Karel Havlíček Borovský - novinář
Karel Havlíček se redaktorem Pražských novin stal na doporučení Františka Palackého a Pavla Josefa Šafaříka. První číslo pod jeho perem vyšlo 1. ledna 1846. Pražské noviny byly čtyřstránkovým vládním listem podléhajícím cenzuře a s povinností otiskovat vyhlášky a nařízení. Jinak byly relativně nezávislé. Vycházely dvakrát týdně a byly doplněny literární přílohou Česká včela. V počátcích Havlíček měl pár stovek odběratelů, po roce 1847 již na 1500.
Po uvolnění poměrů roku 1848 začaly být Pražské noviny svazující a Havlíček začal od 5. dubna 1848 vydávat vlastní list pod názvem Národní noviny. Tento odvážný počin by nebyl možný bez finanční pomoci hraběte Vojtěcha Deyma, který se následně stal vydavatelem novin, ale nechával Havlíčkovi zcela volné pole působnosti. Národní noviny vycházely od 5. dubna 1848 do 18. ledna 1850. Nejdříve je bylo možné sehnat denně krom pondělí a několik měsíců k nim vycházel i Večerní list. Ten se ale neosvědčil a přeměnil se ve standardní pondělní číslo. Velmi oblíbenou byla satirická příloha Národních novin jménem Šotek vycházející od ledna 1849, ale po třech měsících ji byl Havlíček nucen úředně zastavit. Pro Šotka byly typické karikatury Stanislava Pinkase. Národní noviny se staly opozičními a kritizovaly postupy vlády směrem ke konstituci.
Havlíček chtěl informovat věcně, vzdělávat a nepodléhat aktuálním náladám mas. Sám píše, že „…wyznati musíme, že není aučel našich Národních Nowin ten, abychom, jako holičowé obyčej míwají, jen nowé události, klepy a powěsti pro zábawu snášeli: účel náš jest wyšší, tendenční – my chceme poučiti, swobodě cestu rovnati, o zwelebení národu českého se přičiňowati,…“ Odběratelé přesáhli počet 1500, ale Národní noviny byly úředně zastaveny 18. ledna 1850 pro stav obležení v Praze a okolí. Ten byl odvolán až roku 1853.
V Praze Havlíček noviny vydávat nesměl a tak se jeho redakce přesunula do Kutné Hory, kde nalezl ochotného tiskaře a zároveň dobré podmínky pro distribuci. Havlíčkův plánovaný časopis Slovan měl být nejdříve suplováním za zrušené Národní noviny, ale ve finále se stal jejich náhradou. Vycházel od 8. 5. 1850 do 14. 8. 1851 2x týdně pod celým názvem „Slovan – časopis věnovaný politickým a vůbec veřejným záležitostem slovanským, zvláště českým“. Na deník totiž nebylo z hlediska logistiky ani pomyšlení. Slovan je dodnes chápán jako vrchol Havlíčkovy novinářské činnosti, kde se protnula vyzrálost jeho osoby, prostor, čas a možnosti pro úvahy a komentáře jako dříve v Pražských novinách a samozřejmě chmurná atmosféra doby. Slovan totiž po čase zůstal jediným opravdu nezávislým plátkem v českých zemích a byl postupně zakázán v Haliči, Bukovině, Krakově, Praze a okolí a Uhrách. Od roku 1851 se tlak úřadů stupňoval a Havlíček nakonec Slovana zastavil sám s vědomím, že by k tomu stejně došlo kvůli čerstvému a svévolnému zákonu. Sám k tomu v posledním čísle Slovana napsal: „Avšak této radosti nikomu jinému dopřáti nehodláme, aby „Slovana“ zapovědíti mohl: pročež sobě sami nyní zapovídáme „Slovana“ a toto číslo budiž poslední jeho číslo. Dvakráte již zapověděli „Národní Noviny“, po třetí aspoň ať se jim toho nedostane a „Slovan“ ať jest čist všech zákazův a ať se raději co přítel práva sám vyhne libovolnosti z cesty!“
čerpáno z: https://www.muzeumhb.cz/objevujte/karel-havlicek-borovsky/
Ke keši:
A Den vydání článku Směle ku předu! v Národních nowinách
B Národní nowiny vydané v pátek 21. dubna 1848 měly číslo 1B.
C Druhá číslice ve dni vydání článku Slovo redaktora ke čtenářstvu v Národních nowinách.
D Měsíc vydání článku Vynucená odpověď Vídenskému Denníku ve Slovanu
E Osmé číslo Šotka (přílohy k Národním nowinám) vychází dne 2E. února 1849.
F Měsíc vydání článku Slovan a Čech v Pražských nowinách
N 49° 35.ABC' E 17° 10.DEF'
(vše lze najít na www)