U uťatého údu Mystery Cache

Na věži hřbitovního kostela odbila půlnoc.

Šarmantní mladá máma objímala v dlaních malého Robertka, který se třásl jak populus tremula.

Našla ho sedět vyděšeně v rohu jeho dřevěné postele. Oči měl vytřeštěné, po skráni mu stékala kapička potu.

Právě dočetl jednu z pohádek od Wilhelma Hauffa.

Pokud Ti je 7 let, „Strašidelná loď“ Tě v klidu nenechá, zde je úryvek:

„Ó hrůzo! Jaká podívaná se naskytla mým očím, když jsem vkročil na palubu! Podlaha byla zarudlá od krve, na ní leželo dvacet až třicet mrtvol mužů v tureckých šatech, u středního stožáru stál skvostně oděný muž, v ruce šavli, tvář sinalou a zkroucenou, čelo probodnuté velikánským hřebíkem, jimž byl ke stěžni přibitý.“

Ovšem, „Příběh o uťaté ruce“ je klenotem této knihy „Pohádky“:

„Uchopil jsem své skalpely, které jsem jako lékař míval stále u sebe, a přiblížil jsem se k posteli. Bylo vidět pouze hlavu mrtvoly; ta hlava však se honosila takovou krásou, že se mě mimovolně zmocnil horoucí soucit.“

Ano, tato keš je věnována spisovateli Wilhelmu Hauffovi a jak už indicie napovídají, udělá radost hlavně dětem, tak jako udělala radost malému Bertíkovi.

Německý spisovatel Hauff zemřel mlád v roce 1827 ve věku 24 let na skvrnitý tyfus a je pohřben na hřbitově Hoppenlaufriedhof. Jeho duch zůstal tady s námi.

Kniha pohádek, ze které jsem si dovolil citovat, se skládá ze 3 almanachů, vydávaných v letech 1826-1828. Přeložila Jitka Fučíková a vydal Odeon v roce 1985.

A kde keš naleznete?

Na úvodních souřadnicích se nachází pouze postel malého Roberta. 

Finální souřadnice si musíte dopočítat:  

A nyní již můžete na keš vyrazit, pokud tedy máte pro strach nadě uděláno. Dnes je totiž ten den, kdy se otevírají hroby.

PS: ...a bacha na údy