|
Hraniční kámen.
Hraniční kámen na Blažkově.
Zemská hranice.
Keš je věnovaná hranicím mezi bývalými zeměmi Království českého – Země české a Země moravské a starým mapám. Země česká a moravská byly po vetšinu své historie spojeny do jednoho celku. Byly určitě chvíle, kdy byly násilně odtrženy a každé zemi vládl vlastní panovník. V novodobé historii bylo uzemí Česko-slovenska rozděleno do krajů a jejich hranice již nerespektovaly dávné zemské hranice. Poslední rozdělení České Republiky na současné kraje pokračuje podobně a kraj Vysočina se rozkládá na uzemí obou bývalých zemí. Přesto se zachovalo nekolik hraničnich kamenů, které ukazují, kudy zemská hranice vedla.
Hraniční kámen na Blažkově ukazuje nejen zemskou hranici. Je zde také hranice rozvodí Černého moře (Oslava, Jihlava, Dyje, Morava, Dunaj) a Severního moře (Poděšínský potok, Sázava, Vltava, Labe). A místni obyvatelé vědí, že se zde delí i počasí. Velice často při jízdě z Čech na Moravu nebo zpět jsme svědky velké změny počasí. Obvykle, když na jedné straně prší, na straně druhé svítí sluníčko. Pokud vás na cestě k hranici provází hustá mlha, věřte, že za hraničním kamenem na vás čeká průzračné ovzduší. Také teplota se často liší o nekolik stupňů. Zimní jinovatka není také stejná na obou stranách hranic. Tyto rozdíly v počasí nejsou samozřejmě vždycky, ale při změnách počasí velmi často.
Čechy, Morava, Rakouské Slezsko - 1892.
Staré mapy.
Nyni bych se chtěl zmínit o starých mapách, neboť na nich zemské hranice jsou zobrazeny. Mapy vznikaly v českých a moravských zemích v různou dobu, mají proto také odlišný vzhled. Pro každou mapu je uvedena ukázka.
Mullerova mapa Čech z roku 1720.
Mapa Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 patří k nejkrásnějším a nejcennějším kartografickým dílum naší minulosti. Svými rozměry, obsahem, kartografickým i výtvarným zpracováním předčí mnohé jiné mapy, domácí i zahraniční. Je vyhledávána nejen zběrateli - milovníky starých map jako uměleckých děl a starožitností. Obdivuje ji laická i odborná veřejnost. Využívají ji ke studiu geografové, historikové, historičtí geografové, historikové umění, krajinní ekologové a další a další odborníci. Hledají na mapě nejruznější údaje o krajině Čech na počátku 18. století, které jim Müllerova mapa Čech na rozdíl od starších mapových pramenů již může poskytnout. Vznikla na základě vojenských, správních a hospodárských požadavků státu (rakouské monarchie). Proto jsou na ní podrobně zakresleny kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schématicky reliéf a zeleň, komunikace) také zemědelské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na zlato, stříbro, měď a další nerostné suroviny, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací, vysvětlených v bohaté legendě mapy.
Čechy, Morava – Podešín, Sirakov, Újezd, Nové Veselí 1720.
I. vojenské mapování – Josefské.
1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), meřítko 1: 28 800
Jeho podkladem se stala Müllerova mapa zvětšená do meřítka 1: 28 800. Důstojníci vojenské topografické služby projíždeli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue", česky to zní méne vznešene - "od oka", tj. pouhým pozorováním v terénu. Jeden dustojník za léto zmapoval až 350 km2. Před mapováním nebyla z finančních a časových důvodů vybudována síť přesně a astronomicky určených trigonometrických bodů. Proto pokusy o sestavení přehledné mapy monarchie, bez její kvalitní geometrické kostry, skončily neúspěšně. Kresba nešla jednoznacně napojit, bortila se, či překrývala.
Velká pozornost byla věnována komunikacím (rozlišeny podle sjízdnosti - císarské silnice aj.), řekám, potokům i umělým strouhám, využití pudy (orná puda, louky, pastviny atd.) i ruzným typům budov - kostely, mlýny. Díky barevnému rozlišení jednotlivých složek (mapy byly ručně kolorovány) je lze snadno identifikovat.
Čechy – Podešín, Sirákov 1764.
Morava – Újezd, Matějov, Nové Veselí 1780.
II. vojenské mapování – Františkovo.
1819-1858, meřítko 1: 28 800
Jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla, oproti I. vojenskému mapování mužeme tedy sledovat zvýšenou míru přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v meřítku 1 : 2 880, což mělo také pozitivní vliv na přesnost map. Z výsledku tohoto mapování byly odvozeny mapy generální (1: 288 000) a speciální (1: 144 000).
Obsah mapy je v podstatě totožný s I. vojenským mapováním, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích), avšak zobrazovaná situace se velmi liší. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.
Čechy – Sirákov 1819.
Morava – Újezd, Matějov, Nové Veselí 1858.
III. vojenské mapování - Františko-Josefské.
1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-1880 (Čechy) , meřítko 1 : 25 000
1 : 25 000 | 1 : 75 000
Jelikož Františkovo mapování již nestačilo požadavkům armády rakouské monarchie na přesné a hlavně aktuální mapy, r. 1868 rakouské ministerstvo války rozhodlo o mapování novém. Jeho podkladem se opět staly katastrální mapy, oproti II. vojenskému mapování je vylepšeno znázornění výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami. Výsledkem mapování jsou kolorované tzv. topografické sekce, z nichž přetiskem vznikly mapy speciální (1 : 75 000) a generální (1 : 200 000), které již byly tišteny černobíle.
Po vzniku samostatného Československa byly mapy předány z Vídně Vojenskému zeměpisnému ústavu v Praze. Zatímco speciální mapy byly reambulovány a hojně používány nejen v armádě až do roku 1956, původní kolorované sekce zmizely ze zorného pole kartografické veřejnosti.
Čechy – Poděšín, Sirákov 1877.
1 : 75 000
Morava – Újezd 1876.
1 : 25 000
Současnost.
Ukázka fotomapy z doby nedávné a mapy současné, turistické.
Čechy, Morava – Sirákov, Újezd 1953.
Čechy, Morava - Poděšín, Sirákov, Ujezd 2010.
Zdroje:
http://oldmaps.geolab.cz/
http://kontaminace.cenia.cz/
http://cs.wikipedia.org/
Hranční kámen.
O tomto kameni se nepodařilo zjistit žadné historické podrobnosti. Jedná se o kamen ve tvaru hranolu, výšky 170 cm, šířky 25 x 25 cm. V horní části kamene je na dvou sousedních stranách vytesán rámeček.
Keše se stejnou tématikou:
GC1Q2ZW - Hranicní kámen "Čechy-Morava" u Žďáru n.S.
GC17MQA - Tereziánské hranicní kameny
Keš.
Od kešky je výhled do kraje na českou stranu.
Krabka je dostatečně velká pro směnárnu CWG | TB | GC atd.
Navštivte mé další keše.
Přeji pěkný výlet a úspěšný odlov.
|