Tato keš patří do série Periodická soustava prvků, která byla založena pro geomaraton Valašské keškobraní 2020. Série, čítající i s bonusy přes 130 keší, vám připomene to, co jste od doby studií už možná zapomněli.
Periodická soustava prvků, nebo též periodická tabulka prvků, je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seskupeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností. Řídí se tzv. Periodickým zákonem, který roku 1869 publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev, jenž seřadil prvky podle rostoucí hmotnosti jejich atomů. Rovněž používaný název Mendělejevova tabulka prvků je striktně vzato pouze názvem původní Mendělejevovy tabulky. Na počest 150. výročí publikace Periodického zákona byl rok 2019 prohlášen Mezinárodním rokem periodické tabulky prvků. V současné době je v tabulce 118 známých prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi; zbylé byly připraveny pouze uměle a zatím nebyl objeven žádný jejich stabilní izotop.
Jednotlivé prvky pak tvoří sloučeniny a směsi a to jak ty, které se vyskytují běžně v přírodě (vzduch, voda, sůl, ...), tak ty, které jsou průmyslově vyráběny (louhy, kyseliny, slitiny, ...).
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (8. února 1834 - 2. února 1907)
byl ruský vědec mimořádně širokého záběru. Působil především jako chemik, fyzik, geolog, metrolog, meteorolog, ekonom a technolog chemických, těžebních i zemědělských procesů. Mimo jiné byl objevitelem kritické teploty, kterou nazval absolutním bodem varu a poprvé formuloval stavovou rovnici pro ideální plyny s konstantou, u níž prokázal universálnost pro všechny plyny. Následně stanovil velmi přesnou hodnotu této konstanty.
Jako první definoval abiogenní teorii vzniku ropy, která získala ve světě další zastánce koncem 20. století. Navrhl dopravu ropy potrubím a vyvinul postup pro podzemní zplyňování uhlí, který se stal nadějnou technologií 21. století. Meteorologii posunul z oblasti pověr mezi vědecké disciplíny a spiritismus z vědeckého zázemí do sféry pověr. Na zakázku vlády vyvinul technologii výroby bezdýmného střelného prachu a navrhl konstrukci prvního ledoborce na světě. V závěru svého života se věnoval otázkám národního průmyslu a ekonomiky, vytvořil celní sazebník a jako zastánce protekcionismu a ekonomické samostatnosti Ruska byl hlavním poradcem ministerského předsedy Sergeje Witteho. Ve funkci ředitele Hlavní komory pro míry a váhy připravil Rusko na přijetí metrického systému a gregoriánského kalendáře.
V roce 1869 zveřejnil zjištěnou závislost chemického chování prvků na atomové hmotnosti. Tato závislost, známá jako Periodický zákon (později Periodická soustava prvků), umožnila vytvoření přehledného systému chemických prvků, jehož platnost zůstala zachována i po pozdějších objevech elementárních částic a zjištění skladby atomu. Světovou proslulost Mendělejevovi přinesly objevy prvků, periodickým zákonem předpovězených.
Keš najdete:
Najděte správné odpovědi na následující otázky a čísla k nim přiřazená doplňte do vzorce:
Hlavním důvodem, proč Mendělejev začal se systemizací prvků, byla pře s vědeckým kolegou S=5, práce na učebnici chemie S=4, práce na diplomce S=3
Na poslední výrazné inovaci periodické tabulky za Mendělejevova života se výrazně podílel i jeho přítel, český chemik Brauner T=0, Braun T=2, Braunschleger T=4
Ve kterém městě měl Mendělejev laboratoř, v níž objevil tzv. kritickou teplotu (původně absolutní bod varu)? Byl to Chemnitz U=3, Heidelberg U=6 nebo Petrohrad U=9?
Aby mohl provádět zemědělské experimenty, zakoupil Mendělejev v Moskvě panství Boblovo. Jeho výměra byla 60 ha V=9, 160 ha V=8, nebo 600 ha V=7?
Po Mendělejevovi bylo pojmenováno jezero X=8, řeka X=9, vodopád X=0
Na Nobelovu cenu byl Mendělejev nominován v roce 1900 Y=5, 1903 Y=3, 1906 Y=1
Kromě vědeckého bádání se Mendělejev věnoval i četným zálibám. Mezi jeho největší vášně patřily gorodky Z=7, karty Z=8, šachy Z=9
N 49° 24.STU E 017° 4V.XYZ
Upozornění:
Tato keš a pravděpodobně i celá série bude na jaře 2021 archivována, proto s odlovem neváhejte.