Honza málem králem 

Devátá pohádka z této série.

Nezapoměnte si napsat bonusové číslo.

Tato pohádka vznikla v roce 1977.

Honza řečený hloupý by se nejraději celý život válel v teple za pecí. Matka ho posílá do světa, kde na něj může čekat princezna a půl království, a Honza s nevolí jde. Přestože je považován za hlupáka, svým ostrovtipem předčí každého. Převeze trhovkyni i lakomou hospodyni, které slíbí, že uvaří lahodnou sekyrkovou polévku. Hospodář Matěj jej zaměstná, nebude mu ovšem vyplácet mzdu v dukátech, nýbrž Honza může po odvedené práci sníst, co hrdlo ráčí. Na statku se blíže seznámí s líbeznou Maruškou, která mu padne do oka. Ještě předtím ji zbavil neodbytného královského bubeníka, když mu nasadil na hlavu jeho buben. Marušce se Honza také líbí. K práci se staví poctivě a leckdy zdánlivě nemožné úkoly plní bez mrknutí oka.

V království panuje smutek, neboť princezna už řadu let nepromluvila ani slovíčko. Jeho výsost král slíbil její ruku a půl království tomu, kdo ji zbaví tohoto prokletí. Ale jelikož se to nikomu nezdařilo a všichni adepti přišli o hlavu, o další zájemce je velká nouze. Bubeník s velitelem vojska spřádají trestnou výpravu na Honzu, kterého pak naleznou na poli během senoseče. Nejprve si ho však spletou s hospodářem, který si zdříml pod košatou korunou listnatého stromu. Překvapí hospodáře ve spánku a toho nemine výprask. Honza dá výpověď u sedláka a souhlasí, že se vydá s nimi na hrad, aby se pokusil vyléčit princeznu, ale cestou zbrojnošům uteče.

Dá se do služby ke kováři-vdovci, kterému stůně dcera. Honza do pokoje pustí Slunce a vyžene odtud kmotru Smrt, to se děvčátku tuze líbí. Král je netrpělivý a když trestná výprava nepřivede Honzu, ale táhne truhlu plnou mincí, kterou uloupili loupežníkům, nařizuje bubeníkovi pátrací misi zopakovat. Varuje ho, že pokud se Honzovi nezdaří princeznu vyléčit, bude o hlavu kratší i on. Bubeník pak srší různými moudry a příslovími a všemožně se snaží vojáky během výpravy zdržovat. Honzu nakonec najdou na radu Smrtky u kováře a podaří se jim ho předvést před krále.

Honza pak skutečně přiměje princeznu k řeči, když ji s pomocí lsti políbí. Trucovitá šlechtična se rozčiluje, jak si obyčejný šupák může dovolit takovou drzost. Pomstí se mu tím, že před králem ze sebe nevydá ani hlásky, a král tak Honzovi neuvěří. Honza společně s bubeníkem propadne hrdlem, oba čekají v šatlavě na stětí mečem či sekerou. Před popravou se na hradě sejde veškerý lid. Honza má poslední přání odsouzence na smrt, a tak ohne princeznu přes koleno a naplácá jí. Pyšná princezna vřeští, co jí síly stačí. Po ostudném výprasku uteče do svých komnat. Král naopak jásá a dohodne se s Honzou na odměně. Tomu stačí plná truhla dukátů a kobyla s povozem. Cestou domů se mu truhlice převrhne a dukáty se z ní sypou na cestu. Sbírají je pilně vesničané a blahořečí mu. Honza ale s prázdnou nepřijíždí, ve světě nasbíral něco cennějšího, zkušenosti.

Jak na kešku

Budete muset uhádnout o kterou postavu se jedná.

Do ověřování pište velkými písmeny a bez diakritiky.

„Ale mlč, ty motyko hloupá, tak mu jí dej sama, když si tak troufáš.”

Můžeš ověřit své řešení s certitude.