|
V roce 1933 zacala být v hlavním
štábu cs. armády projednávána
možnost výstavby pohranicních opevnení
podle francouzského vzoru, nikoliv však s
bezvýhradnou francouzskou podporou. V návaznosti na
to vznikly v srpnu téhož roku u Zemských
vojenských velitelství (ZVV) opevnovací
skupiny, ackoli ješte na podzim roku 1933 nebylo v
návrhu plánu dalšího vývoje cs.
armády, predložených hlavním
štábem NROS, o opevnení ani zmínka.
Naopak hlavní štáb pocítal s
ofenzivními operacemi za ocekávané soucinnosti
spojencu. Již o rok pozdeji, 12. ríjna 1934,
predložil hlavní štáb prezidentovi
republiky tajnou zprávu o opevnování
státu. Ješte do konce roku pak padlo
rozhodnutí o výstavbe pohranicního
opevnení, které do znacné míry
ovlivnilo a predurcilo další vývoj cs.
armády. V návaznosti na to byla, jako orgán
navrhující NROS prostory, které bylo nutno
opevnit, zpusob opevnování a poradí
naléhavosti, ustanovena "Rada pro opevnování"
a téhož dne 20. brezna 1935 vznikl i její
výkonný orgán - "Reditelství
opevnovacích prací" (ROP), napríšte
urcující detailní prubeh opevnené linie
a její podrobné rešení. ROP bylo
rovnež povereno vypracováním technických
smernic a všeobecným rízením realizace
vyprojektovaných a schválených
opevnení.
Za výstavbu opevnení v prostoru
Krkonoše - Labe, a tedy i v Lužických
horách, bylo zodpovedné Ženijní
skupinové velitelství VII se sídlem v Liberci,
které vzniklo 3. cervna 1936 pod velením škpt.
žen. Pavla Miloty. Zhruba mesíc pred
zrízením ŽSV VII, od 6. do 8. kvetna 1936, se
konal terénní pruzkum budoucí linie
težkého opevnení v prostoru od Smedavy v
Jizerských horách po Hrensko. V prvém
poradí duležitosti mely být postaveny objekty
nutné k prehrazení útocných smeru
Frýdlant-Liberec, Žitava-Liberec a Rumburk-Cvikov. Ve
druhém poradí mely být postaveny objekty pro
prehrazení silnic a cest vhodných pro nasazení
obrnené techniky a nakonec mely být postaveny
težké objekty doplnující souvislou
linii.
Lehké objekty vz. 37 - ropíky -
jsou nejrozšírenejším pevnostním
objektem v naší vlasti. Opevnené pásmo
tvorené lehkými objekty vz. 37 využívalo
prevážne bocní palby, což znamená,
že každý objekt kryl svého souseda a
sám byl bránen ze sousedních pevnustek.
Kosé a celní palby byly využívány
v daleko menší míre. Vetšinou se linie
"ropíku" stavela o dvou sledech (tzv. cára), nebo
jednom sledu (tzv. clona). Výjimecne bylo sledu i
více. .
Stavební úsek N1
zacíná u osady Lipnice a koncí pod
kótou 662 Stožec u Nové Huti. Linie pevnustek
probíhá pres pole pred obcí Studený,
pokracuje po úpatí kóty 736 Studenec a
dále približne východním smerem ke
Krížovému buku. V tomto prostoru nebylo
postaveno dvanáct objektu prvního sledu (13/A120
až 23/A120, pro nekteré z techto ropíku byly
však již zahájeny výkopové
práce), címž vznikla mezera v pevnostní
linii dlouhá asi jeden kilometr. Za silnicí
Líska - Chribská pokracuje linie po severních
svazích kót 649,9 Hrebec, 595 Malá
Tisová a 692 Velká Tisová k Jedlovským
rybníkum. Po prekrocení železnicní trati
v prostoru nádraží Jedlová vystupuje
linie prímo na kótu 679,3 Jelení skála
a dále na jižní svah kóty 662
Stožec, kde navazuje úsek M2.
CZ:
Schranku s pokladem hledejte v useku N1 Studeny, ROP
císlo:24, typ:A-180, VEC:3428.
EN:
You can find the cache in the sector N1 Studeny, ROP number:24,
type:A-180, AEN:3428.
|