Hospodské "TéPětky"
🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺
Vítejte na naší hospodské T5 sérii. Připravili jsme pro Vás 9 keší, každou s jinou obtížností. Nikoliv samotným odlovem, ale luštěním. Všechny keše jsou uloženy tak, aby byly lovitelné širokým kačerstvem. Takže šedesátku lana si nechte doma, zase na druhou stranu žebřík se pronese 😉. Ano, naším cílem je udělat matrix dosažitelnějším a také nechceme, aby měly keše deset odlovů za rok.
🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺🍺
Gambrinus je značka jednoho z nejprodávanějších piv v České republice. Pivovar Gambrinus Plzeň získal ochrannou známku Plzeňský Gambrinus v roce 1919 po vzniku samostatného Československa. Totéž pivo se však v Plzni pod jiným názvem vařilo už od roku 1869, kdy vznikl tamní První akciový pivovar. Pivovar je od roku 1994, kdy byla dokončena privatizace, součástí společnosti Plzeňský Prazdroj a.s.
Pověst o králi Gambrinovi se tradovala od středověku a byla zaznamenána roku 1543 v bavorské kronice Burkarta Wallise. Podle této pověsti začal král Gambrinus jako první vařit pivo, když se tomu naučil od Isis, staroegyptské bohyně úrody a hodokvasu. Gambrinus má zdánlivě latinské jméno, ale je zkomoleninou titulu Jean Primus = Jan První. Byl to ve skutečnosti Jan I. Brabantský. Při bitvě u Worringenu dne 5. června 1288 porazil se svými spojenci lucemburského hraběte Jindřicha III., a tím definitivně připadlo vévodům brabantským Limbursko. Na prosbu bruselského sladovnického cechu se poté stal jeho čestným předsedou (patronem), a od té doby býval v cechovních místnostech vyobrazen jako opulentní usměvavý muž s věncem z chmelových ratolestí na hlavě a s pohárem pěnícího piva v ruce. Stal se tak častým nástupcem římského boha Dionýsa a novověkým patronem pivovarnictví.
Na konci 19. století byl už Gambrinus i v Čechách všeobecně populární postavou. Ve své propagaci ho používal například pražský pivovar na Smíchově. Pod názvem Gambrinus byly na přelomu 19. a 20. století v Česku prodávány také známkově chráněné „pivní bonbony“. Ke změně názvu tohoto plzeňského piva vedly v roce 1919 prozaické reklamní důvody. Původní název Pilsner Kaiserquell byl až příliš spojován se starým Rakouskem a jeho císařem. Zajímavostí je, že od té doby se části sklepů v Gambrinusu v místním názvosloví stále říká "na kaisru".
V roce 1958 byly k Plzeňským pivovarům přičleněny dosavadní Západočeské pivovary n.p. a sloučeny v jednu hospodářskou jednotku (Prazdroj, Gambrinus, Bělá nad Radbuzou, Blatná, Březnice, Domažlice, Kout na Šumavě, Plasy, Radnice, Stod, Staňkov, Tachov, Železná Ruda). Dnem 1. dubna 1959 byl zrušen samostatný závod Gambrinus a sloučen se závodem Prazdroj. Byla utvořena nová jednotka pod názvem závod Plzeň.
V červnu 1961 bylo v Gambrinu zase poprvé po dlouhých letech od doby fúze plzeňských pivovarů stáčeno 12° pivo světlé vlastní výroby pod značkou Plzeňský Gambrinus. Kromě tohoto piva ovšem již od roku 1950 pivovar Gambrinus vyrábí tmavé pivo pod značkou Senátor (původně 17° , od roku 1951 pak 18°), přejmenované v roce 1962 na značku Diplomat.
V současnosti pivovar Gambrinus razí dlouhodobou strategii pro posílení návštěvnosti českých restaurací a hospod. Proto v jeho portfoliu figurují Nepasterizovaná desítka i dvanáctka, Nefiltrovaný Gambrinus a mnoho limitovaných edicí piva Gambrinus, které jsou k dostání pouze v čepované podobě a exkluzivně je tak ochutnají pouze spotřebitelé v restauracích a hospodách.
NEPASTEROVANÁ 10° Desítka má být příjemně hořká a má zahnat žízeň. Tři druhy sladu a dvě odrůdy českého chmele, konkrétně Sládek a Žatecký poloraný červeňák, vytvářejí krásně vyváženou kombinaci svěžího, ale hutného těla a příjemné hořkosti, která vybízí k dalšímu napití.
NEPASTEROVANÁ 12° Oblíbená dvanáctka má plné tělo, které je tvořeno ze tří druhů sladů. Slad plzeňského typu z vlastní sladovny a také slad karamelový a pražený utvářejí intenzivní plnost tohoto ležáku, která je vyvažována hořkostí tvořené z jediné odrůdy chmele Sládek. Výsledná harmonie chuti je intenzivní, ale harmonická, není ulpívající.
NEFILTROVANÝ LEŽÁK Nefiltrovaný ležák je skutečnou chloubou plzeňských sládků. Mimořádná plnost chuti vytvářená přítomností pivovarských kvasinek je doplněná hořkostí tak akorát. Poznáte jej podle typického kvasničného zákalu a syté zlatavé barvy. I ve vůni se projeví výrazné sladové aroma a při pomalejším doušku ucítíte také znatelnou vůni čerstvých pivovarských kvasinek. Vaří se ze tří druhů sladu a chmelů Sládku a Žateckého poloraného červeňáku, našeho nejlepšího českého chmele.
Jak na keš?
Dosaďte získaná bonusová čísla do níže uvedeného vzorečku
Final Location N 49° A. C 13° B. D
Nezapomeňte si poznamenat bonusové číslo potřebné k odlovení keše "Plznička"!
Zdroj: wiki, http://www.pivovary.info/, www.prazdroj.cz