Vzpomínka na Bílou paní
Mílovými kroky se k nám blíží čas adventní. Pojďme se společně zastavit a zavzpomínat na MEGA event, který se na barokním dvoře uskutečnil 27. května tohoto roku. Od té doby uběhlo 6 měsíců, sluncem zalitou krajinu mezitím pokryl poprašek sněhu a přešel první mráz.
Přijměte nyní moje pozvání na barokní statek u zříceniny Starého zámku u Borotína. Zde na nás dýchne historie dávných dob. Dle pověsti se tu zjevuje Bílá paní, jejíž dřevěnou sochu najdeme u hradu. Zastavme se zde na chvilku a pohleďme do krajiny, na kterou pomalu padá šero a snáší se tma. Tma první prosincové noci, která nás ochladí a zažene do tepla. Nasměrujme své kroky do kavárny a zahřejme se zde čerstvou kávou, nebo svařeným vínem. Pojďme společně zavzpomínat na den, kdy jste zde mohli potkat bílou paní a příjemně strávit odpoledne. Pojďme si společně zavzpomínat, co nám tento rok přinesl dobrého, co rozzářilo naši mysl, a sdělme si, na co se těšíme v nadcházejícím čase adventním. Koho obdarujeme a čím a jak si užijeme konec letošního kalendářního roku.
Hrad stojí na ostrožně nad Starozámeckým rybníkem v nadmořské výšce 500 metrů. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.
Prvním známým majitelem hradu byl Mikuláš z Borotína, který je zde zmiňován roku 1356. Rod pánů z Borotína po něm hrad vlastnil téměř sto let. Během husitských válek na hradě sídlil Mikuláš, který byl od roku 1426 husitským hejtmanem, ale později přešel na stranu císaře Zikmunda. Husitské vojsko proto Borotín v roce 1434 neúspěšně obléhalo.
Od roku 1446 hrad patřil Janu Malovci z Pacova a dalším příslušníkům jeho rodu. Roku 1613 ho získal Kryštof Vojkovský z Milhostic, ale jeho synové se účastnili stavovského povstání, a tak byl hrad na počátku třicetileté války dobyt a pravděpodobně také vypálen císařským vojskem. Roku 1623 ho jako konfiskát koupila od královské komory Polyxena z Lobkovic a ve stejném roce je hrad popisován jako pustý. Později opuštěný hrad sloužil jako zdroj snadno dostupného kamene. Současnou podobu zřícenina získala po památkových úpravách na začátku 80. let.
Na Starém zámku žila krásná dívka bohatého rodu pánů z Borotína. Byla krásná a chytrá. Po vůli svého otce se musela vzdát chlapce, kterého milovala, a provdat se za muže, ke kterému nic necítila. A tak se stalo, že ji jednou manžel přistihl v náručí jejího milého. Rozlítil se a na místě jí probodl srdce dýkou. Po smrti měla Bílá paní bloudit hradem tak dlouho, dokud bude živ poslední potomek rodu. Zjevovala se vždy, když někomu z rodu hrozilo neštěstí, nebo dokonce smrt. Když zemřel Jaromír, poslední potomek rodu Borotínů, pramáti mohla dojít věčného klidu.
V opuštěném hradu a pak i v jeho zříceninách se čas od času objevovalo bílé světlo. Dělo se tak vždy, když měla městečko Borotín potkat nějaká přírodní nebo vojenská pohroma.
(čerpáno z cs.wikipedia.org a z knihy Jaroslava Wimmera: „Pověsti z Táborska“)
Tento event nás zavede do nové kavárny ve dvoře barokního statku, kde se můžeme občerstvit kávou nebo svařeným vínem, popř. jinými, chlazenými nápoji.
Do WA logu také napište, zda máte zájem o CWG:
