Rok se velmi rychle blíží svému konci a nastává adventní čas. Pojďme si zpříjemnit poslední dny letošního roku, jak jinak než při geocachingu, a načerpejme energii do dalších dnů procházkou v pěkné přírodě.
Tento biltemový adventní kalendář je vánočním dárkem od ownerů: angieborg, janek.s, jirca76, klickon, LordSolfernus, marfi70, montaznicek a trendy80.
Děkujeme reviewerovi Ricovi za vstřícnost a pomoc při přípravě a publikaci celé série.
Dovolujeme si Vás pozvat na náš adventní kalendář, kdy každý den otevřeme jedno okénko, v němž se objeví malá část typického vánočního symbolu, který se nám celý odkryje na Štědrý den. Pojďme si společně přiblížit tradiční vánoční zvyky a obyčeje v některých zemích světa a vstupme do mystiky nadcházejícího vánočního času.
Kešky biltemového adventního kalendáře jsou pohodové, nenáročné mysterky, nacházející se v přírodě poblíž vrchu Dubovka s nadmořskou výškou 500 metrů.
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit (bonusová čísla se mohou v keškách opakovat).
Nejezděte prosím mimo zpevněné komunikace a svá geovozidla zanechte na doporučeném parkovišti.
Krásné prožití adventního času, vánočních svátků, hodně zdraví, spokojenosti, pohody a mnoho kešek v novém roce přejí owneři biltemové série Vánoční hvězda AK 2020.
Černá Hora
Většina černohorských rodin slaví pravoslavné Vánoce, a to 7. ledna. Vánočnímu dni, označovanému jako Božić, předchází tzv. Badnji dan, který připadá na 6. ledna. Název pochází ze srbského slova badnjak, což znamená dubová větev. Pro Černohorce jsou dubové větévky s Vánoci neodmyslitelně spojeny. Ač je dnes většinou kupují, stejně jako my vánoční stromeček, dříve muži vždy ráno odcházeli do lesa, několik takových větví nařezat. Tyto větve se pak po celý den nechávají před domovními dveřmi a ženy se jich nesmí dotknout. Z církevního hlediska se dodržují dva základní zvyky – celý den se nejí maso a okolo šesté hodiny večerní se jde do kostela na mši.Zapalují se svíčky, které jsou rozprostřeny ve dvou patrech, v dolním hoří svíčky zapálené za zemřelé, v horním za žijící. Po mši ještě bývá před kostelem slavností oheň, při kterém se pálí dubové větve. Většinou hoří až do půlnoci. Večer tohoto dne je označován jako badnja veča. Muži přináší do domu ráno nařezené dubové větévky, které pálí v kamnech. Během tohoto rituálu na ně ženy hází zrnka pšenice. Ta se pak rozhazují i okolo domu a nesmí se po tři dny uklízet. Od této chvíle by nikdo z rodiny neměl opouštět dům. Vánoce neboli Božić se slaví 7. ledna. Rodiny se probouzí již velmi brzy ráno a čekají na příchod tzv. polaznika. Jedná se vždy o muže, většinou o příbuzného z otcovy strany nebo blízkého rodinného přítele. Příchází okolo sedmé ráno. Po jeho příchodu se opět pálí badnjaci a hází se pšenice. Když větévky hoří, létají jiskry a Černohorci říkají, že čím více jich je, tím více bohatství a celkové hojnosti rodině následující rok přinese. Polaznik bývá pozván na snídani a obdarován. Tradičním dárkem jsou vlněné ponožky a ručník. On rodině přináší jablko nebo pomeranč, do něhož jsou po obvodu dokola vsazeny mince, jedná se o symbol hojnosti a zdraví. Důležitým bodem dne je slavnostní oběd. Většinou se podává sarma (vařená rýže s mletým masem obalená v kysaných listech zelí), ruský salát (fazole, vařená mrkev, hrášek, vařená vejce, kyselé okurky a majonéza), jehněčí nebo hovězí pečeně a peče se domácí chléb pogača. Pogača je lepší chléb, do jehož těsta se zapéká mince. Upečený se pak zalévá červeným vínem. Každý, kdo vejde do domu, si musí kousek tohoto chleba utrhnout, přičemž ten, kdo najde zapečenou minci, by měl v následujícím roce nabýt velkého bohatství. Na vánočním stole by neměla chybět ani meza, což je talíř s tradičními černohorskými pochutinami – pršutem, sýrem, pečenicí a olivami.
(čerpáno z webu zeny.iprima.cz)
