Tato keš patří do série Periodická soustava prvků, která byla založena pro geomaraton Valašské keškobraní 2020. Série, čítající i s bonusy přes 130 keší, vám připomene to, co jste od doby studií už možná zapomněli.
Periodická soustava prvků, nebo též periodická tabulka prvků, je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seskupeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností. Řídí se tzv. Periodickým zákonem, který roku 1869 publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev, jenž seřadil prvky podle rostoucí hmotnosti jejich atomů. Rovněž používaný název Mendělejevova tabulka prvků je striktně vzato pouze názvem původní Mendělejevovy tabulky. Na počest 150. výročí publikace Periodického zákona byl rok 2019 prohlášen Mezinárodním rokem periodické tabulky prvků. V současné době je v tabulce 118 známých prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi; zbylé byly připraveny pouze uměle a zatím nebyl objeven žádný jejich stabilní izotop.
Jednotlivé prvky pak tvoří sloučeniny a směsi a to jak ty, které se vyskytují běžně v přírodě (vzduch, voda, sůl, ...), tak ty, které jsou průmyslově vyráběny (louhy, kyseliny, slitiny, ...).
Voda (vzorec H2O)
je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Spolu se vzduchem, resp. zemskou atmosférou, tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi. Za normální teploty a tlaku je to bezbarvá, čirá kapalina bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném - led a sníh, kapalném – voda a plynném - vodní pára.
Systematicky se voda nazývá „oxidan“, vycházející z toho, že se jedná o anorganický jednojaderný hybrid (proto končí příponou „-an“). Uvádí se i anglický systematický název „dihydrogen oxide“, obdobný český název „oxid vodný“ se v odborné literatuře nepoužívá. I v odborném jazyce se však používalo a používá triviální označení „voda“.
Mimořádné chemické a fyzikální vlastnosti vody jsou důsledkem geometrie její molekuly. Atomy v ní vázané nejsou uspořádány lineárně (v jedné přímce), ale chemické vazby mezi atomy svírají úhel přibližně 105°. Polaritě vazeb (různé afinitě atomů vodíku a kyslíku) a zmíněné nelinearitě molekuly vděčí molekula vody za svoji polaritu. Vlastnosti molekul způsobují dobrou rozpustnost polárních a iontových látek ve vodě, jsou důvodem vysoké elektrické permitivity vody a díky jejich schopnosti zapojovat se do vodíkových vazeb (zvané též vodíkové můstky) jsou důvodem i významné hustotní anomálie vody.
Keš najdete:
Na úvodních souřadnicích keš nehledejte. Najdete tu ale betonovou skruž, kterou občas protéká voda. Pokud to bývá voda pitná, pak další zastávku najdete ve vzdálenosti 1069 m a pod azimutem 275°. Pokud to bývá voda dešťová, pak další zastavení hledejte ve vzdálenosti 662 m a pod azimutem 334°. No a pokud to bývá voda odpadní, pak je další zastávka ve vzdálenosti 384 m a pod azimutem 34°.
Na druhém místě najdete vodní zdroj. Pokud je to studánka, pak další zastávka je ve vzdálenosti 155 m a pod azimutem 280°. Pokud zde uvidíte hydrant, pak dále pokračujte do vzdálenosti 98 m pod úhlem 131°. No a pokud zde stojí vodojem, pak váš další cíl je ve vzdálenosti 515 m pod azimutem 141°.
Třetí zastavení skrývá stavbu, která má po stranách zábradlí. Pokud je to zábradlí vyrobené ze dřeva, tak další zastávka je ve vzdálenosti 206 m a pod úhlem 262°. Pokud je z oceli, pak hledejte ve vzdálenosti 23 m pod azimutem 309° a pokud je vyrobeno z betonu, pak je další zastávka 61 m daleko pod úhlem 317°.
Čtvrtý bod je přímo v korytě potoka a pro vás bude snadné zjistit odpověď na poslední otázku. Co zde vidíte? Jestli splav z dřevěné kulatiny, pak keš hledejte ve vzdálenosti 161 m pod úhlem 235°, pokud zde potok vytéká z ocelové trubky, pak finálka leží 261 m daleko pod azimutem 114° a pokud je zde asi metr vysoký přírodní vodopád, pak krabku hledejte ve vzdálenosti 24 m, pod úhlem 125°.
Upozornění:
Tato keš a pravděpodobně i celá série bude na jaře 2021 archivována, proto s odlovem neváhejte.