Jednu z nejhezčích a nejzachovalejších venkovských návsí na Plzeňsku má Koterov. Svědčí o zámožnosti zdejších sedláků a o jejich citlivém vztahu k odkazu minulých generací. Je to tím zajímavější, že jde o obec příměstskou, která byla a je svázána s průmyslovou Plzní.
První písemná zpráva o koterově je až z roku 1369, třebaže obec byla jistě starší. Pravděpodobně celá, nebo alespoň její část, byla dána po založení města Plzně do jejího majetku. Nejstarší osudy obce jsou však dost nejasné a prvé světlo do nich vnáší listina z 28. března 1369, jež je velmi cenná pro poznání sociálních i právních poměrů českých vesnic. Ty byly spravovány podle starého českého práva, na jehož základě byl sedlák pouhým dědičným nájemníkem a majitel vesnice ho mohl kdykoliv z jeho usedlosti vykázat. Později, zejména od počátku 14. století, se k nám šířilo tzv. právo zákupní, podle něhož se stal uživatel statku již dědičným, emfyteutickým majitelem, z půdy platil jen roční nájem a mohl se svolením pána se svým statkem volně nakládat. Sedláci byli zbaveni různých, zejména zemských povinností, robot a měli ve vsi v menších záležitostech vlastní správu. Koterov byl v té době v soukromém držení a zmíněnou listinou z roku 1369 si jej koupil plzeňský měšťan Vavřinec z Kralovic od bratří Mikuláše a Jakše z Újezda.
V listině z roku 1369 je uvedeno, že Koterov měl 12 lánů a zároveň i tolik usedlostí. Jejich počet se udržel dlouho, neboť poměry na venkově byly konzervativní. V berní rule z roku 1654 je uvedeno 9 sedláků a 5 chalupníků, kteří měli průměrně poloviční výměru polí než sedláci. Později byli nazýváni pololáníci. V roce 1714 k těmto čtrnácti starousedlíkům přibyli další nově usedlí, vedle mlynáře to byli především podruzi. Celkem tu bylo 23 osadníků a obecní chalupa. Při komisi téhož roku bylo konstatováno, že stavení jsou větším dílem dřevěná, je v nich jen něco víc od kamene než v sousedním Letkově. Zahrádky měli tehdejší obyvatelé dobře opatřené a vysazovali je švestkami. Mlynář Ondřej Čechura měl mlýn na nestálé vodě na dvě složení a jednu stopu. Ve vsi od 16. století byla kovárna a krčma, o níž byl roku 1565 spor. Krátce předtím totiž získal šťáhlavské panství dravý Jiří Kokořovec a žádal Plzeňské, aby zastavili šenk, neboť je to prý na újmu a škodu jeho statku. Přivolaní svědci z Koterova, Černic i Letkova však zdůrazňovali, že šenk piva v koterovské krčmě je od starodávna.
Nárůst usedlostí v první polovině 18. století svědčí o demografické explozi českého venkova. V Koterově bylo v té době asi dost půdy, neboť ty nově vzniklé podružské usedlosti byly postaveny v devíti případech na selské a v šesti na obecní půdě. Ves byla asi tímto vývojem saturována, a tak koncem 18. století zde nevidíme v důsledku raabizační reformy nijak velký přírůstek, jak tomu bylo na některých jiných plzeňských vesnicích. Z rozsáhlých pozemků panského dvora v sousedním Božkově získali půdu nejen zdejší dosavadní bezzemci, ale i někteří sedláci. Jejich bohatství se později projevilo na výstavních usedlostech a chalupách, zdůrazňující sebevědomí sedláků a chalupníků.
Poměrný blahobyt v Koterově koncem 18. století, zejména pak na počátku 19. století, se odrazil, jak již uvedeno, ve stavbách statků a chalup. Vedle vrat a vjezdů do statků se v Koterově zaměřovali i na štíty obytných stavení, které byly bohatě členěny a zdobeny pilíři a římsami, rovnými, ale i barokně rozvlněnými. Stavebník se rád pochlubil na vratech či na štítu i svým jménem, ba i letopočtem, kdy statek byl stavěn. Spolu s oběma kapličkami poskytuje koterovská náves krásné svědectví o uměnímilovnosti zdejších usedlíků i o jejich zámožnosti. Na stavbách se střídá několik stavebních slohů – renesance, barok i empír – a vypovídají o pozdní recepci těchto slohů z blízkého města do vesnické architektury. Kaplička na návsi je pozdně barokní, druhá z roku 1700 je také barokní a stojí při silnici na Starý Plzenec.
Souřadnice Stage 1 získáte po odlovu LAB keší "Procházka Koterovem" dosazením do následujícího vzorce:
N 49° 4A.BC6' E 13° 2D.EBA'
Zde se nachází výrazný geoobjekt, ale keš bohužel nebylo možno vzhledem ke kolizi na tomto místě uložit. Na blízkém sloupu veřejného osvětlení se nachází štítek s jeho evidenčním číslem ve tvaru FEGFD a na pravém boku geoobjektu se nachází letopočet, jehož ciferací zjistíte hodnotu H. Keš se pak nachází na souřadnicích:
N 49°4A.(G+1)(G-1)C', E 13°2D.(H-F)AD'
Odkaz na LAB keše "Procházka Koterovem" pomocí QR kódu:
