Ostrov, tak se v Rožnově říká místu na řece Rožnovské Bečvě pod vrcholem Klůzov. Přivedou vás tam výchozí souřadnice. Do současné podoby bylo přetvořeno povodněmi v roce 1997. Upřímně netuším, jak to zde vypadalo před nimi, ale zato si velice dobře pamatuji, jak se místo proměnilo po nich. V korytě řeky vnikla rozsáhlá štěrková lavice, zpočátku za vyšší hladiny vody skutečně tvořící ostrov v zákrutě řeky. V prvních letech místo působilo velice magicky, jen velká oblázková pláž obtékaná řekou, přes den se sem chodili lidi koupat a lenošit, za letních večerů se tu pořádaly táboráky, oslavy a divoké večírky. Na mnohé si osobně vzpomínám a jiné si naopak nepamatuju. Před vznikem cyklostezky Bečva, která byla postavena až o více jak deset let později, se na Ostrov chodilo po pěšině podél břehu a zvláště v noci to byla cesta dobrodružná.

Za pětadvacet let se místo hodně změnilo. Nová cyklostezka zjednodušila přístup, Ostrov začal zarůstat trávou, křovinami a posléze stromy, čímž se podél něj vytvořila hustá jungle, snížené části podél původního pravého břehu se zanesly a dnes už nic nenasvědčuje tomu, že šlo původně o ostrůvek. Také štěrk už je vidět jen na malém kousku u nejhlubší tůně. Místo je stále oblíbené mezi místními obyvateli, vede na něj několik pěšinek z cyklostezky a tvoří příjemný kout, kde se dá v létě zchladit.

Jak bude místo vypadat za řekněme dalších 50 let? Zcela jistě úplně jinak, bez ohledu na to, jestli se ho pokusí přetvořit člověk a nebo se vše nechá na přírodě. Na leteckém snímku z 50. let je patrné, že tehdy zde ještě žádný Ostrov nebyl, nebyla ani ostrá zátočina zakousnutá do svahu Klůzova a řeka tehdy tekla spořádaně v mírně zahnutém korytě.

Ostrov je však zajímavý i z geologického hlediska, neboť mechanismus jeho vniku je typický pro štěrkonosné řeky a Bečva je jejich typickým příkladem. I když je z větší části zregulovaná, v divočejších partiích stále tvoří štěrkové nánosy a udržuje biotopy důležité pro mnohé živočichy. Ostrov je krásnou ukázkou jevu, kterému se říká štěrková lavice. Tímto termínem se rozumí nános hrubších říčních usazenin (obvykle štěrku a písku) při břehu říčního toku. Štěrková lavice vzniká ukládáním sypkého materiálu při větších průtocích, tj. po dešťovém přívalu nebo během jarního tání sněhu. Obvykle vzniká na tocích s poměrně velkou rychlostí proudu, ale v místech, kde dochází ke ztrátě transportační energie, např. v partii menšího spádu nebo tam, kde se výrazně rozšiřuje říční koryto. Štěrkové lavice jsou typické pro divočící vodní toky s větvícími se a spojujícími se více aktivními mělkými koryty. Při divočení vodního toku dominuje boční eroze. Na cyklostezce kousek pod Ostrovem je umístěná infotabule, ze které se dozvíte, jak může být nám i řece štěrk prospěšný.

Jak na keš

Ostrov je uprostřed zarostlé jungle, je to tam tak trochu jako bludiště, tajemné a divoké, plné dotěrného hmyzu a možná i dravých šelem, jedovatých a žahavých rostlin, všude štěrk, kamení a bezedné tůně. Nakreslil jsem vám plánek s cestou, jak se na ostrov dostat. Pokud nezabloudíte od šipky po křížek a najdete nejkratší nekřížící se cestu, aniž byste se museli kdekoliv vracet, souřadnice vás dovedou přímo ke keši. Ze kterého směru ke keši půjdete, jakou zvolíte cestu, už záleží na vás, ale odevšad to bude cesta dobrodružná, tak netvrďte, že jsem vás nevaroval!

Zdroje