Špírek z Kašpírek
Špírek z Kašpírek
O špírcích obecně
Špírci jsou největší skupinou valašských duchů. Jsou to povětšinou strašidla malá, která žijí s lidmi v jejich obydlích. Jsou malého vzrůstu a nenáročného žití. Jejich schopnosti jsou však velké.
Hlídají majetek, počasí i malé děti. Pomáhají hospodyním v domácnosti, hospodářům v živobytí, stodole, na poli i v lese. Špírci umí odhalovat zloděje a lháře, předpovídat budoucnost a věštit. Mají vše, co jim valašští pohádkáři přisoudili. V různých oblastech Valašska se i různě jmenují: na Karlovicku jarášci, na Vsacku rarášci a na Rožnovsku ponejvíce špírci.
Žijí nenápadně a skromně, převážně ve spárách trámů valašských chalup, v koutečcích pecí, ale také třeba v popelníku či uhláku, v kafemlýnku, ve starém hmoždíři nebo v nepotřebném hrnečku.
A jak takového špírka získat? Základní způsob je pro všechny stejný: je třeba získat první vejce od černé slepice snesené ráno po noci s Lunou v úplňku. Potom se dobře učesat a umýt. Uložit "vajco pod pažu" a hupky na pec do ovčích huní a sedět. Každý den vajíčko vlhčit a obracet. Za tři až čtyři týdny se špírek vyklube. Po celou dobu se však nesmíte umývat ani česat. Podle toho, čím vajíčko vlhčíme, takový se vylíhne špírek. Vlhčíme-li vajíčko vodou, vylíhne se Špírek obecný, vlhčíme-li vajíčko smetanou, vylíhne se Kvasňáček, bryjou Trňáček, popelem rozdělaným v kozím mléce Popelníček, po vlhčení smůlou se vylíhne Smolňáček.
Strava špírků je velice prostá, stačí jim první sousto z jídla, které máme my. Pijí trošičku mléka, smetany nebo pramenité vody. Jsou dobrými pomocníky jen tehdy, cítí-li se potřební a užiteční. Při dlouhém soužití s člověkem může špírek přebírat podobu i zvyky nebo zlozvyky svého majitele. Když se takový šikovný špírek stane Gořalníčkem nebo dokonce Vajglíkem, to může být doslova i oheň na střeše.
Základní druhy špírků
Špiritusek obecný
(Pervulus spiritus communis)
Tento špírek se vyklube z vajíčka vlhčeného pouze vodou, má na hlavě malé růžky a kuří nožky. Delším pobytem mezi lidmi tyto raráškovské artefakty mohou zcela vymizet. Jejich název nemá s lihem a jeho výrobky nic společného, je to jen valašská úprava latinského slova spiritus.
Kvasňáček nátěstový-smetanový
(Permentum faex laktis)
Malinký kulaťoučký bezvlasý špírek žijící v blízkosti pece, protože má rád a potřebuje teplo. Odborník na přesné teploty pro kvásek a kynutí těsta.
Popelníček uhelný antracitový
(Cinis eris carbones)
Nepostradatelný pomocník při provozu topných zařízení jako jsou pece, kamna, krby, topeniště a kovářské výhně.
Trňáček bryjový slivkový
(Prunus spiritus prunus)
Modrooký malý špírek s kulatým tělíčkem modrým jako trnka, specialista na kvalitu trnkových povidel a kvasu pro pálení slivovice.
Smolňáček sosnový četinový
(Spiritus piceus pix pinetum)
Velice plachý špírek, s tělem podobným borové šišce, který žije ve volné přírodě i v domácnostech. Je velmi nápomocný dřevorubcům při kácení stromů a dokáže najít vánoční stromek, který vám neopadá třeba až do Velikonoc.
Lesoň houževnatý moudrý
(Spiritus silvestris entis)
Lesní špírek, ochránce všeho živého, co žije a roste v lese.
Květoněk nivný-luční sedmikvítkový
(Flosaris spiritus pratensis)
Příbuzný Lesoně, žije na nivách, horských lučinách, pasínkách a ráztokách, kde je hodně sluníčka a vody.
Špírek z Kašpírek
Kašpírky jsou místní část obce Hutisko-Solanec. V dostupných pramenech se nelze dopátrat, jak tento místní název vznikl. Díky potvrzenému výskytu špírka se můžeme domnívat, že název Kašpírky má něco společného s malým obyvatelem tohoto území.
V době první republiky stál v místech dnešního fotbalového hřiště divadelní areál a proběhlo tady velkolepé divadelní představení Hutiského divadelního spolku. A právě díky místním ochotníkům se sem malý špírek pravděpodobně dostal. Hlídal kulisy, pomáhal divadelníkům s nápovědou a když kulisy před válkou zmizely, špírek tady už zůstal.
Divadlo v Kašpírkách
Pamětníci tvrdí, že špírka bylo možné zahlédnout právě na hradní věži, která je na fotografii vpravo.
Pokud se chcete podívat na Kašpírky pohledem špírka, zveme vás na místo, kde se kašpírský špírek čas od času vyskytuje. Má odsud výhled nejen na Kašpírky, ale také na Posklu a na Radhošťský hřeben. Když ho potkáte, pozdravujte ho, když ne, nechejte mu vzkaz. Bude rád.
Ke keši
Nejsnažší přístup ke keši je z T0 po chodníku k T1, tady odbočte doleva na chodníček, který vede do kopce.
Přejeme příjemný lov.
Zdroj:
Václav Kitzberger: Fabula personae Walachia
Zpravodaj obce Hutisko-Solanec