V severní části obce Zašová, v místě pod Pavelkama na Žernovém, kam se jde přes Daňkův kopec, byla v minulosti památka na adjunkta, který se v těchto místech z nešťastné lásky zastřelil. Stalo se to někdy v 18. století uprostřed tichých a divokých lesů u mírně zvlněné rovinky zvané Kačiny. Po pravé straně se zvedá kopec Vlčí a Ostrý. Tomu místu se říká U Řezníka, on ten adjunkt se jmenoval Řezník. Stalo se to v zátočině, kde cesta překlenuje Kačinský potok. Adjunkta pohřbili přímo na místě, kde se zastřelil a postavili mu dubový kříž.
O místě tragické události v Kačinách se zmiňuje ve své knížce Podbeskydské pastorále zašovský rodák a spisovatel František Stavinoha.
„Je to historie smrtelné lásky chudého adjunkta k bohaté selské dceři, jehož tragédie je provázena vytím věrného psa. Slýchával jsem ji vyprávět od prastarého staříčka. S adjunktem se osobně setkával jako lesní dělník – drvař a nejspíš byl při tom, když adjunkta pochovávali.“
„Jednoho dne se na našich pasekách zjevil mladý a pěkný lesní adjunkt. Přišel odkudsi od Jičína. Tam si namluvil dcerku bohatého hospodáře. Tajně se scházeli, ale sedlák děvčeti zakázal s adjunktem se stýkat. I tak se spolu vídávali a jejich láska byla čím dál větší. Sedlák se potřeboval chudobného ženicha zbavit, proto využil svého vlivu u panské moci a nechal adjunkta přeložit na zašovské polesí. Ale adjunkt nedokázal na svou lásku zapomenout. Lidé vyzvídali, odkud mladý adjunkt přišel, ale on mlčel jako hrob. Chodil po lese jako bez duše. Jen občas se na pasekách zastavil a porozprávěl s kravařema, ale svůj nešťastný osud nikomu nesvěřil. Jeho trápení však bylo čím dál větší. Až jej nakonec nedokázal unést. Jednou uslyšeli drvaři výt v Kačinách psa. Když po třech dnech vytí neustalo, vypravili se na to místo. Adjunkt tam ležel mrtvý s prostřelenou hlavou, vedle něho zcepenělý pes. Našli i dopis na rozloučenou, zatížený kamenem. Adjunkt se v něm loučil se svou milou a prosil ji za odpuštění, že bez ní nemůže být, raději smrt z vlastní ruky volí. Prosil kravaře, aby ho pohřbili. Tam uprostřed lesů má svůj hrob. Do hlav mu postavili dubový kříž. Dodnes se tam praví U kříže v Kačinách. O adjunktově smrti se doslechla jeho milá. Jednou přišla, nechala se do těch míst dovézt. Tam se s adjunktem v slzách rozloučila.“
A spisovatel František Stavinoha tragický příběh o nenaplněné adjunktově lásce uzavírá: „Zbývá dodat, že místo se zčernalým dubovým křížem v lese na Kačinách bylo jedno z těch, které jsme procházeli v uctivém mlčení. Později tam při stavbě lesní cesty navezli nesčetné fůry zeminy. Kříž zmizel a dnešní zašovská mládež neví o pravé lásce ničehož.“
Kde přesně je adjunktův hrob a kde stával dubový kříž, to už dnes nikdo neví. Jen les, stromy a vítr...
Kudy ke keši
Ke keši se dostanete buď po lesních cestách podél Kačinského potoka ze Zašové z části Pod Vlčím a nebo z asfaltové lesní cesty, která obtáčí Vlčí vrch. Keš je jen kousek od lesní cesty, tak dávejte pozor na mudly a keš vracejte a maskujte stejně tak, jak jste ji našli.
Zdroje
Toulky Beskydami, Richard Sobotka, Vydavatelství Víkend, 2016, ISBN 978-80-7433-156-5
Fotografie z archivu autora