Tato keš je pojmenovaná po Československém vojáku a vlastenci, členu výsadku BIVOUAC.
Jindřich Čoupek se narodil v obci Komín, na předměstí Brna, dne 2. února 1918. Tatínek Ondřej byl drobný zemědělec a obecní zřízenec, maminka Josefa, rozená Staňková byla v domácnosti. Měl vlastní sestru a nevlastního bratra. Matka se pak rozvedla a Jindřich vyrůstal se svým otcem.
Po absolvování obecné školy a tří tříd školy měšťanské se vyučil obchodním prodavačem v železářství Vichr Brno. Byl cvičencem v Sokole. Základní vojenskou službu nastoupil až po mobilizaci 1. března 1939 u 10. pěšího pluku v Brně. Ale už 23. března 1939 byl propuštěn do zálohy.
V červnu 1939 odešel ilegálně do Polska spolu s bratrancem Antonínem Staňkem. V Krakově registrováni na čs. konzulátu a 1. 8. 1939 dorazil na lodi Chrobry do Francie. Jako většina Čechů podepsal závazek do Cizinecké legie. Jindřich Čoupek sloužil v severní Africe v posádce v Sidi bel Abbes. Po vypuknutí 2. světové války byl dle dohody vyřazen z legie a zařazen k 1. pěšímu pluku československé zahraniční armády, se kterým se účastnil bojů o Francii.
Po pádu Francie byl 27. června 1940 evakuován do Anglie. V hodnosti četaře byl zařazen k 1. pěšímu praporu. Na jaře 1941 absolvoval kurz pro poddůstojníky. Výcvik pro plnění zvláštních úkolů absolvoval od 15. srpna do 8. listopadu 1941. Měl za sebou základní sabotážní kurz, parakurz a kurz průmyslové sabotáže. Po povýšení na rotného absolvoval doškolovací kurz.
Nakonec byl vybrán do výsadku BIVOUAC. Výsadek byl tvořen rotným Františkem Pospíšilem, rotným Jindřichem Čoupkem a desátníkem asp. Liborem Zapletalem. Skupina měla za úkol společně se skupinou BIOSCOP provádět sabotáže v továrnách a na vybraných tratích na Moravě.
27. 4. 1942 nasedl s členy výsadku do letadla a letěl směr vlast. V letadle nebyl sám. Byli zde ještě členové paraskupin BIOSCOP a STEEL.
28. 4. 1942 byli vysazeni u Křivoklátu. Na místě zakopali materiál, který si přinesli, s tím, že se pro něj později vrátí. Ukryli padáky a vydali se na první kontaktní adresu do Slaného k majiteli sodovkárny Josefu Svobodovi. Zde přenocovali a vlakem odjeli do Přerova.
Na kontaktní adrese v Přerově nebyli úspěšní. Vlakvedoucí Karel Smělík byl totiž zatčen gestapem před třemi měsíci. V této situaci odjeli do Brna, kde u Ludvíka Čoupka našli dočasný úkryt. Selhal však i třetí kontakt na železničního úředníka na hlavním nádraží v Brně.
Dne 1. května Pospíšil se Zapletalem odjeli z Brna do Zlína hledat pomoc u bratra Františka Pospíšila. Zde došlo ke zradě a Zapletal byl zrazen. Pospíšil byl zraněn a utekl.
Bohužel už 2. května večer vpadlo do domu Čoupkových na Hlavní 75 v Brně-Komíně gestapo, kde všechny členy rodiny (včetně parašutisty J. Čoupka) zatklo. Jindřich Čoupek byl nejprve vězněn v sídle brněnského gestapa, později v Kounicových kolejích. Poté byl internován do Mauthausenu, kde byl 22. září 1942 ve věku 24 let popraven. Popraveni byli 1. 6. 1942 v Kounicových kolejích i jeho příbuzní, bratranci Ludvík Čoupek a Tomáš Čoupek a nevlastní bratr Ladislav Staněk. Jeho otec Ondřej Čoupek zahynul v roce 1942 v koncentračním táboře v Osvětimi.
Dlouho se tradovalo, že Jindřich Čoupek byl zrazen kolegou výsadkářem Zapletalem. Pravda je ta, že dle nalezených dokumentu, mělo gestapo informace o trojici už po jejich odjezdu z Přerova. Při hledání Karla Smělíka na ně upozornil konfident gestapa. Gestapo vědělo o jejich úkrytu v Brně ale tím že jí Zapletal a Pospíšil nepozorovaně proklouzli do Zlína, rozhodlo se pro zatčení Čoupka.
1.prosince 1945 byl Jindřich Čoupek in memoriam povýšen na podporučíka a následně na poručíka pěchoty. Na rodném domě v Brně na Hlavní 75 byla v roce 1946 odhalena pamětní deska. Od roku 1971 je po Čoupkových pojmenována v brněnské čtvrti Komín "ulice Čoupkových". Jméno Jindřicha Čoupka nese i jedna z devatenácti tramvají 13T pokřtěných v prosinci 2016 a pojmenovaných po významných osobnostech Brna.
Vyznamenání
1944 - Pamětní medaile československé armády v zahraničí Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
1945 - Čs. válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939
Zdroj: wikipedie,Kmenový list a vlastní bádání
https://www.turistika.cz/mista/brno-komin-pametni-deska-rodiny-coupkovych/detail
Keš: Během naší výpravy budeme potřebovat nožík nebo malou minci a uložené waypointy z listingu. Za tmy si připočteme k obtížnosti půl hvězdičky, při sněhové pokrývce hrát bohužel nelze.
Na úvodních souřadnicích zkoukneme pamětní desku obětem a sklopíme zrak, najdeme bod, který nás povede, o dvacet kroků další bod a další za dalších dvacet kroků, menší Cukrblik ale namítá, že jemu to vychází vždy na kroků 25, jen přechody pro chodce tvoří výjimku, bod je hned před a za, u zeleného zábradlí na konci body značené trasy se vydáme podél zábradlí až na jeho úplný konec, kde uděláme vpravo bok a pozdvihneme zrak ke statnému smrku, ano, ano, to je on a ty tři stovky metrů k němu si už poradíme sami kudy jít, u smrku samotného se rozhlídneme po okolí a pokloníme se, na dlažbě na kolmici nejblíže najidvší nám známý bod jdeme tentokrát nikoliv 20, ale jen 15 kroků, dobře Cukrblik 20 svých krůčků opakovaně až na bod výhledu s naším posledním měřickým bodem tentokráte označeným znaménkem plus, pohlédneme zkušeným zrakem na kostel a zjistíme azimut kostelní věže buď sami nebo dle waypointu z listingu (měření buzolou se případně vyhneme myslíce na magnetickou deklinaci - magnetický sever se liší od toho zeměpisného o 4° - a navíc je zde elekrické vedení a kovové zábradlí), odečteme 37° a víme, kde hledat finální schránku, vzdálenost?, no jo, vždyť ta je napsaná hned zde na zábradlí, dobře tak zezadu, finální schránku profesionálně obhlédneme, až tam dojdeme a šetrně jako kasař za první republiky nožíkem nebo malou mincí otevřeme - pro prvních 20 nálezců je k mání CWG "Jindřich Čoupek". Majíce stále na mysli našeho hrdinu Jindřicha Čoupka zhodnotíme cestou domů, zda-li ulice po jeho rodině pojmenovaná odpovídá důstojenství památky jeho.
Hra byla betatestována. Děkuji kačerům cukrblik, Filip_ma, standa_ma, kratinoska a vop.cz za cenné připomínky.