V životě člověka se mnoho událostí děje zcela náhodně, ale mnoho náhodného každého z nás nasměruje někam zcela jinam. Je na nás a na lidech, které potkáváme, jak dopadnou tato setkání a jak ovlivní další život člověka.
Chtěla bych Vás seznámit s několika osobnostmi, které výrazně ovlivnily život Karla Havlíčka Borovského.
Jan Büttner
byl kanovník staroboleslavský, rektor arcibiskupského semináře v Praze, probošt kostela Všech svatých v Praze a redaktor Časopisu pro katolické duchovenstvo.
Když Karel Havlíček vstupuje do semináře, vstupuje tam s horoucím přesvědčení, že povolání kněze je pro něj a jeho národ tím pravým posláním.
Toto přesvědčení vyjadřuje v dopise své matce:
15. března 1840:
„. .. Milá maminko, Modli se za mne jenom o to, aby Bůh udělil požehnání při volbě stavu mého. Nemohu ničím jiným státi se než knězem, všecko ostatní se mně téměř příčí a oškliví; ale chci býti knězem se vší opravdovostí a proto doufám, že pro tento dobrý úmysl Bůh milost svou přičiní k tomu, k čemu my lidé dáti můžeme toliko snahu svou. A kněz, když činí toliko'co může, jest věru nejspokojenějším člověkem na světě.“
Vlastenecký zápal, jenž tehdy celou jeho- mysl uchvacoval, nalezl tu mnoho příbuzných duší; bylit' mezi chovanci tehdejšími mladíci, kteří později prosluli činností spisovatelskou: Vácslav Zikmund, Inocenc Frencl, V. Kratochvil, děkan Kasper, Fr. Mudra a Fr. Řezáč byli tehdy mezi předními žáky v rozličných rocích a stali se, zvláště poslední dva, Havlíčkovi milými druhy.
Ale velmi brzy Havlíček zjitil, že české vlastenectví je v semináři hodnoceno jako závadné. Je autorem české gratulace studentů prvního ročníku bohosloví k svátku profesorům Janu Mařanovi a Janu Smutkovi. Především páter Mařan se cítil tímto blahopřáním poškozen a distancoval se od podezření, že by byl snad český vlastenec. Havlíčkovi se odměnil špatnou známkou z hebrejštiny. Ta se stala záminkou vyloučení Havlíčka ze studia.
Následoval již jen německy psaný soukromý list poslaný Havlíčkovi do Německého Brodu.
Milý Havlíčku!
Poněvadž jste za svého pobytu v semináři velmi málo povolání k stavu duchovnímu jevil, zabýval se více předměty mimo obor nauk theologických a proto jste dostal z nedostatkul pilnosti druhou známku z hebrej. jazyka a z výkladu St. Zákona, poněvadž jste “krom toho velmi lehké zásady jevil, vidělo se Jeho arcibiskupské Milosti po zprávě o chování alumnův vyloučiti vás ze semináře.
V Praze, dne 7. září 1841.
Jan Büttner, rektor.
Dovoluji si vás pozvat na procházku po červeně značené turistické stezce. Protože pro "havlíčkovskou" sérii nemůže být lepšího umístění ... červené a bílé pruhy turistických značek k tomu vysloveně vyzývají! Stezka vede mezi Mladečskými a Javoříčskými jeskyněmi. Já Vás ale zvu jen na její kousek,který vede mimo frekventované cesty.