Tato keš vznikla zcela náhodně, když mě jeden kačer vyzval, že bych mohla vysadit BIGBÍTOVNÍK .Nápad se mi líbil. Navrhla jsem, aby si listing sepsal sám a já dodělám zbytek. To byla zase taková výzva pro něho :-) Chvíli bylo "ticho". ale po nějaké době přichází email od Jirky, kde posílá domluvené informace i s fotografiemi. Chvilku jsem pro tuto keš hledala místo, ale podařilo se. Nedaleko přes Labe je Kmochův ostrov a třeba někdy odtud nějaký prázdninový bigbít taky uslyšíte :-) Vy ostatní, kteří máte bigbít rádi, si po odlovu můžete doma pustit nějakou hezkou písničku. Já i Jirka budeme rádi, když tu Vaší oblíbenou kapelu či píseň při logování zmíníte :-) nebo zážitek, který Vás s ní pojí. V keši najdete k nahlédnutí obrázkový BIGBÍTOVÍK, ten prosím neodnášejte.
BIGBÍTOVNÍK
Bigbít. Co to vlastně je ten bigbít? Ještě tak před dvaceti lety by tato otázka byla možná úplně zbytečná, ale kdo z generace narozené po roce dva tisíce na tuhle otázku dokáže suverénně odpovědět? A dokáží na ni vůbec odpovědět i ti starší, neřku-li pamětníci?
Když výklad tohoto mnohovýznamného pojmu zjednodušíme, mohli bychom odpovědět, že to je vlastně rock. Rock je pochopitelně velmi široký pojem a zahrnuje spoustu dalších stylů, na jejichž vyjmenování a vymezení by bylo potřeba celou knihu. Chceme-li ale plně pochopit termín bigbít, musíme se vrátit až do let padesátých minulého století. Tehdy se ve Spojených státech objevil nový hudební žánr, kterému se říkalo rock’n’roll, rock and roll nebo prostě počeštěně rokenrol. Ten nevznikl taky jen tak ze vzduchoprázdna, ale často se zjednodušeně tvrdí, že vůbec prvním rokenrolem na světě byla skladba Rock Around The Clock, kterou proslavil tehdy již postarší, devětadvacetiletý zpěvák a kytarista Bill Haley (*1925) se svou skupinou The Comets. Můžete si poslouchat, co chcete, ale jména Little Richard, Elvis Presley, přezdívaný též král rokenrolu, a Chuck Berry (ten by musel být snad císařem rokenrolu) asi někdy alespoň jedním uchem zaslechl každý. Konkrétně ten posledně jmenovaný prostě a jednoduše svým následovníkům ukázal, jak že se to správně hraje na elektrickou kytaru, která se stala jakýmsi symbolickým nástrojem právě bigbítu. Mezi průkopníky toho uhlazenějšího rokenrolu patřil i dnes už zapomenutý sympatický tlouštík Fats Domino, který sice nahrál kde co, ale jedna nenápadná skladba by nás přece jen mohla zajímat. Jmenuje se totiž The Big Beat.
V padesátých letech v Československu tvrdě vládnul bolševik, který na cokoliv, co bylo spojené s tou ďábelskou imperialistickou hudbou, reagoval asi jako býk na červený hadr. A snad právě proto se u nás začalo téhle hudbě říkat nenápadně bigbít, aby se takříkajíc příliš neprovokovalo. Spousta pamětníků odpřisáhne, že to je výhradně český vynález, ale kupříkladu v polštině se tohle slovo vyskytuje taky.
První vlna nadšení z rokenrolu pomalu opadávala, ale to už v Anglii pomalu ale jistě tikala časovaná bomba. Mladí kluci si sháněli desky dovezené z Ameriky, pilně trénovali na laciné kytary a za chvíli se s kapelami roztrhl pytel. Přišly kapely jako nepřekonatelní Beatles, drsní Rolling Stones inspirující se ve svých začátcích černošským rhythm and blues, neskutečně angličtí a ironičtí Kinks, hluční Who, Animals atd. atd. V Americe to zas byli Beach Boys, Byrds a třeba The Doors, které možná zná i mladší generace. Dnes jsou z nich již dědečkové, ale řada z nich působí na hudební scéně dodnes. Abych nezapomněl, v šedesátých letech se téhle hudbě říkalo beat. Nebyl sice big, ale byl to beat. U nás si ze svých britských a amerických vzorů brzy braly příklad skupiny jako Olympic, Matadors, Flamengo a na Slovensku třeba Beatmen.
Ve druhé polovině šedesátých let a na začátku let sedmdesátých minulého století se už starému dobrému beatu začalo říkat rock, ze kterého se postupně vyvinula obrovská spousta dalších žánrů – hard rock s takovými jmény jako Deep Purple, Led Zeppelin či Black Sabbath, progresivní rock či art rock – Pink Floyd, Genesis, Yes, Jethro Tull, dokonce country rock, jazz rock a koncem sedmdesátých let třeba heavy metal. Objevili se virtuozní hráči na své nástroje – jmenujme za všechny třeba jen Jimiho Hendrixe, který podobně jako Chuck Berry předvedl kytaristům, co všechno lze z jejich nástroje dostat, vynikající zpěváci a zpěvačky, jako třeba Janis Joplin nebo Tina Turner.
Je zvláštní, že v Americe jsou na svůj rock and roll velmi hrdí a schovají do této škatulky vše od beatových kapel z šedesátých let až třeba pro Bruce Springsteena či Metallicu.
No a když přijdete někde v Česku na pravou vesnickou zábavu (snad se ještě někde pořádají), je dost dobře možné, že právě tam neuslyšíte nic jiného než právě … bigbít.
Zdroj : wikipedie, internet
Poděkování patří Jirkovi Kuprovi, který dal podnět a dodal i materiál, aby tato keš vznikla:-)
Vámi udělené body oblíbenosti jsou pro mě inspirací pro vytvoření dalších nových kešek v okolí a děkuji za ně .
Krabička je Lock-Lock velikosti 16x11x7cma slouží k výměně TB,GC, CWG…nevkládejte prosím věci z kinder vajíček
Krabku prosím pečlivě uzavřete, ať nepodlehne prostředí, kde je uložena!
!!! POKUD VYZVEDNETE NĚJAKÝ TB NEBO GC TAK JEJ LOGUJTE ZÁROVEŇ S VAŠÍM ZÁPISEM O NÁVŠTĚVĚ TÉTO KEŠKY !!!