Po stopách KHB - Havlíčkova Borová Multi-cache

V roce 2021 slavíme 200. výročí Karla Havlíčka Borovského (31.10.1821 - 29.7.1856), jednoho z nejvýznamnějších Čechů našich dějin. Karel Havlíček byl novinářem, spisovatelem, satirikem i politikem. Byl jednou z nejangažovanějších osobností revolučních let 1848-1850. Jeho neúprosná kritika rakouského režimu šířená v Národní novinách a později i v časopise Slovan měly významný vliv na české veřejné mínění. Čím víc byl českým národem milován, tím víc byl Rakouským císařstvím nenáviděn. Soudně nařízenou deportací do Brixenu měl Čechům zmizet z očí a ti na něj měli zapomenout. Ale nezapomněli. Jeho pohřeb v roce 1856 se stal protirakouskou manifestací.

Nesmazatelný odkaz nám zanechal i ve svém literárním díle. Epištoly kutnohorské, Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Určitě znáte, že? Pro školní čítanky trochu obtížné texty, ale my dospělí bychom jim porozumět měli. A co teprve epigramy, ty krátké a břitké verše? Mnohé z nich nám mají co říct dodnes. Třeba ten úplně nejznámější: "Moje barva červená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!"

Volně koncipovanou sérií "Po stopách KHB" chceme šířit povědomí o této mimořádné osobnosti a navštěvovat místa spojená s životem a životním odkazem KHB.

Jméno KHB je neodmyslitelně spojené s havlíčkobrodským regionem - narodil se v nedaleké Borové u Přibyslavi, ale jeho opravdovým domovem se stal tehdejší Německý Brod, kam se mnohokrát ze svých životních cest vracel. Odkaz KHB můžeme hledat v mnohých koutech naší země, ale i v zahraničí. Coby student rád cestoval a na svých toulkách zavítal i do Polska a na Slovensko. Rok pobýval v carském Rusku. Coby novinář pak působil v Praze (Národní noviny) a v Kutné Hoře (Slovan). A připomeňme si také čtyřletou konfinaci v Brixenu.

Na desítkách míst se můžeme setkat se sochami, bustami či pamětními deskami věnovanými KHB. Snad v každém českém či moravském městě nalezneme Havlíčkovu ulici, někde i Havlíčkovo náměstí. Také některé spolky nesou Havlíčkovo jméno hrdě ve svém názvu. Některá místa jsou všeobecně známá a mají svou slavnou minulost. Někde budeme tápat. A tak se vydejme po stopách KHB ... je skutečně co objevovat!

HAVLÍČKOVA BOROVÁ

Karel Havlíček se narodil v Borové v domě č. 163. V rodinných záznamech otce Karla Havlíčka se můžeme dočíst: "Dne 31. října 1821 porodila moje žena šťastně chlapce, to jest o 8. hodině dopolední, a odpoledne byl hoch veledůstojným panem farářem Janem Brůžkem pokřtěn na jméno Karel Boromejský Oldřich."

Byl to právě vikář Jan Brůžek, kdo měl na malého Karla významný vliv a v kom Karel v prvých letech svého duševního rozvoje nalezl svého prvního vychovatele a učitele. Zamiloval si jej a borovská fara se mu stala druhým domovem. Díky jeho příkladu se chtěl stát farářem. Ačkoliv se později život Karla Havlíčka začal ubírat jiným směrem, vikář Brůžek zůstal jeho přítelem, rádcem a v mnohém ohledu i vzorem do pozdějších let. A jak uvádí Havlíčkův přítel ze studií Vilém Gabler: "Bez jeho působení by národ český Karla Havlíčka Borovského snad ani vůbec neměl..."

Havlíčkovým celoživotním přítelem se stal také kaplan Serbousek, který bral malého Karla na pravidelné procházky do lesů a polí a naučil jej znát a milovat přírodu. A třetí osobností s významným vlivem byl učitel Antonín Línek. Pětiletý Karel nastoupil v roce 1826 do borovské školy, kde učil tento vynikající pedagog, který ve svém žákovi objevil mimořádné nadání.

V roce 1830 odešel Karel Havlíček do německé školy v Jihlavě a roku 1832 nastoupil na české gymnázium v Německém Brodě, kam se Havlíčkovi přestěhovali. Do míst svého mládí se však ze svých cest pravidelně vracel ... pravidelně a s láskou.

Havlíčkova Borová získala svůj současný název podle svého nejvýznamnějšího rodáka v roce 1949.

Na borovském náměstí naleznete pískovcovou sochu Karla Havlíčka Borovského od Josefa Strachovského. Pomník byl v Borové slavnostně odhalen 25.8.1901.

A = Počet řádků nápisu na čelní straně pomníku
B = Počet řádků nápisu ze strany po Havlíčkově pravé ruce
C = Počet řádků nápisu ze strany po Havlíčkově levé ruce

Rodný dům Karla Havlíčka č. p. 163 je dnes prohlášen národní kulturní památkou a uvnitř se nachází expozice připomínající jeho život a dílo. Na domě je umístěná pamětní deska z roku 1862, odhalená při příležitosti prvních Havlíčkovských slavností. Expozice je přístupná veřejnosti celoročně, od března do října každý den mimo pondělí, v období listopad - únor od pondělí do čtvrtka.

D = Ciferace letopočtu na štítu domu (nad pamětní deskou)
E = Ciferace letopočtu nad vchodovými dveřmi
F = Ciferace čísla elektrorozvaděče naproti domu přes ulici