Přibyslavské pamětihodnosti
Na úvodních souřadnicích keš samozřejmě nehledej.
Zde je nádraží na kterém vystoupíš, přijedeš-li vlakem.
Jedeš-li autem zaparkuj na náměstí nebo u zámku.
Přibyslav (německy Primislau) je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina na řece Sázavě, 23 km severovýchodně od Jihlavy a 12 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu.
Přibyslavská pahorkatina, v níž město leží, nebyla nejprve příliš osídlena a písemné zmínky o Přibyslavi pochází přibližně z poloviny 13. století. Přibyslav ve 13. století byla po Jihlavě druhým nejdůležitějším nalezištěm stříbra v českých zemích, těžba však byla poměrně brzy ukončena.
Město postihla v té době řada katastrof a několikrát vyhořelo. Dnes je to klidné městečko s tradicí lehkého průmyslu, především potravinářského, textilního a dřevozpracujícího. Důležitým podnikem je Pribina (dnes TPK Přibyslav) vyrábějící mléčné produkty. Od roku 1898 je Přibyslav přístupná po železnici a je zde i veřejné letiště
Město se rozkládá v centrální části Českomoravské vrchoviny v klimaticky a geograficky poměrně nehostinné krajině, která proto v pravěkých dobách nebyla příliš osídlena. Archeologické nálezy z této doby jsou proto na Přibyslavsku vzácné a vypovídají o neexistenci sídliště trvalého typu. Ještě ve vrcholném středověku byla většina území pokryta hlubokým lesem přerušeným jen několika obchodními stezkami.
V roce 1235 se v listině královny Konstancie objevuje výraz „Pribyzlaun“ a jako svědek je podepsán přibyslavský rychtář, což soudí o dobové existenci obecního uspořádání v Přibyslavi.
Na začátku října 1424 přitáhli k městu husité v čele s Janem Žižkou. Utábořil se mezi Šenfeldem (dnešní Žižkovo Pole) a Hřišti a město obléhal. Sám Žižka však u vesnice Šenfeld 11. října téhož roku zemřel. Jeho bojovníci pak město dobyli, hrad vypálili a několik desítek obránců popravili upálením. Přibyslavský hrad pak husité (kteří si po smrti svého vůdce říkali Sirotci) používali jako opevněnou základnu pro výpady na Moravu.
A zde jsou úkoly potřebnéné k nalezení keše:
Kostel Narození svatého Jana Křtitele
Kostel Narození svatého Jana Křtitele, jehož dnešní barokní podoba pochází z roku 1750, se nachází v centru Přibyslavi. Svatostánek na jeho místě ale stával podstatně dříve, už kolem roku 1265. Spolu s vedle stojící věží je kostel chráněn jako kulturní památka.
Původní kostel byl vzhledem k době svého vzniku postaven v gotickém slohu a byl menších rozměrů než současná stavba. Za husitských válek byl velmi poničen vojsky Jana Žižky.
V roce 1750 rozhodl majitel panství Karel Maxmilián z Ditrichštejna o stavbě nového kostela na místě původního. Základní kámen byl položen 1. dubna téhož roku, slavnostně vysvěcen byl kostel v roce 1753.
Stavba s křížovou lodí má sedlovou střechu se sanktusníkem, v příčné i podélné lodi se nacházejí vždy dva oltáře. Strop zdobí rodový erb Ditrichštejnů s výraznými vinařskými noži.
V západním průčelí jsou niky se sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Jana Křtitele, štít průčelí je osazen sochou Immaculaty.
Úkol:
OTÁZKA 1: Na rohu kostela je dřevěný misijní kříž. Kolik je na něm letopočtů?
A = ?
Gotická věž u kostela
První zmínka o věži, která patřila k původnímu hradnímu opevnění, pochází z roku 1497. Vchod se nachází ve výšce 7 metrů a vedou k němu dřevěné schody, které se při ohrožení nepřítelem daly rychle odstranit. Ochranou obyvatel byla vedena i stavba průchodu do druhého patra věže, který je tak úzký, aby při průniku nepřátel do věže dal obráncům možnost jej rychle zabarikádovat nebo zazdít.
První zmínka o věži, která patřila k původnímu hradnímu opevnění, pochází z roku 1497. Vchod se nachází ve výšce 7 metrů a vedou k němu dřevěné schody, které se při ohrožení nepřítelem daly rychle odstranit. Ochranou obyvatel byla vedena i stavba průchodu do druhého patra věže, který je tak úzký, aby při průniku nepřátel do věže dal obráncům možnost jej rychle zabarikádovat nebo zazdít.
Další požár věž postihl v roce 1767, kdy roztavil i zvony. Věž byla opět provizorně zakryta. Z okolních obcí si Přibyslav vypůjčila malé zvonky, aby nezůstala zcela bez zvonů. Žádosti o finanční zdroje u majitelů panství byly neúspěšné, roku 1803 se proto Přibyslav rozhodla opravit věž na vlastní náklady. Necelých 6 metrů zničeného horního zdiva se město rozhodlo ubourat, čímž přišel o bydlení hlásný, jehož byt se nacházel právě zde.
V odbourané horní části bývaly také věžní hodiny, které obec nutně potřebovala. Rozhodla se je proto "provizorně" umístit do horní části protáhlého gotického okna. Tam zůstaly dodnes, o řadu let později se objevily ciferníky v oknech obrácených na další tři světové strany.
V roce 1994 dostala věž nové zvony – Maria a Jan – o váze 395, resp. 293 kg.
Věž má výšku 30,96 m.
Úkol:
OTÁZKA 2: Stojíš u věže. Kolik je na ní celkem malých okýnek (střílen)?
B = ?
Starý špitál
Špitál nechal v roce 1692 vystavět kníže Ferdinand z Ditrichštejna. Stalo se tak na žádost přibyslavských konšelů, neboť město se po třicetileté válce jen s velkými obtížemi zvládalo starat o chudé, které válka připravila o domov. Město z tohoto důvodu pro stavbu poskytlo pozemek.[1] Na štítě špitálu, který byl v dané době chápán spíše jako chudobinec než jako nemocnice, je proto dodnes zobrazen znak Ditrichštejnů. Svou funkci plnil zhruba 250 let.
Špitál je chráněn jako kulturní památka.
Podle zakládací listiny byl určen pro 7 starých žen z Přibyslavi a Polné (kde vznikl obdobný útulek pro muže) na počest Panny Marie Sedmibolestné. Jejich chudobu musel potvrdit vrchnostenský úřad a ještě i přibyslavský farář.
Tzv. panský chudobinec fungoval ještě ve 30. letech 20. st., např. v říjnu 1932 v něm bylo ubytováno 11 žen.
Úkol:
OTÁZKA 3: Na torzu žlabu je vidět letopočet. Jaká je hodnota třetího čísla?
C = ?
Zámek Přibyslav
Zámek je původně renesanční zámek ležící ve stejnojmenném městě, s výraznými barokními a klasicistními úpravami. Dlouhou dobu byl v majetku rodu Dietrichsteinů, od 20. let 20. století v něm sídlilo městské muzeum a od 70. let 20. století zde bylo budováno hasičské muzeum.
Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Kolem roku 1560 nechal Zachariáš z Hradce vystavět zámek na místě starého hospodářského dvora, který náležel k původnímu hradu. Původně vznikl jako lovecký zámeček a letní sídlo ve stylu italské renesance. Jeho obdélníková budova dnes tvoří zadní, jižní trakt čtyřkřídlého zámeckého areálu. Stavitelé nejspíš využili původní sklepení panského dvora, neboť v jihozápadním nároží zůstala dochována gotická křížová klenba na dvou kamenných sloupech. V dveřním ostění místnosti je také zachován erb pánů z Hradce s letopočtem 1565.
Hasičské muzeum, umístěné v prostorách zámku spravuje místní centrum hasičského hnutí. Návštěvníci se můžou v 15 sálech seznámit s nejstaršími způsoby hašení, rozvojem hasičských spolků od poloviny 19. století, vývojem hasičských stejnokrojů a s historickou a současnou technikou.
Úkol:
OTÁZKA 4: Uvnitř je vidět stará hasičská stříkačka. Je na ní nápis. Kolik má písmen? ! ! ! STŘÍKAČKU VYMĚNILI ZA JINOU ! ! !
D = 7
Socha Jana Žižky z Trocnova
Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova z roku 1935 od Bohumila Kafky stojí jižně od zámku, v parku nad řekou Sázavou.
V roce 1882 došlo k založení Spolku pro zbudování Žižkova pomníku na Žižkově. Během existence obdržel řadu návrhů na jeho podobu, ovšem dlouho nebyl žádný vybrán. Až v roce 1931 vyzvali k realizaci památníku sochaře Bohumila Kafku. Ten během práce konzultoval s odborníky řadu detailů, jako např. plemeno koně, dobovou výstroj a výzbroj či podobu koňských postrojů; vytvořil též řadu menších modelů.
Jedním z Kafkových modelů je pravděpodobně také Žižkova socha v Přibyslavi. Vytvořena byla v roce 1935. Pomník má výšku 290 cm a délku 300 cm, oproti 9 m vysoké a 9,6 m dlouhé Žižkově soše na pražském Vítkově se jedná o výrazně menší provedení.
V Přibyslavi byl pomník slavnostně odhalen 22. září 1957, tedy sedm let po odhalení Kafkovy sochy na Vítkově.
Úkol:
OTÁZKA 5: Na bronzovém podstavci je něco napsáno. Kolik je to celkem znaků?
E = ?
Nyní máte vše potřebné pro spočítání finálních souřadnic. Tak hurá na to.
Finálka se nachází na souřadnicích:
N 49° 34.(B-A)(E-D)(B)
E 015° 44.(D-3)(D)(B)
Zde si můžete zkontrolovat své výpočty:
Díky za vaši návštěvu!
Navštivte také další moje keše a LABky:
Zdroje:
Wikipedie
Město Přibyslav
Vysočina
Vytvořeno v programu: 
Text a foto: PeSis ©