O místě
Přírodní památku Pod Juráškou tvoří silně podmáčená, místy až rašelinná louka s výskytem řady vzácných a zvláště chráněných mokřadních druhů rostlin a živočichů. Nachází se na severozápadním úpatí strmého lesnatého kopce Července pod místem známým jako Juráška v údolí potoka Kněhyně v katastrálním území Horní Bečvy.
Zřízena byla 21. 1. 1952 Ministerstvem školství, věd a umění jako SPR Pod Juráškou. Do současné podoby ochrany se dostala přehlášením výnosem Ministerstva kultury dne 29. 11. 1988. Nachází se v údolí Kněhyňského potoka po pravé straně cesty na Pustevny v nadmořské výšce 510-520 metrů nad mořem a má 1 ha podle vyhlašovací dokumentace, skutečná rozloha je 0,8405 ha.
V době vyhlášení přírodní památkou se jednalo o jedinou známou lokalitu výskytu rosnatky okrouhlolisté v Pobečví. Během let, zejména následkem opuštění tradičního extenzivního hospodaření a odvodnění pozemků, došlo ke změnám vegetace, které vedly až k jejímu úplnému vymizení. Naštěstí v posledních letech se rosnatka okrouhlolistá opět objevuje na řadě míst v okolí. I tak zůstává tato přírodní památka jedinečnou ukázkou mokřadního společenstva s výskytem několika druhů vstavačovitých roslin v této části Beskyd.
Naleznete zde prstnatec plamatý sedmihradský, prstnatec Fuchsův, prstnatec májový a kruštík bahenní. S vodou jsou úzce spjaty i další druhy jako je blatouch bahenní, přeslička bahenní, mečík střechovitý, štírovník bažinný, vrbina obecná a další. Běžně se vyskytuje několik druhů pcháčů, ostřic a dalších rostlin.
Lze zde najít několik druhů motýlů především bažinné druhy z čeledi trávničkovitých, dále pak perleťovce kopřivového, hnědáska rozrazilového a ohnívačka modrolemého. V tůňkách se rozmnožuje například kuňka žlutobřichá a čolek horský. Ojedinělá jsou i pozorování ještěrky živorodé. Z ohrožených druhů ptáků se zde vyskytuje také chřástal polní.
Na louce jsou pozůstatky odvodňovacích stružek. Po vyhlášení zůstal pozemek neudržovaný což vedlo k jeho zarůstání vyššími bylinami, a negativně se projevilo na pestrosti druhového složení. Od 90. let 20. století je louka kosena a jsou z ní odstraňovány nálety. Po roce 2014, kdy pozemek vykoupil ČSOP Salamandr vznikly v roce 2015 v rámci projektu To, co hlídá Radegast několik tůněk, které slouží obojživelníkům k rozmnožování. Do budoucna se počítá s jejich obnovami.
O rosnatce okrouhlolisté
Rostnatka okrouhlolistá je masožravá rostlina z čeledi rosnatkovitých a patří k poměrně rozšířeným druhům rosnatek. Je charakteristická jasně červenou barvou, na kterou v kombinaci s lepkavou nasládlou látkou vábí drobný hmyz, jenž ji následně slouží za potravu. Masožravý způsob života si vyvinula v důsledku nedostatku živin v kyselých biotopech, ve kterých roste. K rozpuštění polapeného hmyzu přilepeného k výrůstkům na listech používá enzymy a z hmyzích těl získává dusičnany a další živiny.
V pozdním létě kvete růžově a bíle a její kvetení trvá jen několik hodin během slunných dnů při teplotách alespoň 25-30°C. Rosnatky jsou víceleté a mohou se dožívat i více než 50 let. V zimě vytváří tzv. hibernaculum - těsně sdružené listy blízko k zemi.
Od dávných dob je považována za léčivou rostlinu a nalezneme ji tak v různých herbářích neboť byly předmětem zájmu nejen alchymistů, ale i bylinkářů a léčitelů. V pozdějším období bylo užívána na léčbu nemocí dýchacích cest a kašel všeho druhu. Lidově se užívá při nemocech stáří, hlavně při arterioskleróze a cukrovce. Je zvláštní, že například u ovcí vyvolává kašel a chudokrevnost, čili nejde o zcela neškodnou bylinu a i zde platí, že dávka dělá jed.