Dovolím si tě pozvat na krátkou procházku kousek za město. Až se budeš nudit, nebo budou děti rozjívené, vyraž ven. Cestu si můžeš zpříjemnit nejen poznáváním květeny a zvířeny, ale také odlovem keší. Hlavně si nezapomeň z každé krabky opsat bonusové číslo.

Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Pramení v Beskydech jako Rožnovská a Vsetínská Bečva a až od Valašského Meziříčí teče jako jeden tok.

Bečva se v minulosti vinula územím v četných zákrutech a meandrech. Měla také četná vedlejší, slepá a mrtvá ramena, která se při povodních naplnila a pojala část přívalové vlny. Na vybraných ´úsecích došlo k napřímení směru toku, svedení řeky do jednoho koryta, vyrovnání spádu dna a k úpravě vyústních tratí jejich přítoků. Dalšími regulacemi se narovnávaly další meandry a původní délka koryta se tak postupně zkrátila.

I přes rozsáhlá regulační opatření najdeme na horním, středním i dolním toku této velmi dynamické řeky zastoupení všech typů nivních a říčních biotopů. Všechny tyto biotopy obývají vzácné druhy savců, ptáků, hmyzu, obojživelníků měkkýšů a plazů. Rostou zde kriticky ohrožené vlhkomilné a vodní rostliny a spolu s běžnými zástupci flóry a fauny vytvářejí společenstva s neobyčejně vysokou druhovou rozmanitostí.

Slíďák mokřadní.

Slíďák mokřadní má nahnědlou barvu s tmavě hnědými až černými skvrnami a dorůstá velikosti 5 až 8 milimetrů na délku, přičemž samice jsou obvykle mírně větší než samci. Tento druh nepřede pavučiny, ale loví na zemi. Je hojně rozšířen ve střední a severozápadní Evropě a na Britských ostrovech.

Délka těla samců je 5 až 6,5 mm, samice měří 6 až 8 mm (z toho hlavohruď 2,5-3,5 mm). Celkové zbarvení je šedo-hnědo-černé, mírně kontrastní. Samci jsou obecně tmavší, především v přední části těla.Makadla samců jsou velmi široká. Zadeček je hnědý s několika tmavšími skvrnami. Nohy jsou černě a světle hnědě kroužkované, zadeček nevýrazně skvrnitý.

Slíďák mokřadní se dá zaměnit s dalšími druhy, především se slíďákem zahradním, který však obývá spíše sušší biotopy.

Pavouk se vyskytuje v široké škále otevřených stanovišť, zejména ve vlhkých oblastech. Byl zaznamenán v travních porostech, bažinách, při březích vodních toků, slatinách, mokřinách a při okrajích polí. V zimě může být také nalezen v domech poblíž oken, u dveří, v domácích rostlinách a v suterénu, kde se snaží vyhnout chladnému počasí. Vyskytuje se v hojných počtech, patří v mnohých evropských zemích k nejpočetnějším pavoukům vůbec.

Slíďák mokřadní - samice s kokonem

Slíďák mokřadní nepřede lapací sítě. Je to rychlý a mrštný lovec, který honí a rychlými výpady napadá jakoukoliv kořist, která mu přijde do cesty. Při zabíjení používá chelicery (klepítka) a jed. Jeho stravu tvoří převážně mouchy a jiný malý hmyz. Občas zaútočí i na relativně velkou kořist (pakomár). Dokáže rychle běhat na vodní hladině, což mu umožňuje chytat i členovce tam uvízlé. Je aktivní již velmi brzy na jaře a celkově mezi březnem až červencem, kdy je často vidět za denního světla. Často stojí na nízké vegetaci a ohřívá se na slunci.

N 49°...

E 017°...