Jeden ze
slovanských kmenu, které postupovaly v 5.-6.
století do keltského kraje Boiohaemum se usadil
nedaleko legendárního Rípu.
Území bylo v té dobe jeste zcásti
osídleno zbytky germánských kmenu,
které zde na pocátku letopoctu vystrídaly
Kelty. Slovanský kmen Cechu obsadil prazsko-slánskou
oblast, ale toto „strídání
strází“ probehlo na svou dobu klidne, na
nekterých místech byly dokonce nalezeny vesnice se
smísenými slovansko-germánskými prvky.
Nový kmen sebou prinesl zvyk budovat opevnená
hradiste, Germáni si je na nasem území
nestaveli. Cechové meli zpocátku jako hlavní
sídlo Budec, další kmeny (Doudlebi,
Lucané, Lemuzi..) meli sídla svá. Na prelomu
9. - 10. stoleti tak existovala trojice významem zhruba
rovnocenných center Cechu (tj. Budec, Levý Hradec a
Prazský hrad). Ztráta významu a upadek Budce
spadá do doby pozdejsí (11. stol. a dale), kdy uz
knízata sídlila v Praze a prosadila se nová
hradská správní organizace Ceského
státu.
Mohutný
kopec,obklopený zbytky dvou valu,
ohranicujících prostor okolo 23 hektaru, pritahoval
pozornost odedávna. Tyto valy tvorily soucást
hradiste od 7. století, drevené stavby tu obklopovala
sypaná hradba vyztuzená trámy a kmeny,
vysoká az 5 metru, v celkové délce 1770 metru.
Bývaly tu dva kostely, z nichz jeden - sv. Petra a Pavla -
se dochoval dodnes.
Rotunda sv. Petra a
Pavla byla postavena knízetem Spytihnevem II. po roce 895.
Podle legend je spojena s výukou knízete sv.
Václava. Ve 2.polovine 10. století byl na hradisti
postaven druhý dnes už nezachovaný kostel
zasvecený Panne Marii. Zdivo rotundy je puvodní,
takze budecský kostelík je nejstarsí dosud
stojící stavbou na sever od Limes romanus a na
uzemí Ceské republiky. Vez se sdruzenými
románskými okénky je mladsí, ze 12.
století. Z druhého, malického kostelíka
Panny Marie, patrne z 10. století, se dochovaly pouze
základy. Význam hradiste posilovaly legendy, podle
nichz chodil v Budci do latinské skoly kníze
Václav a zila zde jeho matka Drahomíra, presto ve 13.
století zaniká.
Archeologický
pruzkum odhalil mnohé památky: krome keramiky,
kostí a drobností také napríklad mince
Vratislava II. (panoval v letech 1061 až 1092) a Borivoje II.
(zemrel 1124), zbytky obydlí kastelána,
kamenné dlázdené cesty, palisády,
polozahloubených obydlí, obilné jámy a
jiné. Podivným nálezem je hromadný hrob
z 10. století na nedalekém pohrebisti - ve
velké jáme byly druhotne ulozeny kostry asi
sedesáti mladých jedincu (z toho ale jen trí
zen) a jeden rituálne pohrbený hrob uzavíral.
Na vetsine koster byly patrny stopy po secných a
rezných ranách. Kdo byli tito lidé? Kde byli
pohrbeni predtím a jak zahynuli? Byli to snad spojenci
knízete Václava, povrazdení
Boleslavovými sluhy? Kroniky o této události
mlcí.
Cache je
umístena nedaleko rotundy sv. Petra a Pavla na Budci. Hledej
klasickou krabicku do mikrovlnné trouby zabalenou v
cerné igelitce.
Otvírací hodiny a
dalsí info pro turisty naleznete zde.
Rotunda of the St. Peter
and Paul was build at the early medieval fort by prince Spytihnev
II. after A.D. 895 and its nave is the oldest still existing stone
building at the territory of the Czech Republic and north of
Limes romanus. According to old legends the rotunda is
associated with learning of young prince St. Wenceslas.
The cache is
placed near to the St. Peter and Paul rotunda at Budec. Look for a
microwave container wrapped in a black polythene bag.
|