Po stopách KHB - Božena Němcová Traditional Geocache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měly významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Volně koncipovanou sérií "Po stopách KHB" chceme šířit povědomí o této mimořádné osobnosti a navštěvovat místa spojená s životem a životním odkazem KHB.

Jméno KHB je neodmyslitelně spojené s havlíčkobrodským regionem - narodil se v nedaleké Borové u Přibyslavi, ale jeho opravdovým domovem se stal tehdejší Německý Brod, kam se mnohokrát ze svých životních cest vracel. Odkaz KHB můžeme hledat v mnohých koutech naší země, ale i v zahraničí. Coby student rád cestoval a na svých toulkách zavítal i do Polska a na Slovensko. Rok pobýval v carském Rusku. Coby novinář pak působil v Praze (Národní noviny) a v Kutné Hoře (Slovan). A připomeňme si také čtyřletou konfinaci v Brixenu.

Na desítkách míst se můžeme setkat se sochami, bustami či pamětními deskami věnovanými KHB. Snad v každém českém či moravském městě nalezneme Havlíčkovu ulici, někde i Havlíčkovo náměstí. Také některé spolky nesou Havlíčkovo jméno hrdě ve svém názvu. Některá místa jsou všeobecně známá a mají svou slavnou minulost. Někde budeme tápat. A tak se vydejme po stopách KHB ... je skutečně co objevovat!

BOŽENA NĚMCOVÁ

Ke vzniku této keše mě inspiroval nový barevný čtyřdílný televizní film Božena. Božena Němcová byla jednou z "osudových" žen Karla Havlíčka Borovského a mě moc potěšilo, že mu byl ve filmu věnován poměrně velký časový prostor.

Havlíček i Němcová měli mnoho společného. Zpočátku se učili na německých školách, ale záhy propadli kouzlu českého jazyka a po příchodu do Prahy se vypracovali na excelentní české literáty. Setkávali se, spojovalo je literární poslání a odbojné povahy. Němcová byla v době předrevoluční nejpilnější přispěvatelkou Havlíčkem redigované České včely, přílohy tehdejších Pražských novin.

Z hodin literatury si pak všichni dobře pamatujeme, že Němcová byla jednou z mála těch, kteří se k Havlíčkovi po jeho návratu z vyhnanství v Brixenu nebáli hlásit, a že na pohřbu zesnulému Borovskému nasadila na hlavu trnovou korunu mučedníka. Dnes víme, že si nemohla dovolit být až tak odvážná a že se to odehrálo trochu jinak. A tak mě mrzelo, že veřejnoprávní televize, která prezentovala úplně nový a neotřelý pohled na Boženu Němcovou, sice detailně popsala její milostné románky a sexuální život, ale tyhle čítankové polopravdy bez uzardění opráskla.-)

Hlavní filmovou postavu ztvárnily Anna Kameníková a Anna Geislerová, role KHB se ujal herec Václav Matějovský. Prý je známý z nekonečného seriálu Ulice ... nevím ... nesleduji ... mně osobně se ovšem ve zpodobnění Karla Havlíčka docela líbil. Líbily se mi ostatně i další herecké výkony a především obě dvě představitelky Boženy na mne zapůsobily přesvědčivě. No a já jsem si za ty čtyři večery uvědomil, jaká je to škoda, že se dějiny učíme jen jako encyklopedická hesla. Protože jedině při pochopení dějinných vztahů význačných osobností můžeme pochopit historii naší země a doby.

Tuto keš jsem původně hodlal uložit na nějaké významné místo ze života Boženy Němcové, ale tak dlouho jsem se nemohl rozhodnout, až jsem dospěl k názoru, že to vlastně není důležité, protože to ze své podstaty není místopisná keš. A tak tuhle krabičku umisťuji do údolí Sázavy, kde bude mít ve své blízkosti hned několik Havlíčků. A myslím si, že tímto se její umístění stane dostatečně důstojným. Zvlášť když si při troše fantazie místo chatky opodál představíme Staré bělidlo a u blízkého "splavu" nešťastnou Viktorku...