Ručníkový den (Towel Day)
je neformální svátek připomínající spisovatele Douglase Noëla Adamse (11. března 1952 Cambridge – 11. května 2001) a jeho dílo. Během svátku, který připadá každoročně na 25. května, nosí fanoušci Douglase Adamse a jeho díla s sebou všude viditelně ručník. Ručníkový den je odkazem na Adamsovo stěžejní dílo Stopařův průvodce po Galaxii, ve kterém je ručník označen za nejpotřebnější věc, kterou u sebe může mezihvězdný stopař mít. Tento den se slaví od roku 2001, kdy se první ručníkový den konal několik dní po smrti Douglase Adamse.
Informace k eventu:
Kdy: Pondělí 25. května 2020 od 17:30 do 18:00 a pak se uvidí
Kde: Přístaviště u jezu Hodonín
Kdo: Kdokoliv, ať už s ručníkem nebo bez
Jestli jsme poslední dobou propadali panice nebo ne, to je na posouzení každého z vás, ale snad už bude zase líp a budeme se moci sejít a popovídat historky z právě uplynulého období. Samozřejmě vše v rámci dodržení nařízení vlády :-) Ale i tak je to fajn příležitos poukázat na to, že je ručník nenahraditelný, neb jej můžete opratem použít na zakrytí úst jako rouškou :-) Tak na viděnou u jezu v den, který oslavuje tak výbornou věc, jako je ručník :-)
A na závěr ještě pro jistotu definice ručníku, která je uváděna v této knize knih :-)
Ručník je skutečně kolosálně užitečná součást výbavy hvězdného stopaře. Především má značnou praktickou cenu - můžete se například do něj zabalit, aby vám nebylo zima, když poskakujete napříč chladnými měsíci planety Jaglan Beta. Můžete na něm ležet na zářivých, mramorovým pískem vystlaných plážích Santraginu V a vdechovat opojné výpary z jeho moří. Můžete na něm spát pod hvězdami, jež tak rudě září na planetě pouští, Kakrafúnu. Můžete ho použít jako plachtu, až poplujete na maličkém voru po proudu drsné řeky Moth, můžete ho namočit pro boj zblízka, nebo si jím zahalit hlavu, abyste necítili jedovaté pachy žravé obludy Blátotlačky z Traalu a nestřetli se s jejím pohledem (je to nepředstavitelně tupé zvíře, myslí si, že když ji nevidíte, nevidí ani ona vás - blbá jak tágo, ale značně žravá). Když jste v úzkých, můžete jím signalizovat o pomoc. No, a samozřejmě se jím také můžete utřít, pokud vám po tom všem ještě připadá dost čistý.
Co je však ještě důležitější, je obrovský psychologický význam ručníku. Tak například když nějaký paďour (paďour = ten, kdo není stopař) zjistí, že stopař má ručník, automaticky předpokládá, že vlastní rovněž kartáček na zuby, žínku, mýdlo, krabici sušenek, čutoru, kompas, mapu, klubko provázku, sprej proti mravencům, výbavu do deště, skafandr atd. ap. A nejen to. Rád stopaři půjčí kterýkoli ze jmenovaných předmětů nebo cokoliv jiného, co stopař nešťastnou náhodou 'ztratil'. Onen paďour si totiž pomyslí, že ten, kdo dokázal stopovat napříč a našíř celou galaxii, žít v drsných podmínkách a za pár šupů, porvat se s osudem a přeprat ho, a kdo přesto vždycky ví, kde má ručník, je zřejmě člověk, s nímž je nutno počítat.