Na úvodních souřadnicích keš nehledejte. Na tomto místě stál pomník jako vzpomínka na těžbu čediče. Byl na něm nápis: Čedič z lomu Hanuše Wilczka ve Slezské Ostravě, pevnost 3269 kg/cm². Není známo, jestli byl pomník nenávratně zničen nebo se nachází na neznámém místě.
V Ostravě byl čedič dobýván v oblasti Jaklovce od předminulého století asi až do třicátých let minulého století. Pro svou pevnost byl čedič vyhledávaný materiál, používal se jako kvalitní kámen při stavbě cest. Jedním takovým místem byla „uhelná magistrála“, která vedla z vrchu Jaklovec na Slezské Ostravě do Hrušova. Po „uhelných“ cestách se uhlí dopravovalo koňskými potahy (kolem roku 1860 až 200 párů koní) k nákladovému nádraží v Hrušově. Cesta byla vydlážděna právě čedičovými kameny z lomu na Bazalech. Trasa této koňské magistrály se nacházela v místě dnešní ulice Komerční.
S čedičem se setkávali také ostravští havíři v podobě takzvaných tonsteinů ve slojích či brouscích mimo uhelné vrstvy. Výskyty čedičových koulí se nacházely od Trojického údolí podél břehu Ostravice k Muglinovu a dále až k Heřmanicím. Dnes je „koule“ možné vidět na některých místech na slezskoostravském břehu Ostravice - u mostu Miloše Sýkory a pod estakádou Bazaly, kde jsou vystaveny a kde si je lidé pletou s bludnými balvany.
Historická mapa výskytu čediče ve Slezské Ostravě z roku 1928
Čedič neboli bazalt je velice četná tmavá vyvřelá hornina s chemickým vzorcem na několik řádků. Obvykle má šedou či černou barvu, zvětralý čedič má barvu spíše šedou.
Čedič se od ostatních kamenů odlišuje svojí velkou hmotností a pevností, proto se už po tisíciletí používá jako stavební kámen, na štěrk a kamenivo, součást betonů i směsí při stavbě silnic. Novodobé využití našel ve 20. století s rozvojem petrurgie. Taví se při teplotách kolem 1300 °C a slévárny čediče produkují např. dlažby, žlaby nebo třeba otěruvzdorná potrubí, které se pro své vlastnosti používají i pro kanalizace.
Čedičová tavenina se dá také rozvláknit, čímž vznikají vysoce pevná a ohebná vlákna, která předčí svými fyzikálními, mechanickými a chemickými vlastnostmi vlákna skleněná i azbestová. Tkaniny z čedičových vláken se dají použít ve stavebnictví, v leteckém průmyslu, k výrobě tepelných, zvukových a chemických izolací, kompozitních výztuží atd. Tato vlákna jsou zpracovávána při výrobě vysokopevnostních, tepelně odolných Hi-Tech šňůr a sítí.
Zajímavostí je, že čedič se nevyskytuje jen na Zemi, ale například i na Venuši, Měsíci atd. 
Zdroje:
https://www.mapotic.com/ovatrip-krajina-kontrastu
https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/patrani-kde-je-vzpominka-na-tezbu-cedice-na-slezske.html
O keši:
K odlovení této bonusové keše je zapotřebí odehrát LABku „Čedičová“, která vás seznámí s méně známou historií těžby čediče v Ostravě a provede vás lokalitami, které mají k těžbě čediče na Slezské Ostravě nějaký vztah. Finálka se nachází v lokalitě bývalého lomu na čedič hraběte Wilczka, kde se stále ještě nacházejí čedičové kameny a balvany různých velikostí.
Bonusové čísla dosaďte do vzorce:
N 49°50.AE(A+D)' E 18°18.D(C-E)B'
K finálce lze pohodlně dojít pěšky nebo lze i zaparkovat poblíž.