patrne z latinskeho slova ob pedes. Jednalo se o hospodarske i mocenske centrum mestskeho typu, casto i s vlastni razbou minci. Po jejich dobyti Germany cca v 50 pr. n. l. uz doslo k upadku keltske moci a k odchodum keltskeho obyvatelstva, ikdyz jich tu, predevsim remeslniku a zemedelcu mnoho zustalo. Proto byla pozdne keltska oppida na nasem uzemi vetsinou umistena tak, aby byla od severu chranena rekou nebo jinym zpusobem. Toto splnuje i oppidum Hrazany, jehoz vystavba pocala asi 150 pr.n.l na ostrohu nad soutokem Vltavy a potoka Mastniku (tenkrat bylo prevyseni od reky asi 100m), i ted po zatopeni kanonu Vltavy ostroh stale cni do uctyhodne vyse. Toto oppidum bylo vystaveno netypicky, nikoli na vrcholu kopce, ale naopak v sedle mezi dvema vrchy, na jihu Doubim a na severu Cervenkou.

Plocha hradiste se severnim i jiznim predhradim tvori asi 40 ha. Jako kazde oppidum i zde se po celem obvodu tahlo opevneni, zde vsak neslo o typicky galskou zed, hradba byla asi 2m silna, postavena z kvadrovitych kamenu, na vnejsi strane byla spevnena svislymi tramy, za ni se vrsil val ze sterku, kameni a hliny, prokladany pricnymi brevny. Cela hradba dosahovala misty sire az 10m a vysky 5m (obzvlaste byla mohutna v okoli Doubi a Cervenky). Podel vnejsi strany se tahla berma-uzka pesinka slouzici obrancum a dale pod bermou uz se nachazel prikop. Opevneni Hrazan bylo vystaveno 2x, nebot prvni podlehlo pozaru, to druhe sice take, ale oppidum jiz nebylo obnoveno (nicmene neslo o prudky zanik, po pozaru a obsazeni stale existovalo, ale s ubihajicim casem dochazelo k jeho postupnemu vylidnovani. Do oppida vedlo asi 6 bran, brana A na severozapadni strane nad Vltavou, byla klestovite konstrukce (konce opevneni se stacely dovnitr, kde vytvarely uzkou ulicku-typicky keltsky stavebni prvek), ulicku brany chranila drevena palisada, a celou ji ukoncovala vrata a nad nimi drevena vez. Brana A shorela pri dobyvani utocniky ze severu. Branou B se vchazelo do oppida ze severu, vstupovaly ji do oppida kupecke karavany a v jeji pude doposavad zustaly hluboke vyjezdene koleje od jejich vozu. Mela dovnitr obracena kridla vytvarejici asi 6m ulicku a ze scela nepochopitelnych duvodu se neuzavirala drevenymi vraty (patrne substituovanymi vraty brany F v severnim predhradi). Toto si obyvatele uvedomili, bohuzel, prilis pozde, nebot prave od teto brany pocinal smrtici utok nasledovany nicivym pozarem. Tato brana byla na posledni chvili mohutne zatarasena tramy a zasypana hlinou, ktera byla pozarem vypalena do barvy a tvrdosti cihel. Cesta pak pokracovala a opoustela oppidum jiz zminenou branou severniho predhradi a klesala do udoli k Vltave odkud pokracovala podel reky dale na sever smerem k Zavisti a dal. Dalsi brany C-na vychode nad Mastnikem, D- na jihovychode na svahu Doubi a brana E- pod vrcholem Doubi smerem k Vltave.

Zastavba Hrazanskeho oppida je dvojiho typu, v sedle se nachazely opevnene dvorce se ctverhranymi domy obvykle o 3 mistnostech. V techto domech se nachazela ohniste, picky na chleba, mlynky na obili. Domy byly srubove konstrukce a staly na kamenne podezdivce, jejich strecha byla sedlova a pokryta dosky. Soucasti dvora byly hospodarske pristenky a studny. Tyto domy slouzily pravdepodobne aristokracii (vojenske). Druhym typem domu, byly dlouhe domy - az 20 m delene na jednotlive mistnosti prickami, vybudovane na kamennych terasach (nekdy zakoncenych oblou krivkou) na svazich Cervenky a Doubi. Terasu zpevnovaly celni kamenne zidky, do kterych byly zapusteny tramy, ktere podpiraly i strechu, prostory mezi tramy byly vypleteny proutim a vymazany hlinou. Nektere domy mely dokonce i krytou pavlac. Tento druh vystavby je ojedinely a krome Hrazan se nenasel na zadnem jinem oppidu. Tyto domy slouzily zrejme remeslnikum, nebot se v domech nachazelo naradi vseho druhu, od pilniku, srpu, sekerek, pilek az po klicky k uzamykani truhlic. Zastavba se vyskytovala i podel hradeb, kde se nasly zbytky po zelezarske vyrobe. Na Hrazanech se sice vyskytovala nejruznejsi remesla, ale kryla pouze mistni potrebu, hlavni funkce oppida byla, zda se, jina. Oppidum lezelo na dulezite obchodni stezce spojujici Podunaji s Lincii, putovaly po ni karavany az z dalekeho jihu. Hrazanske oppidum stalo pri zvlaste nebezpecnem useku teto cesty a tak bylo dulezitou strazni pevnosti, ochranou pocestnych, kterym poskytovalo ubytovani, pohosteni, odpocinek, ale i ochranny doprovod. Zrejme se tu vybiralo i clo. Po teto ceste se k nam dopravovala predevsim sul a od nas zase zlato.........