Každá obec má nějakého toho svého hrdinu, nějakou osobnost. Zatímco v Praze nebo v Brně jich je požehnaně, Ivančice se mohou pyšnit například Vladimírem Menšíkem nebo Alfonsem Muchou. Jak to ale vypadá s osobnostmi Oslavan? Vzpomenete si na nějakou?
Právě prostřednictvím této série LAB keší a této bonusové mystery keše GC vám ukážeme, že Oslavany mají takové osobnosti také. Seznámíme Vás celkem s devíti, takže pojďme na ně.
Doporučujeme si připravit mystery část z domu, abyste se nezdržovali luštěním v terénu. Jedna stage (Vilém Gross) se nachází na nádvoří oslavanského zámku, které se přes noc zamyká. Keš je tedy lovitelná pouze přes den. Všechny stage jsou dostupné i z invalidního vozíku, ale samotná skrýš ne.
Pokud nejste příznivci LAB keší, ujišťujeme vás, že my také nejsme milovníci počítání dřevěných desek na lavičce, nebo dlažebních kostek na chodníku. Věříme, že se vám budou tyto labky líbit, protože se u nich budete muset také zamyslet.
Odkaz na LABky: https://adventurelab.page.link/61BK
A teď už k fungování mysterky:
Jako výchozí bod vám poslouží úvodní souřadnice. Za jednotlivé odpovědi budete získávat bonusové informace. Tyto informace postupně uplatněte na úvodní souřadnice a až takto přičtete/odečtete všechny informace, budete v rukou držet souřadnice, na kterých se skrývá bonus.
V následující části se nachází listing obsahující i informace o čtyřech osobnostech spojených s městem Oslavany, na které nezbyl prostor v sérii labek.
Václav Čapek
* 11. února 1862 v Oslavanech † 25. června 1926
Václav Čapek se narodil v Oslavanech, kde působil celých 37 roků nejprve jako učitel a od roku 1905 jako řídící učitel. Svými výstižnými a srozumitelnými výklady upoutával pozornost žáků ve škole i dospělých posluchačů na přednáškách. Zabýval se přírodními vědami a archeologií.
Jeho hlavním polem působnosti však bylo ptactvo. Právě velká péče o tento typ živočichů mu vynesl přezdívku Otec ptactva, která byla používána i v odborných kruzích. Výsledky svých pozorování, jako například celoživotního pozorování života kukaček, publikoval do více jak 110 článků zveřejněných v různých denících a hlavně odborných časopisech českých, německých, ale i maďarských.
Byl dopisujícím členem Státního geologického ústavu v Praze a ***** centrály v Budapešti. Dále byl členem mezinárodního ***** komitétu, jedním ze zakladatelů Přírodovědeckého klubu v Prostějově nebo Společnosti českých prehistoriků v Praze. Další jeho členství se týkala Muzejního spolku a přírodovědeckého klubu v Brně a Masarykovy akademie práce.
Jeho pohřeb se díky jeho oblíbenosti konal za velké účasti obyvatelstva i z okolí, ale i přátel z kruhů vědeckých. Pohřbu se například účastnil profesor Karlovy univerzity Dr. Karel Absolon, nebo Dr. Zavřel za Masarykovu univerzitu a přírodovědecké kluby. Až na pamětní desku, před kterou právě stojíte, není v Oslavanech nic, co by tohoto významného občana připomínalo.
Vilém Gross
* 26. května 1894 v Padochově † 8. února 1977
Vilém Gross se narodil v rodině horníka, kde bylo 13 dětí. Ve 14 letech po ukončení školní docházky se učil zámečníkem v Českých Budějovicích. Právě tam začal projevovat velký zájem o historickou četbu, zejména o dobu pravěku, jeho koníčkem se stalo i malování. Jako voják bojoval na italské frontě a v Sedmihradsku.
Po skončení 1. světové války nastoupil do elektrárny v Oslavanech, kde pracoval až do důchodu celých 42 let. V té době se začal vážně věnovat archeologii a mineralogii. Kopal od Mohelna přes pravěké hradisko v Senoradech až po Lukovany. Bez jeho výzkumů bychom dodnes postrádali spoustu informací o pravěkém slovanském osídlení dnešního okresu Třebíč a Brno-venkov.
Věnoval se také geologii, na dole Kukla sbíral minerály i rostlinné zkameněliny. Řada jeho nálezů je uložena v muzeích v Ivančicích nebo v Brně, ale i v Jihlavě. Vlastnil vzácnou sbírku meteoritů, kterou věnoval muzeu v Třebíči.
V dobách první republiky konal přednášky nejen v Oslavanech, ale i daleko od nich. Po roce 1948 se stal členem Socialistické akademie a pokračoval v přednáškách. Byl i členem Moravského archeologického spolku.
Byl to člověk svérázný, upřímný, s velkým zájmem o kulturní dění. Vynikal osobitým humorem, optimismem a moudrou životní filozofií. Pohřben byl na oslavanském hřbitově za velké účasti oslavanských občanů, u nichž požíval velké úcty a vážnosti.
Pamětní desku Viléma Grosse naleznete v areálu oslavanského zámku, nad nímž ční do nebe zámecká věž se zlatou korouhví, která byla zasvěcena Panně Marii.
Na následujícím odkazu na facebook můžete nalézt jak drobný hint pro labku, tak i další zajímavé informace o objektu zájmu. Autorem příspěvku je starosta města Oslavany Vít Aldorf.
https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=pfbid0uaBhBw141chXKA4ZxLeE5rjEcndE9osGCahWHKFwjxvUmZGopRmX33DvWiwRiKHul&id=100011917215695
Jan Hrubeš
* 4. května 1845 ve Zbýšově † 28. července 1924
Jan Hrubeš byl biskupský rada, děkan rosický a farář oslavanský, čestný občan Oslavan, ale i Ivančic. V Oslavanech působil 12 let jako kaplan a 37 let jako farář. Staral se o povznesení duchovního života své farnosti a zvelebení kostela. Právě jeho zásluhou byla dřívější nevzhledná kostelní věž zvýšena a opatřena bání a přizpůsobena slohu stavbě chrámové. Jedná se také o zakladatele vzdělávacího spolku Svornost.
MUDr. Josef Liška
* 4. března 1907 ve Velkém Meziříčí † 13. června 2003
Po nastěhování do Oslavan, kde si jeho otec zakoupil bývalý panský mlýn, navštěvoval Josef Liška obecnou školu v Oslavanech. V roce 1926 odmaturoval s vyznamenáním na reálném gymnáziu v Ivančicích. Poté vystudoval lékařskou fakultu Masarykovy univerzity.
Jako vědecký pracovník se stal součástí Ústavu hygieny a po promoci v roce 1933 nastoupil do Státního zdravotního ústavu v Praze na oddělení sér a očkovacích látek, kde pracoval až do důchodu. Během tohoto období prošel řadou funkcí, vedl i výstavbu Ústavu plazmy a krevních derivátů, který byl první tohoto druhu na světě. Vykonal řadu zahraničních cest po Evropě, ale navštívil také jižní Ameriku, nebo Afriku.
Po roce 1948 zřídil ve státním zdravotním středisku alergologickou jednotku, kterou po krátké době převedl na fakultní polikliniku jako samostatné ambulantní oddělení v Praze a školil zde alergology naše i zahraniční. Prováděl výzkumy alergií obyvatel v laboratořích i v terénu a stal se uznávaným alergologem nejen v naší republice.
MUDr. Josef Liška se stal členem řádu svatého Lazara Jeruzalémského a mnoha vědeckých a odborných společností domácích i zahraničních.
Karel Kunka
* 27. července 1913 v Oslavanech † 26. září 1940
Četař Karel Kunka je oslavanským rodákem, který se stal jako palubní radista součástí Royal Air Force. Jedná se o prvního padlého příslušníka 311. bombardovací perutě RAF v boji s nepřítelem při prvním náletu na Berlín. Jeho pamětní deska byla slavnostně odhalena dne 11. září 2020 za účasti představitelů města, ale například i předsedy senátu RNDr. Miloše Vystrčila nebo předsedy poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Desku odhalil jeho spolubojovník Tomáš Lom.
Mirek Elpl
* 6. listopadu 1905 v Brně-Líšni † 7. dubna 1960
Mirek Elpl, vlastním jménem Eduard, byl v době krize zaměstnán v brněnské záložně. Poté pracoval jako důlní inženýr na dole Kukla, kde také bydlel. Za okupace byl z politických důvodů vězněn v Kounicových kolejích v Brně, táboře v Klatendorfu ve Vratislavi, odkud v roce 1945 uprchl a téměř půl roku se schovával jako pacient v ivančické nemocnici.
Po válce se podílel na obnově válkou těžce poškozeného dolu Julius na Zastávce. Literárně přispíval do různých časopisů. V letech 1938 – 1941 redigoval novou knihovnu Poezie Moravského kola spisovatelů. Stal se známým díky knize Marco Polo. Snad na zásah italského vyslance mu právě tato kniha zajistila, že po celou válku byl vězněn ve stejných táborech i se svou ženou, která mu jeho díla překládala do němčiny, maďarštiny, italštiny a francouzštiny, a že toto období přežili.
Gabriela Preissová
* 23. března 1862 † 27. března 1946
Gabriela Preissová je ikonou literatury z období realismu a učí se o ní i na školách. Její nejznámější díla jsou Její pastorkyňa a Gazdina roba. Do Oslavan ji přivedl její manžel, který pracoval v místním cukrovaru. Díky němu, potažmo Preissové se do Oslavan sjížděla řada dalších uměleckých ikon, za všechny jmenujme bratry Mrštíkovy nebo malířku Zdeňku Braunerovou. V Oslavanech, kde s Janem Karlem Součkem řídila ochotnická divadla a půjčovala knihy, napsala knihu o cikánech s názvem Dvě prisky a zasloužila se o rozvoj kultury v tomto městě.
Jan Karel Souček
* 6. června 1857 † 28. května 1930
Jan Karel Souček byl vrchní rada finanční technické kontroly. Nacvičoval a řídil divadelní hry a pořádal národní slavnosti. Založil spolek „Družstvo divadelních ochotníků“, které sehrálo mnoho divadelních her našich předních spisovatelů
Vykonal mnoho k probuzení Oslavan z velké netečnosti a národní lhostejnosti. Roku 1910 založil Tělocvičnou jednotu Sokol v Oslavanech. Byl štědrým podporovatelem školy, kostela, chudiny, divadla a všeho ušlechtilého a dobrého. Byl také zaníceným fotografem, bydlel v cukrovaru, kde měl také svůj ateliér.
Karel Urbánek
* 1. listopadu 1881 v Oslavanech † 26. prosince 1945
Karel Urbánek byl dramatickým umělcem a režisérem Národního divadla v Brně. V letech 1905 – 1915 působil u české divadelní společnosti, kde se seznámil i se svou budoucí ženou. Od roku 1915 působili společně v Brně v tehdejším Národním divadle.
Kvíz
Teď už vás asi bude zajímat, co máte zjistit z domu. Překvapivě to budou otázky zaměřené na osobnosti, které jsou uvedeny v listingu. I u těchto otázek se budete muset trochu zamyslet, ale vše jde zjistit s pomocí listingu.
- Manžel Gabriely Preissové pracoval v Oslavanech jako:
a) horník (N + 43)
b) pokladník (N - 75)
c) zaměstnanec v elektrárně (N + 27)
d) spisovatel (N – 88)
- Mirek Elpl se po útěku z koncentračního tábora skrýval 5 měsíců:
a) u rodičů (E + 200)
b) jako pacient v nemocnici (E – 10)
c) v zahraničí (E + 250)
d) v lesích (E – 77)
- Kde se Karel Urbánek seznámil se svojí ženou?
a) v Národním divadle v Praze (N – 91)
b) v Národním divadle v Brně (N + 68)
c) u české divadelní společnosti (N – 35)
d) v nemocnici (N + 157)
- Co byl koníček Jana Karla Součka?
a) geocaching (E + 0)
b) rybaření (E – 322)
c) četba (E + 37)
d) fotografování (E – 6)
VEŠKERÉ POTŘEBNÉ ÚDAJE JAK PRO LAB ČÁST, TAK PRO MYSTERY ČÁST LZE VYČÍST ČI ODVODIT Z LISTINGU!!! Jak jsme avizovali, nejedná se o nejjednodušší labky...
EDIT 2022-04.07: Na přání kačerů jsme trochu zjednodušili zadání. Vše je uvedeno v listingu a není nutné nic googlit. Stačí zapojit hlavu.
Použité zdroje:
- Oslavany: 900 let od první písemné zprávy. Oslavany: Město Oslavany, 2004.
- Karel Kunka. Spolek pro vojenská pietní místa [online]. c2014 [cit. 2022-03-13]. Dostupné z: https://www.vets.cz/vpm/41006-pametni-deska-karel-kunka/