Bohumír Martínek
Narodil se 21. března 1916 v Prostějově. Rodný dům Plumlovská číslo popisné 28. Otec Jan byl zámečníkem, maminka Zdeňka, rozená Kressová byla dámskou krejčovou. Měl tři sestry. Po absolvování obecné školy vystudoval reálné gymnázium v Prostějově. Po maturitě si zvolil povolání v armádě.
Základní vojenskou službu nastoupil 1. října 1935 u dělostřeleckého pluku v Hranicích na Moravě, zanedlouho byl přeložen do důstojnické školy těžkého dělostřelectva v Bratislavě. Po jejím absolvování se vrátil zpět. V hodnosti četaře aspiranta krátce nato absolvoval spojovací kurz v Olomouci. 29. září 1937 nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Po jejím dokončení byl jmenován poručíkem dělostřelectva a přidělen zpět ke svému pluku jako velitel spojovací čety. Po okupaci byl 1. dubna 1939 propuštěn z armády.
V civilu pracoval jako úředník. 10. února 1940 opustil protektorát a přes Balkánskou cestu se dostal do Francie. Zde byl zařazen k 1. dělostřeleckému pluku, bojů se ale nezúčastnil. 7. července 1940 byl evakuován do Anglie. Po přidělení k dělostřeleckému oddílu a následném přeložení k velitelské četě byl již jako spojovací důstojník povýšen na nadporučíka.
Od 18. června do 23. listopadu 1942 prodělal sabotážní kurz, parakurz, spojovací a zpravodajský kurz (výcvik přerušen začátkem listopadu z důvodu operace kýly). 6. prosince 1942 byl jmenován velitelem paravýsadku Bronse.
Operace Bronse byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava.
Jeho složení bylo velitel npor. Bohumír Martínek, čet. asp. František Vrbka a radiotelegrafista des. Antonín Kubec. Jejich úkolem bylo organizovat odboj a provádět zpravodajskou činnost na území protektorátu a prostřednictvím radiostanice předávat informace do Londýna. Pro tento účel byli vybaveni radiostanicí s krycím názvem Blanka.
Paraskupina měla operační prostor Havlíčkův Brod – Jihlava. Původně byl na pozici radiotelegrafisty Jiří Louda, který si ale při výcviku zranil meniskus. Byl to jejich první pokus o vysazení ve vlasti.
14. března 1943 se upravený bombardér Halifax Mk II BB281 s imatrikulací NF -O ze stavu 138. squadrony RAF, odstartoval z letiště Tangmere. Z letiště startují celkem 3 letadla. Každé letadlo s jednou paraskupinou – BRONSE, IRIDIUM, MERCURY.
Letadla se při své cestě do protektorátu dostávají nad Mnichov. Kolem půlnoci se dostávají do prudké protiletadlové palby. Letadla s výsadky BRONSE a IRIDIUM jsou sestřelena. Letoun se zřítil k zemi. I přes následnou explozi a požár se jednomu členu posádky a jednomu členu výsadku BRONSE podařilo přežít. Jednalo se o palubního mechanika Malcolma Johna Hudsona a Františka Vrbku. Vrbka s těžkými zraněními gestapem převezen do nemocnice v Mnichově. Vrbkův výslech později prováděl Karel Čurda, kterému ale nic neprozradil. Později byl Vrbka převezen do nemocnice pro příslušníky SS v Praze. Zemřel na následky svých zranění, aniž cokoliv prozradil.
Posádka Halifaxu:
S/L Christopher Francis Gibson DFC, RAF- pilot – zahynul
Sgt Malcolm John Hudson RAF – letový inženýr – Zajat a zemřel na následky zranění 11. 4. 1943
W/OI Douglas Clark Lisson RCAF – 2. pilot – zahynul
W/O2I Maurice Tellier Peter (Pete) Myers RCAF- radista/střelec- zahynul
F/Sgt John Stanley Rigden RAFVR – navigátor – zahynul
Sgt Harold John Sharood RAFVR – střelec – zahynul
F/Sgt Arthus Stokes DFM, RAF – radista/střelec – zahynul
Sgt Leo Peter Ward RAFVR – střelec – zahynul
Členové paraskupiny a letecké posádky jsou pochovány v Perlacherském lese u Mnichova. Letci jsou po válce exhumovány a pohřbeni na vojenském hřbitově. Vrbka je pochován na Ďáblickém hřbitově v Praze ve společném hrobě. Ostatní členové BRONSE jsou stále v Perlacherském lese u Mnichova. Skupina MERCURY se vrátila do Anglie a k dalšímu letu již nevzlétla. Po katastrofě u Mnichova zpravodajci od dalších výsadků upustili, čímž druhá vlna skončila.
28. října byl BOHUMÍR MARTÍNEK in memoriam povýšený na štábního kapitána.
Vyznamenání
1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
1945 – Čs. válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939
Zdroj: vlastní bádání a wikipedie, Jiří RAJLICH – Karel ČERNÝ: K tragédii paravýsadků IRIDIUM a BRONZE. Historie a vojenství č. 1/2009, s. 13-30.
Tato keš je součástí projektu druhé vlny GEOVÝZVY