-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ke kesce se dostanete po cervene tur.stezce.Cache se nachazi primo pod vrcholem bradla N 49°51.244´ E017°03.258´ve skalní prurve.Ke cache se musíte vysplhat po skále,ale není to nic hrozneho jen pozor za mokra to dost klouze a muze to byt nebezpecne.Po uspesnem zdolani cache se muzete osvezit v nedaleke studance Bezinka N49°51.490´E017°03.383´
Bradlo (600 m n. m.) je nejvyšší horou Úsovské vrchoviny. Zalesnený hrbet Bradla, vypínající se nad Libinou a hlavne jeho vrchol s mohutnou skálou je oblíbeným cílem turistu.
Pri výstupu na Bradlo uvidíme v lese mnoho roztroušených balvanu a bloku bílé, velmi pevné horniny. Jsou to balvany kvarcitu (metakvarcitu), který buduje v podstate celý hrbet Bradla, zvaný též Bradelská vrchovina. Bradelské kvarcity precházejí místy do premenených kremenných slepencu (metakonglomerátu), které vystupují napríklad na vrcholu Bradla. Kvarcity a konglomeráty jsou devonského stárí ( asi 380 mil. let ) . Puvodne to byly kremenné pískovce a slepence a pri horotvorných pohybech za zvýšeného tlaku a teploty podlehly premene. U slepencu se ješte dobre dají rozpoznat puvodní valouny kremene o velikosti zpravidla nekolika cm, nemají ovšem již puvodní tvar, ale jsou silne stlacené. Kvarcity i konglomeráty se skládají prevážne z kremene, jen podrízene se v nich nacházejí jiné nerosty, zejména svetlá slída. Metakonglomeráty z Bradla patrí k nejpeknejším vzorkum této horniny u nás a najdeme je v mnoha muzejních sbírkách.
Tyto kremenné horniny díky své tvrdostí a odolnosti podléhaly méne zvetrávání a odnosu než okolní horniny, a proto hrbet Bradla vycnívá nad své okolí jako tak zvaný tvrdoš neboli suk. Na nem je ješte nekolik skalních útvaru. Nejvetší z nich je vlastni Bradlo, 23 m vysoká skalní hradba. Vystup na vrchol je již od konce minulého století upraven a zabezpecen a od té doby je Bradlo významným rozhledovým bodem. Je odtud kruhový rozhled, i když v soucasné dobe na nekolika místech ponekud narušeny vzrostlými stromy. Z vyhlídky je videt Hrubý Jeseník, Králický Snežník, prakticky cely Hornomoravský úval a podle literárních údaju za zvlášt jasného pocasí i Hostýn. Kremenné horniny Bradla jsou velmi tvrdé a pevné, jsou v nich však široké trhliny, podle nichž se ze skály snadno oddelují velké balvany a bloky, které se hromadí pri úpatí skály.
V soucasné dobe navštevují vrchol Bradla turisté a skály využívají k výcviku horolezci. Krome toho slouží k astronomicko-geodetickym merením, je trigonometrickým bodem I. rádu. Dlouhou historii má využívání tohoto památného místa k hromadným akcím, spolecným výletum, slavnostem a manifestacím. Nemci zde porádali slavnosti o první kvetnové nedeli a o slunovratu. Protože však Bradlo leželo blízko národnostní hranice (Horní Libina, Obedné, Nedvezí, Kamenná byly nemecké, Velebor a Lipinka ceské obce), porádali zde národní slavnosti také Ceši. První taková slavnost za úcasti tisícu lidí a nekolika peveckých sboru se konala 20, cervna 1897. V nacionálne vyostrené dobe druhé poloviny tricátých let se na Bradle porádaly ceské slavností hranicáru. Nemectí nacionální fanatici zde zase v té dobe zažehovali velké hákové kríže napuštené horlavinou. Poslední ceská manifestace se na Bradle konala v roce 1948 a od té doby je už jen místem turistických a horolezeckých akcí.
Jako o každém nápadném prírodním jevu existovala o Bradle rada povestí, které si vypráveli jak Nemci, tak Ceši. Jedna z ceských povestí ríká, že v Lipince žil kdysi lakomý sedlák Kapsa, který neváhal upsat duši dáblu, aby zbohatnul. Ve smlouve si však vymínil, že až si pro nej dábel jednou prijde, musí napred vykonat práci, kterou mu uloží. Když prišel jeho cas, uložil mu, že musí poblíž Lipinky postavit pres noc z kamene 20 m vysoký hrad, a to drív, než zakokrhá kohout. Dábel zaangažoval pocetnou družinu certu, kterí vzduchem nosili stavební materiál na místo, kde je dnes na Bradle skála. Když už byl hrad témer hotov, zakokrhal kohout a všichni certi pustili balvany, které zrovna nesli, na zem a zmizeli v pekle. Tak povest vysvetluje jednak tvar a velikost skály na Bradle, jednak množství kamenu, bloku a skalek na celém Bradelském hrbetu.
Kvarcit a konglomerát tvorí na Bradelském hrbetu více pozoruhodných skalních útvaru. Na jihozápad od Bradla je rada skalek kolem Kocicí skály (557 m n, m.), na sever od Bradla je nekolik skal, zvaných Tri kameny (558 metru n. m.). Tri kameny jsou z geomorfologického hlediska ješte zajímavejší než samotné Bradlo. Puvodne asi také souvislá skalní hradba je v pokrocilejším stadiu rozpadu a je rozclenena na nekolik izolovaných skal a skalek. Kolem nich je spousta velkých kamenu a bloku; nekteré z nich odpadly již dávno, jiné teprve nedávno a nekteré práve ze skály sjíždejí. Najdeme zde i skalní kovadlinu a menší skalku, pripomínající kamenný stul. Maximální výška skal ciní 12 m. Geologicko-mineralogickou zajímavostí jsou drobné ledvinité agregáty hnedého goethitu na stenách nekterých trhlin, viditelné místy i na povrchu skal. I na Trech kamenech casto lezou horolezci, nestacili je však dosud výrazneji poškodit.
Hrbet Bradla je odedávna hojne navštevován turisty. Již na pocátku našeho století se odhadoval pocet turistu, kterí navštíví Bradlo behem letní turistické sezóny, na 20 000. Dnes prochází pres Bradlo cervená znacka z Nové Hradecné do Nedvezi a dále do Zábreha, modrá z Libiny do Lipinky a dále do Úsova (odtud je Bradlo 8 km). Zelene znacená cesta vede z Bradla pres Kamennou, Rohli a Bílý kámen do Postrelmova. Modre znacená cesta z Libiny jen tesne míjí Tri kameny, na které lze cestou snadno odbocit. Ke Kocicí skále se dostaneme po chodníku od Bradla nebo po neznacenych cestách z Velehore a Lipinky.
Na Bradelském hrbete nejsou však pozoruhodné jen balvany a skály, pekným zážitkem je samotná cesta hlubokým Bradelským lesem. Na západe je tento velký lesní komplex jen úzkým bezlesým pruhem oddelen od podobne velkého komplexu lesu kolem Bílého kamene. I tento les je velmi vdecným terénem pro turistiku. Nejvyšší Bílý kámen (588 m n. m.) má na vrcholu skály z podobné horniny, jaká je na Bradle, jsou však mnohem menších rozmeru než má Bradlo. Križovatkou trí turistických cest je památný Cikánsky buk mezi Benkovem a Nedvezím, dnes již bohužel uschlý. Nad Hrobovou, Vitošovem a Leštinou rostou krásné listnaté a smíšené lesy a v oblasti Trliny [524 m n. m.) je lesní porost dosud natolik blízký prirozeným lesum, že byl vyhlášen Státní prírodní rezervací. Zajímavá je v této rezervaci i fauna, zvlášte množstvi hnízdících vzácnejších druhu ptáku. Nejkrásnejší, témer výhradne lesem jdoucí 20 km dlouhá cesta, vede po znacených cestách z Lesnice pres Trlinu, Bílý kámen, Cikánský buk a Bradlo na nádraží do Libiny
Additional Hints
(Decrypt)
Bq xnzraaé puýšr fgbhcrwgr anubeh zíear icenib bq iepubyh iluyíqxl Oenqyn...
Xqlž hž fv zlfyígr, žr iíš gb hž oýg cerpr arzhžr, gnx gbzh ariregr...