František Pospíšil - paraskupina Bivouac
Narodil se 23. listopadu 1919 v Rešicích jako nemanželský syn Marie Pospíšilové. Ta se později přestěhovala do Miroslavi a provdala se za příslušníka finanční stráže. František v Rešicích a později v Miroslavi navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Ve Zlíně v Baťových závodech absolvoval odbornou gumárenskou školu. Krátce pracoval v oboru, ale ze zdravotních důvodů později odešel pracovat do zemědělství.
1. října 1937 nastoupil základní vojenskou službu u pěšího pluku ve Znojmě. Po absolvování poddůstojnické školy byl 1. dubna 1938 povýšen na svobodníka a 16. listopadu 1938 na desátníka. 1. dubna 1939, po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem 15. března 1939, byl propuštěn mimo službu.
26. června 1939 společně se svým bratrancem Adolfem Opálkou přešel do Polska, kde se dostal do tábora v Malých Bronowicích. Odtud se po moři přeplavil do Francie. Tam podepsal závazek do Cizinecké legie. V jejích řadách sloužil v Sidi bel Abbes. Po vstupu Francie do války s Německem 3. září 1939 vstoupil 7. října 1939 do československé armády ve Francii a v řadách 1. pěšího pluku se zúčastnil její obrany. 1. ledna 1940 byl povýšen na četaře. Po pádu Francie (koncem června 1940) byl evakuován do Velké Británie.
V Anglii byl zařazen k 1. pěšímu praporu a 28. října 1940 povýšen na rotného. V roce 1941 se přihlásil do programu výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 15. srpna do 7. listopadu 1941 absolvoval sabotážní kurz, parašutistický výcvik a kurz průmyslové sabotáže. Po dalším doškolovacím kurzu byl jmenován velitelem výsadku Bivouac. Skupina měla za úkol společně se skupinou Bioscop provádět sabotáže v továrnách a na vybraných tratích na Moravě.
Členové výsadku byli společně s členy Steelu a Bioscopu vysazeni v noci ze 27. na 28. dubna 1942 u Křivoklátu. Na místě zakopali materiál, který si přinesli, s tím, že se pro něj později vrátí. Poté se přes Slaný a Prahu dostali do Přerova, kde se snažili kontaktovat na předem určených adresách, ale bez úspěchu. Proto se přemístili do Brna, kde se ukryli. Dva výsadkáře, Pospíšila a Zapletala, posléze udal jeden známý. Pospíšil věděl, že ho gestapo bude hledat hlavně u příbuzných. Proto úkryty střídal a pohyboval se kolem Rešic od Spáleného mlýna až k dalešickému mlýnu. Dalešičtí odbojáři zprostředkovali Pospíšilovi také styk s hajným Štorkem v hájence u Stropešína. Štork zřídil Pospíšilovi v květnu 1942 bezpečný úkryt v lese na Špičáku nad řekou Jihlavou.
Ukrýval se i na Telčsku a Táborsku. Odtud se pokusil o ilegální přechod do Švýcarska. Neúspěšně. Vrací do Brna, kde se ukrývá u svých příbuzných. Setkal se zde i se svou maminkou Marií, tehdy už Hirschovou, a svým otčímem, kteří mu obětavě v jeho činnosti pomáhali.
Od prosince 1942 se ukrýval u manželů Adamcových. 10. února 1943 se zde setkal s konfidenty gestapa Karlem Čurdou a Jaroslavem Nachtmannem, kterými byl vylákán do Prahy a 12. února 1943 zatčen. Ve vazbě odmítl nabídku ke spolupráci a byl proto převezen nejdříve do pankrácké věznice a poté koncem roku 1943 do Terezína. Pod jménem Petr Švec zde byl držen až do 28. října 1944, kdy byl bez soudu zastřelen.
1. prosince 1945 byl jmenován podporučíkem pěchoty in memoriam a zároveň povýšen na poručíka pěchoty. 17. července 1947 byl in memoriam povýšen na nadporučíka pěchoty.
Vyznamenání
1940 – Československý válečný kříž 1939
1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
1945 – Československý válečný kříž 1939
Pamětní deska na domě v Rešicích
Pamětní deska byla umístěna na rodném domě F. Pospíšila (č.p. 18 - dnes již nestojí), pak byla přemístěna na dům jeho strýce (č.p. 67), kde je umístěna dosud.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čerpáno a více najdete: Wikipedie, Infocentrum a Muzeum Hrotovicka, Encyklopedie Brna, Spolek pro vojenská pietní místa
-------------------------------------------------------------------------------------------------
K samotné keši – Keš je umístěna za „Stropešínskou vyhlídkou“. Pozor vyhlídka je bez zábradlí a úzká pěšina vede po okraji skal. Rozhodně nepouštět děti!!!