Tuto kešku bych chtěl věnovat živočichovi, který tady na Zemi přežil mnoho miliónů let, a to Latimérii podivné.Tento druh ryby byl dlouho považován za vyhynulý (jeho vymizení se odhadovalo na období před 70 miliony let), a proto je označován jako tzv. živoucí fosílie. Latimérie podivná je pravěká ryba, dlouhá v průměru 1,5–2 metry, se zavalitým tělem, ploutvemi na násadcích a modrými šupinami. Latimérie jsou pravděpodobně příbuznými jednoho z mezistupňů vývoje obojživelníků. Evolučně má blíže k dvojdyšným bahníkům, k obojživelníkům, nebo k čtvernožcům. Nejedná se však o předka, ze kterého by se například vyvinuli obojživelníci, ale spíše o slepou uličku, která se ve své kráse uchovala až dodnes. Samice tohoto druhu bývají větší než samci a vyskytují se v malých koloniích. Mozek latimérie přestavuje pouze 1,5% její celkové tělesné hmostnosti. Srdce připomíná trubici stočenou do tvaru písmene S. ledviny jsou srostlé a tvoří dohromady jediný orgán, což je u dnes žijících obratlovců zcela vyjimečné. Míšní kanálek zvaný notochord tvoří jednoduchá trubice volně probíhající tělem, která je naplněna kapalinou. Ostatní obratlovci mají míchu vedenou páteří. Šupiny latimérie jsou tenké, avšak pevné a mají drobné trny. Dohromady tvoří pevný, pružný pancíř. Zkameněliny dosvědčují, že se za mnoho miliónů let téměř nezměnila. Jejich potravu tvoří menší ryby a hlavonožci. Obchod s masem Latimérie je zakázán z důvodu nízké populace tohoto druhu (asi jen 500 kusů). Dne 22.prosince 1938 byla vylovena u břehů Afriky, a objevena kurátorkou muzea v jihoafrickém East Londonu Marjorie Courtneay-Latimerovou, avšak podařilo se jí zachránit pouze některé její části. O svém objevu informovala Jamese Leonarda Brierleyho Smithe, jež rybu považoval za dávno vyhynulou již koncem druhohor. Ostatní vědci ovšem objev prohlásili za falzifikát. Další latimérie byla vylovena u komorských ostovů, východně od afrického pobřeží. Ukázalo se, že latimérie se u Komorských ostrovů loví sice v malém počtu, ale pravidelně, a místní domorodci ji dobře znají. Malá populace začala nadměrným odlovem exemplářů pro muzejní sbírky trpět, a proto se objevily snahy její lov omezit (od roku 1989 se latimérie nachází pod ochranou CITES). Bylo zjištěno, že tato velká (až 180 cm dlouhá a 90 kg vážící) a dravá ryba žije nad rozeklaným skalnatým dnem v hloubkách kolem 200 m. Je zajímavé, že v minulosti byly exempláře těchto ryb uloveny i v jiných částech světa, o čemž kromě ústních svědectví svědčí i několik uměleckých předmětů z historických dob, na nichž je právě ryba nezaměnitelně zpodobněna. Dne 30.července 1998 byla v Celebeském moři severně od ostrova Sulawesi (Celebes) ulovena do sítě položené v hloubce 100–150 m další latimérie. Na rozdíl od modravé latimerie od Komorských ostrovů, vypadal tento exemplář jinak. Jak bylo publikováno v září 1998 v časopise Nature, byla na základě testů DNA tato ryba popsána jako nový druh Latimérie celebeská (Latimeria menadoensis). 19.května 2007 vylovil indonéský rybář poblíž ostrova Sulawesi 51 kg vážící exemplář latimérie. Ryba poté žila v zajetí 17 hodin (běžně umírá do 2 hodin od výlovu); příčinou jejího úhynu byly nevyhovující podmínky umělého prostředí, neboť latimérie je zvyklá na chladnou vodu velkých hloubek. Rybu samotnou a příčiny jejího dlouhého přežívání po výlovu zkoumá tým vědců z místní univerzity. Latimérie jsou zároveň ukazatelem, jak toho stále víme málo o životě v mořských hlubinách. Je docela možné, že se v moři skrývají další druhy latimérií, nebo jiné zajímavé exempláře živočichů, jejichž původ sahá daleko za hranici existence většiny suchozemských obratlovců. Smutnou ironií je fakt, že daleko rychleji, než přibývá nových živočišných druhů, jich lidskou činností ubývá a tak je možné, že se mnohé druhy ani nedočkají objevu své existence před jejich vyhynutím. Doporučuji shlédnout dokument Latimerie podivná, živoucí fosílie. Informace čerpány z wikipedie a knihy Dinosouři fascinující svět pravěkých obrů.
Tady je pravěký kvíz k finálce:
A. Do jaké skupiny ryb patří Latimérie podivná?
1) Lalokoploutví (2)
2) Paprskoploutví (1)
3) Pancířnatci (0)
B. Ve kterém období Latimérie podivná měla největší rozmach?
1) Perm (3)
2) Ordovik (5)
3) Devon (4)
C. Jak se Latimérie rozmnožovala?
1) kladla jikry (3)
2) rodila živá mláďata (4)
3) je to záhadou (2)
D. Jak se nazývá věda zabývající se rybami?
1) Herpetologie (7)
2) Entolomogie (8)
3) Ichtyologie (6)
E. Kdy poprvé hledači fosílií identifikovali fosílii Latimérie podivné?
1) 1938 (0)
2) 1839 (1)
3) 1833 (2)
F. Jakou barvu měla Latimérie Celebeská?
1) Hnědou se zlatými skvrnkami (2)
2) Černou se zlatými skvrnkami (5)
3) Bílou s černými skvrnkami (4)
G. Jaký je celý latinský název pro Latimérii podivnou?
1) Latimeria halumnae (2)
2) Latimeria calumnae (0)
3) Latimeria chalumnae (3)
H. V jakém roce byla vylovena druhá Latimérie u Komorských Ostrovů?
1) 1948 (6)
2) 1952 (9)
3) 1955 (8)
Výpočet finálních souřadnic:
N 48°5A.BCD, E 17°3E.FGH'
Přeji hodně úspěchů při hledání latimérské kešky :-)
