Vážení kačeři,
Praha má mnoho záhad. Některá jsou skrytější, jiná přímo na očích a mnohdy o nich ani nevíme. My bychom Vás dnes rádi s jednou takovou seznámili. Asi nejvíce pražských záhad je spojeno s osobou Karla IV. Doba jeho vlády je pro Prahu doba velkých změn a přestaveb. Podle vize Karla IV. se měla Praha stát novým kulturním, politickým i duchovním centrem Svaté říše římské i zbytku Evropy. Karel IV. významně Prahu rozšiřuje založením Nového Města pražského, buduje nový most i univerzitu, rozšiřuje Pražský hrad a s tím souvisí i výstavba nejednoho kostela. My se Vás dnes pokusíme s jednou z těchto záhad seznámit. Tou záhadou bude Mystérium pražského kříže.
Jedním z možných důvodů, proč si Karel IV. Prahu vybral byli tzv. Dračí linie nebo také Dračí žíly. V jejich údajném průsečíku stojí dnes nenápadná rotunda Nalezení svatého Kříže na výchozích souřadnicích. Tato rotunda je nejstarší ze tří pražských rotund a zajímavé na ní je, že stojí na průsečíků dalších čtyř pražských kostelů. Pojďme si je připomenout:
Rotunda Nalezení svatého Kříže byla pravděpodobně založena kolem roku 1125. První písemná zmínka pochází z roku 1365, kdy byla rotunda farním kostelem. Byla vybudována na důležité obchodní cestě, která vedla z Vyšehradu k přechodům přes Vltavu. Je možné, že původně patřila k jednomu ze staroměstských panských dvorců jako soukromá svatyně. Poblíž stála fara, která zanikla v době husitských válek, kolem se rozprostíral hřbitov.
Nyní se podíváme na kostely na vrcholech kříže. Ramena kříže mají přibližně 2 390 metrů.
Prvním kostelem je katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Jejím předchůdcem byla též rotunda zasvěcená sv. Vítu. Později ji následovala románská bazilika a následné současná katedrála. Již od desátého století je svatovítský kostel sídelním kostelem biskupa pražské diecéze, roku 1344 povýšené na arcidiecézi. Při této příležitosti byla zahájena stavba trojlodní gotické katedrály se třemi věžemi. Bohužel stavba byla přerušena husitskými válkami. Přes snahy o dostavbu a dílčí doplňky (vrchol jižní věže) došlo k dokončení západní části s lodí a dvouvěžovým průčelím až po pěti stech letech. Slavnostně byla otevřena roku 1929 k tehdy předpokládanému tisíciletému výročí úmrtí svatého Václava, pravděpodobného zakladatele původní rotundy.
Na opačném konci tohoto ramene je rotunda sv. Longina kousek od Karlova náměstí v ulici Na Rybníčku. Byla postavena na počátku 12. století a nejprve byla zasvěcena sv. Štěpánovi. Od roku 1257 sloužila také jako farní kostelík osady Rybníček, která v těchto místech vznikla koncem 10. století - poprvé byla zmíněna roku 993. Kapacita románské stavby farníkům nedostačovala, proto byl po založení Nového Města pražského Karlem IV. v polovině 14. století v těsné blízkosti rotundy vybudován nový kostel sv. Štěpána. Rotunda byla přesvěcena na počest sv. Longina, který se po Karlově získání říšské relikvie Svatého kopí stal módním světcem.
Na severovýchodní straně je to kostel sv. Klimenta, jenž svůj název získal podle ostatků papeže sv. Klimenta, které do Čech přinesli sv. Konstantin a sv. Metoděj. Na místě dnešního gotického kostela stávaly již dva románské kostely. Ten starší zanikl na přelomu 11. a 12. století, koncem 12. století byl nahrazen novým románským kostelem, který byl několikrát přestavován a sloužil přilehlému okolí až do přelomu 14. a 15. století. Tehdy byla tato budova opět nahrazena novostavbou. Ta zde stojí po různých úpravách dodnes. Výraznější přestavby proběhly i na přelomu 19. a 20. století.
Posledním kostelem z této pětice je dnes již neexistujíci kostel sv. Filipa a Jakuba, který stával na Arbesově náměstí. Původně románský kostel prošel gotickou a barokní přestavbou. Po přenesení farnosti k nově postavenému kostelu sv. Václava v roce 1885 jeho význam upadal a v roce 1891 byl jako postradatelný zbořen. Část stavebního materiálu byla využita k výstavbě nového kostela téhož zasvěcení na hřbitově Malvazinky, do něhož byly ze zrušeného kostela přeneseny i některé sochy.
Jak finální kříž vypadá se můžete podívat zde:
Zdroj mapy: ČÚZK.
Jedná se o přesný geometrický útvar čili se těžko může jednat o náhodu. Tím spíš, že to není jediná možnost, jak pospojovat pražské kostely do kříže. Stačí když spojíte kostel sv. Kateřiny s kostelem Zvěstování Panny Marie Na trávníčku a potom kostel Panny Marie na Slovanech a kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. V jejich středu pak stojí kostel sv. Apolináře. Odborníci se o účelu těchto staveb stále přou a jejich účel tak zůstává nejasný. Nejpravděpodobněji se jedná o jakési požehnání a mystickou ochranu Praze, ovšem další legendy mluví i o pohanských svatyních, energeticky silných místech, střetech Dračích linií a tak dále… Téma záhad pražských kostelů a zejména rotundy Nalezení svatého Kříže, pěkně zapracoval režisér Jiří Strach do své třídílné minisérie Ztracená brána (2012). Nejedná se sice o oscarový snímek, ale za zhlédnutí podle nás stojí.
QR pro otevření Adventure.
Ke keši:
Nyní k samotné finálce. Dlouho jsme přemýšleli, jak tuto keš pojmout, až se nám naskytla možnost založit Adventure lab. Takže finální souřadnice Vám prozradí AL Mysterium pražského kříže. Hru musíte odehrát celou, čili dopředu upozorňujeme, že musíte navštívit všechna výše zmíněná místa a správně odpovědět na otázky. To je taky důvod vysoké obtížnostního hodnocení. V otázkách se vždy ptáme na počet a odpovídá se číslem. Pokud se pokusíte hru hrát na jeden zátah bude Vám to trvat pravděpodobně něco kolem 1,5 – 2 hodin, podle Vámi zvoleného dopravního prostředku. V jakém pořadí labky navštívíte je na Vás. Pro odlov labek není potřeba do kostelů vstupovat. Jediné omezení je bohužel na Pražském hradě, kde je potřeba počítat s bezpečností prohlídkou a omezenou otevírací dobou areálu (edit 2023: po změně hradního vedení se jedná již jen o kontroly namátkové). Keška je kvůli prostředí velikosti nano a nevejdou se tak do ní tak žádné TB a GC a tužku si vezměte svou (též doporučujeme vzít pinzetu na vyndání logbooku). Finále vás kvůli kolizím odvede kousek dál, ale alespoň budete mít klid. Finálka také bohužel není k dispozici 24/7 ale dle tohoto rozpisu: Duben až Září 7.30 - 22.00 a Září až Duben 7.30 - 20.00. Stejně tak dopředu varujeme, že kolem se nacházejí vysoké domy, čili může v okolí dost lítat signál. Doufáme, že se Vám putování za pražskými záhadami bude líbit a že jste se třeba dozvěděli i něco nového.
Šťastný lov přeje
OnJiReJi
Zdroje:
Wikipedie
Badatele.net
Praga mysteriosa, Milan Špůrek, vydalo nakladatelství Krásná paní, v Praze, v roce 2002