Dům knihtiskaře J. R. Porta
Neorenesanční činžovní dům z konce 18.st. podle projektu F. Kroha s bohatou eklektickou fasádou řešenou v kombinaci režného zdiva, štuku a barevného sgrafita. Příklad honosného nájemného domu z konce 19.st.
Nápadný dům naproti budově Hlavní pošty je domem který nechal vystavět architekt Eduard Kroh. Navrhl také novorenesanční průčelí s nebývalé bohatou sochařskou a sgrafitovou výzdobou.
Zděný řadový třípatrový dům s eklektickou fasádou s převažujícími prvky novorenesance. Hlavní uliční průčelí je osmiosé, s krajními dvouosými rizality, zakončené třemi volutovými štíty. Přízemí členěno pásovou bosáží a stlačeným obloukem zaklenutými vstupy do domu a do obchodů a polokruhem zakončenými výkladci. Pod parapety 1. patra vyhloubeny 3 kruhové niky zdobené mušlí, v nich osazeny busty Františka Palackého, Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera Okna pater jsou sdružena. Plocha fasády pater z neomítaných cihel, doplněných štukem, rizality rámovány nárožní bosáží, v nich umístěny balkónky s mřížovým zábradlím. Mezi střední dvojicí oken 1. patra umístěna socha Karla Havlíčka Borovského od J. Strachovského. Ve střední ose druhého patra vystupuje tříčtvrteční sloup, jehož hlavice nese ve 3. patře plastiku rytíře, pravděpodobně Brunclíka. Pod třetím patrem probíhá výrazně vysazená lunetová římsa. Plocha fasády 3. patra cele pokryta figurálním a rostlinným sgrafitem s medailonky nad sdruženými okny. Sgrafita s ornamentálními motivy pokrývají i plochu atikových volutových štítů. Fresky které navrhl Jindřich Alexander a provedl K. G. Tungel představují české korunovační klenoty, poprsí Mistra Jana Husa, Jana Žižky, Adama z Veleslavína a Jana Amose Komenského. V lunetách jsou podobizny 14ti českých králů. Mnoho návštěvníků i místních se mylně domnívá že jde o sgrafita Mikoláše Alše.
Národní knihtiskárna J.R.Porta
Třetí plzeňská tiskárna byla založena roku 1870 Františkem Stejskalem-Lažanským a Františkem Kohoutem, ale ještě v červnu téhož roku přešla do rukou Jana Roberta Porta. V září pak byla zaprotokolována do obchodního rejstříku jako Národní knihtiskárna Jan Robert Port. Stejně jako předešlé tiskárny ( Schieblova a Maaschova), i tato firy z počátku sídlila ve Školní ulici, ale v roce 1890 se přestěhovala do vlastního domu v Solní ulici.
Již Stejskal začal v této tiskárně vydávat politický čaasopis Český lev, který nahradil Plzeňské noviny, tištěné od 1. října 1864 u Ignáce Schiebla. Český lev, později tištěný i Portem, zveřejňoval i radikální protivládní články ( přispěvatelem listu byl mj. Karel Sabina) a byl tudíž často konfiskován. Poslední číslo vyšlo v roce 1872, poté se list znovu přejenoval na Plzeňské noviny, které však o pět let později také zanikly. Dále se u Porta tiskly ještě Plzeňské listy, Plzeňské hospodářské noviny, Naše snahy a Práce. Vedle periodik se firma zabývala také tiske knih i drobnějších věcí. V letech 1891 a 1905 zde byl vytištěn dvoudílný Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad od Josefa Strnada, významné a podrobné historické dílo mapující dějiny Plzně a jejího okolí do roku 1526.
Sám Jan Robert Port patřil k význačným osobnostem města Plzně i z jiných důvodů. než byl provoz tiskárny či vydávání novin. Port od roku 1886 zasedal v městském zastupitelstvu a byl též nadšeným členem Sokola. Členové Typografické besedy (odborová organizace) si jej jako majite tiskárny a zaměstnavatele veli vážili. Ve své výroční knize o Portovi odboráři psali jako o "muži zlatého srdce" a chválili jej coby příkladného člověka.
Po Portově smrti firmu převzal jeho syn Hanuš, který se sousředil hlavně na provoz knihkupectví a tiskárnu proto pronajímal. Krátce zde sídlila firma Šašek a Pavlíček, která však brzy zanikla. V roce 1911 se Portova tiskárna sloučila se dvěma dalšími tiskařskými podniky, a stala se tak základem význané tiskařské společnosti první poloviny 20. století, a sice závodů Pour a spol.
Jak na keš ?
Úvodní souřadnice vás zavedou před Hlavní poštu, v Solní ulici, na zastávku tramvaje, Odtud je nejlépe vidět pestrá výzdoba Potrova domu. Když se budete dobře dívat, určitě pro vás nebude problém odpovědět na jednoduché otázky a odpovědi pak dosadit do vzorce pro výpočet souřadnic místa úkrytu samotné krabičky.
Dům má číslo popisné ABC
Socha Karla Havlíčka Borovského je v patře D
Balkonů na domě vidíme E
Pestrá a bohatá sgrafita mimo jiné zobrazují i české panovníky
Rudolf II je F z prava a portrét Karla IV G z leva
Tak teď už víte vše důležité. Stačí dosadit do vzorce a hurá pro finalku
N 49° 45.D(C-A)G
E 13° 22.F(B+E)(D+F-A)
použité zdroje : internet
