Mizející industriální historie Brna
Při svém bádání se archeologové neomezují nezbytně jen na odhalování pozůstatků pradávné minulosti, ale nezadržitelné proměny měst je nutí realizovat záchranné výkopy i na místech, jejichž historie se psala ještě poměrně nedávno. Jedním z takových míst je industriální komplex na Vlněně. Jeho osud i přes snahy památkářů zpečetili developeři v roce 2016, kdy započala demolice tehdy už značně zchátralých objektů areálu. Pokud se po ulicích Mlýnská, Přízova, či Dornych bude zájemce o historii moravského Manchesteru, jak se v dobách největší slávy brněnských textilních manufaktur Brnu přezdívalo, procházet dnes, mnoho pozůstatků minulé slávy zde již nenajde. Celý historický komplex ustoupil moderním kancelářským budovám.
Soubor textilních továren mezi ulicemi Mlýnská, Přízova a Dornych, rekonstrukce stavu kolem roku 1989 (Copyright: Jaroslav Staněk, 2014)
Mlýnská 18-22, Přízova 1-3- továrna na vlněné zboží J. Bochner/Bratři Stiassni: 1 - palác Th. a E. Bochnerových von Stražisko (1864-1867); 2- stará přádelna (50.-60. léta 19. století); 3 - stará tkalcovna (60. léta 19. století?); 4 - lisovna; 5a - kotelna (1904); 5b - strojovna parního stroje (1904); 6 - tkalcovna (mezi 1885 a 1890); 7 - nová přádelna (1904, přestavba po požáru 1927); 8 - sklad hotového zboží (1910, úprava 1919); 9 - úpravna, šedové haly (1910); 10 - filcovna (mezi 1890 a 1910); 11 - nová tkalcovna (1914-1916); 12 - barevna (po 1920). Mlýnská 24 - továrna na trhanou vlnu M. E. Schwarz/Akciová společnost pro vlnařský průmysl: 13 - tovární budova (zřejmě 50. léta 19. století); 14 - tovární budova (budována postupně zřejmě od 50. let 19. století, upravována); 15 - správní budova? (před 1898). Přízova 5 a Dornych 27 - továrna na vlněné zboží S. Schönfeld/P. Neumark: 16 - stará tkalcovna; 17 - nová tkalcovna (1921-1922); 18 - nárožní budova, tkalcovna (1924-1925); 19 - přádelna, skárna (1924-1925); 20 - postřihovna; 21 - barevna.
Společně s demolicí Vlněny však započal i několikaletý záchranný archeologický průzkum. Ten pomohl nejen ilustrovat historii celého továrního komplexu, ale archeologům se podařilo proniknout mnohem hlouběji do minulosti. Pod základy budov se podařilo zachytit část keltského sídliště z laténského období, jeho okraj archeologové objevili při ulici Přízova. V jižní části areálu odhalili zbytky svrateckého mlýnského náhonu, který zde existoval již na přelomu 13. a 14. století a definitivně zanikl až po 2. světové válce. Doloženo bylo také dobové osídlení okolo náhonu, jež bylo součástí brněnské předměstské čtvrti "Před židovskou bránou" či "Sladovnické" a v písemných zprávách je spolu s řemeslnými provozy zmiňováno již na počátku 14. století. Na jižní straně areálu byly odhaleny pozůstatky středověké vsi Dornych, která si svou nezávislost na Brnu udržela až do roku 1850.
Nález čtyřiceti mincí, převážně feniků z 2. poloviny 15. století (Copyright: Archaia Brno, z.ú.)
Jihovýchodní část předměstí středověkého Brna, budoucí areál Vlněny nevyjímaje, však byla takřka zcela zničena při švédských snahách o dobytí města mezi léty 1643 až 1645, osídlení zde bylo obnoveno až po třicetileté válce. Oživení oblasti se podařilo archeologům dokumentovat podél ulice Mlýnská. Zdejší stavby však byly již okolo roku 1790 pohlceny textilní manufakturou J. Ch. Biegmanna. Ta měla podobu dvoupodlažních budov soustředěných okolo nepravidelného dvora a několika dalších provozů na ulicích Mlýnská a Křenová. Tato manufaktura měla v roce 1799 dohromady v provozu dohromady 132 stavů a zaměstnávala okolo 3000 dělníků. Biegmannův provoz poté převzala továrna Johana Bochnera a následně v roce 1881 firma bratří Stiassnych. Budovy J. Ch. Biegmanna definitivně zanikly na počátku 20. století, kdy byly nahrazeny budovou nové přádelny.
Půdorys manufaktury J. Ch. Biegmanna a některé mladší stavby (Copyright: Archaia Brno, z.ú.)
Dále rozrůstat se areál začal v průběhu 19. století. Nejspíše již v jeho první polovině vznikla jihovýchodně od ulice Mlýnská strojírna T. Bracegirdle a syn, jež navazovala na budovy Biegmannovy manufaktury. Tato továrna byla později převzata firmou M. E. Schwarze a roku 1896 stala součástí Akciové společnosti pro vlnařský průmysl. Velká část tohoto komplexu však zatím zůstala archeologicky neprozkoumána. Industriální zástavba se také rozvíjela podél ulice Přízová, kde mimo jiné mezi léty 1864-1867 vznikl tzv. Bochnerův palác. Tato secesní stavba také jako jediná přežila demolici celého areálu a byla společně s výstavbou nových kanceláří zrekonstruována. Další podniky vznikaly na obou stranách svrateckého náhonu u křižovatky ulic Dornych a Přízová a jejich existence je archeologicky patrná již jen prostřednictvím částí základových zdiv.
Dynamický vývoj Vlněny ustrnul po druhé světové válce, kdy byly tovární budovy znárodněny a provoz sloučen do národního podniku Vlněna. Jeho ředitelství bylo umístěno v Bochnerově paláci. Textilní výroba zde však probíhala i po listopadu 1989, byť v čím dál menší míře, a to až do roku 2008, kdy byla odstavena poslední výrobní linka. Celý areál už byl však v této době v neutěšeném stavu a při přes četné snahy o jeho oživení bylo na jaře roku 2016 vlastníkem rozhodnuto o jeho demolici. Tím se s konečnou platností tato jedinečná kapitola historie města Brna definitivně uzavřela.
Celkový pohled na poslední fázi archeologického výzkumu, Bochnerův palác a nově vznikající kancelářské komplexy (Copyright: Archaia Brno, z.ú.)
Jak najít cache?
Cache je ukryta na dohled od výchozích souřadnic. Pokud znáte Vlněnu jako svůj vlněný svetr, v tomto případě vám to bohužel nepomůže, jelikož zdejší čtvrť se změnila k nepoznání...Finální souřadnice skrýše však můžete dopočítat za pomoci jednoduchého kvízu níže. Odpověď na jednotlivé otázky najdete v listingu:
1) Z jakého období se archeologům při výzkumu areálu podařilo doložit nejstarší doklady trvalého osídlení?
- velkomoravské období (A=1)
- paleolit (A=2)
- třicetiletá válka (A=3)
- laténské období (A=4)
2) Kdy jsou v okolí Vlněny zmiňovány první řemeslné provozy?
- laténské období (B=3)
- 9. století (B=2)
- 11. století (B=1)
- 14. století (B=0)
3) Jak se jmenoval zakladatel první textilní manufaktury na Vlněně?
- J. Bochner (C=0)
- T. Bracegirdle (C=1)
- M. E. Schwarz (C=2)
- J. Ch. Biegmann (C=3)
4) Která část Vlněny jako jediná přežila demolici areálu?
- Bochnerův palác (D=0)
- svratecký náhon (D=1)
- Biegmannova manufaktura (D=2)
- strojírna T. Bracegirdle a syn (D=3)
5) Kdy byla na Vlněně definitivně ukončena textilní výroba?
- v roce 1918 (E=4)
- v roce 1946 (E=3)
- v roce 1989 (E=2)
- v roce 2008 (E=1)
6) Jak se Brnu v období největší slávy místních textilních manufaktur přezdívalo?
- moravský Winchester (F=2)
- moravský Rochester (F=3)
- moravský Manchester (F=4)
- moravský Worchester (F=5)
Získané hodnoty jednoduše dosaďte do následujících souřadnic: N 49° 11.ABC' E 16° 37.DEF'. Na místě za nic netahejte a nic nerozebírejte! Ke hledání použijte jen své smysly. V keši by měla být tužka. Pokud bude tužka chybět, dejte pls vědět v logu.
Poznámka:
Dne 10. 10. 2020 byla keš přesunuta do nové skrýše. Prosím luštitele před tímto datem, aby si přepočítali souřadnice. Finální místo je frekventované a plné bezpečnostních kamer. Snažte se tedy hledat nenápadně!
Více z archeosérie: