Vítejte při odlovu šesté keše ze série Relax s dějepisem 1 až 9. K vytvoření této tematické série a její náplni mě inspiroval Ciceronův výrok "Historia magistra vitae" - Historie je učitelkou života. Jejím cílem je osvěžit si základo-středoškolský dějepis. Pro všechny keše jsem zvolil typ mystery, takže k vyluštění souřadnic jejich reálného uložení Vás bude vždy čekat nějaký úkol.
Místo pro tuto keš jsem vybral při severním okraji města Olomouce poblíž soutoku Moravy s Trusovkou. Jistě oceníte klidnou lokalitu. Při odbočce z hlavní cesty na Chomoutov je u této nezpevněné cesty zrezivělá dopravní značka „zákaz vjezdu“, tak nevím, zda platí nebo je to kostlivec. Raději nebudu uvádět v atributech auto.
Dnes se budeme věnovat dalšímu zajímavému tématu, a sice zakládání klášterů. Kláštery byly velmi specifickými zařízeními s mnoha funkcemi a postupně zaplňovaly geografický prostor české kotliny a Moravy, pohraničních hvozdů a údolních říčních niv. Jejich smyslem bylo kultivovat krajinu (často museli mniši nejdříve vykácet lesy, vysušit bažiny) a obhospodařovat ji, pečovat o sirotky a nalezence, vést rozjímavý život, prokazovat lásku k bližnímu, ošetřovat nemocné a vzdělávat mládež. V čele kláštera stál opat nebo abatyše a dle povahy řeholního řádu či kongregace měl své členy s různými pověřeními. Klášter představuje vždy komplex budov, byl samostatnou hospodářskou jednotkou. Základními částmi jsou konventní kostel, rajská zahrada, kapitulní síň, společná jídelna, společná ložnice, obydlí opata, obydlí pro hosty, kuchyně, hospodářské budovy, noviciát (část pro nové členy) a klášterní hřbitov. Mimo zeď kláštera bával pak i laický špitál.
Chybějící souřadnice získáte tak, že písmenka nahradíte odpovídající číslicí z hledaného letopočtu.
N 49° AB.CDE
E 17° FG.HJK
V Břevnově nad posvátnými prameny Brusnice byl roku 99H založen knížetem Boleslavem II. a pražským biskupem Vojtěchem první mužský klášter v Čechách, a to řádu benediktýnského.
Nejstarší klášter na Moravě je benediktýnský klášter Rajhrad, první věrohodná písemná zmínka o něm je z roku 1136, nicméně dle tradice byl založen knížetem Břetislavem I. roku 104G.
Jediný klášter se slovanskou liturgií v Čechách byl založen roku 103E (nejstarší zmínka) opatem Prokopem, později svatým, u řeky Sázavy a je známý jako Sázavský klášter. Slovanská liturgie se v něm udržela ro roku 1096, kdy byli mniši z kláštera vyhnáni.
Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Monasterium Strahoviense, Strahovský klášter, je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách a byl založen knížetem Vladislavem II. a olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem roku 1C43. Jindřich Zdík byl inspirován kanovníky Božího hrobu, proto dostal klášter jméno Mons Sion.
Premonstrátský klášter v Teplé u Mariánských Lázní byl založen podle tradice opatem Hroznatou, později blahoslaveným, roku 11K3.
Král Přemysl Otakar II. založil u řeky Vltavy klášter Zlatá Koruna, aby posílil svůj vliv v jižních Čechách, kde měl již dominantní vliv rod Vítkovců. Bylo to v roce 1D63. Osadil jej řádem cisterciáků, přičemž mateřským klášterem Zlaté Koruně byl dolnorakouský cisterciácký klášter Heiligenkreuz. Proto se klášter původně jmenoval Heiligenkron, Sancta Corona, Svatá Koruna.
Vůbec první klášter v Čechách, a to ženský klášter řádu benediktýnek, byl založen kolem roku 9J0 při kostele sv. Jiří na Pražském hradě. Klášter založil kníže Boleslav I. a jeho první abatyší se stala jeho sestra Mlada.
Slovanskou liturgii, která byla v českých zemích koncem 11. století zrušena, opět obnovil český král Karel Lucemburský, tehdy ještě král římský, budoucí císař Karel IV. V roce 134B založil klášter Na Slovanech, známý také jako Emauzy, a začlenil jej do urbanistického celku Nového Města, které oficiálně založil o rok později. Klášter osadil slovanskými benediktýny.
Sestra krále Václava I., dcera Přemysla Otakara I., princezna Anežka založila kolem roku 12A3 na Starém Městě pražském u řeky Vltavy klášter Na Františku (Anežský klášter), který byl osazen dvěma řády, a to ženským řádem klarisek a mužským řádem menších bratří. Anežka Přemyslovna se stala jeho první abatyší, v roce 1989 byla papežem Janem Pavlem II. svatořečena. (pro hnidopichy uvádím, že konkrétní rok založení není přesně stanoven, proto je jisté to desetiletí).
Olomoucký údělný kníže Ota I. (bratr českého knížete Vratislava II.) založil společně s manželkou Eufemií roku F078 benediktýnský klášter u řeky Moravy na území dnešního města Olomouce, Klášterní Hradisko. Od roku 1802 slouží jako vojenská nemocnice.
Vřelé díky patří jakteamu za trpělivost při betatestování všech keší celé této série, jejich cenné připomínky a rady.