Vítejte na bonusové keši k sérii Adventure Lab: Hanácký Jeruzalém - kameny zmizelých
Pro její nalezení je potřeba odehrát hru, která Vás provede ulicemi Prostějova. Budete během ní pátrat po kamenech zmizelých - stolpersteinech, které byly osazeny do prostějovských chodníků 10. září 2019. Jedná se o dlažební kostky velikosti 10 x 10 cm na jejichž horní straně se nachází mosazná destička nesoucí údaje o obětech nacismu. Kostky jsou položeny do dlažby chodníku v místě, kde tito zavraždění lidé žili.
Pro samotnou hru budete potřebovat mobilní telefon se systémem Android nebo iOS s přístupem k mobilnímu internetu po celou dobu hry a nainstalovanou aplikaci Adventure Lab z labs.geocaching.com.
Trasa včetně návštěvy bonusové keše vám zabere cca 1 hodinu. Vše záleží na vaší šikovnosti při hledání a ročním období vaší návštěvy (v zimě pod sněhem bude hledání stolpersteinů náročnější).
Během procházky se dozvíte něco málo z historie zdejší židovské komunity a získáte potřebné indicie pro nalezení bonusové keše. Nezáleží na tom v jakém pořadí jednotlivá místa navštívíte, dívejte se však pozorně ať něco nepřehlédnete. Otázky jsou záměrně voleny tak, abyste si kameny zmizelých důkladně prohlédli. Pro ty z vás, kteří budou chtít pokračovat na bonusovou keš to zadáním správného hesla do aplikace ve vašem mobilním telefonu nekončí. Nad získanými indíciemi z deníku se bude potřeba chvíli zamyslet, vyřešit pár hádanek a výsledky pak správně aplikovat...
V případě, že si nebudete vědět rady, stačí když mi pošlete email, určitě vám poradím co s tím. Věřím, že vás pátrání po kamenech zmizelých i bonusové keši zaujme.
Úvodní souřadnice vás zavedou ke Špalíčku, kde můžete v prostorách galerie a muzea navštívit mimo jiné stálé expozice věnované historii židovského obyvatelstva v Prostějově.
Spojitost Prostějova s židovstvím není na první pohled příliš patrná, přestože zde židovská komunita tvořila významnou kulturní, podnikatelskou i společenskou složku života.
První zmínky o Židech v Prostějově se objevují v rejstříku nejstarší městské knihy z roku 1392.
Ve větším počtu začali Židé do Prostějova přicházet od roku 1454, po jejich vyhnání z moravských královských měst, za jejich spolupráci s Husity. Po příchodu do Prostějova se usazovali při jižních hradbách a později i v domech severně od hlavního náměstí. Převážně se zabývali obchodem a řemesly. Jejich obchodní úspěchy však vyvolávaly ve městě řevnivost. Již roku 1485 si prostějovský soukenický cech stěžoval na židovskou konkurenci. Po vyloučení z cechu a řádné společnosti byli Židé nuceni živit se obchodem a půjčováním peněz na vyšší úrok než zákonem vyměřený, což bylo považováno za lichvu, která byla pro křesťany zakázána. K nenávisti náboženské se přidružila i závist společenská, když se některým Židům podařilo rychle zbohatnout.
V 16. století za tolerantní politiky Pernštejnů se židovské město rozrostlo. Prostějovští Židé měli od roku 1522 vlastní školu a od roku 1540 i synagogu. Práva Židů byla omezována vrchností a museli odvádět židovskou daň. Po roce 1564 byl Židům zakázán podomní obchod, mohli však nakupovat drůbež a vejce pro svou potřebu. V roce 1580 bylo v Prostějově 39 židovských domků.
Prostějov na vedutě Jana Willenbergera z roku 1593
V 17. století zvýšili počet Židů v Prostějově četní imigranti z Polska, Vídně a Slezska. Za třicetileté války město trpělo drancováním, Židé na tom ale byli poměrně dobře, a to díky obchodováním s uniformami. V roce 1664 se počet obyvatel města Prostějova snížil a židovské obyvatelstvo začalo mít početní převahu. Židé začali zcela ovládat obchod, což mělo za následek velké protižidovské bouře. Úřady a vrchnost se snažily Židy násilím obrátit na katolickou víru, o nedělích a bohoslužbách byly židovské obchody a krčmy uzavřeny. Protižidovská opatření vedla k emigraci značné části židovské komunity.
druhá synagoga v barokním slohu dokončená v roce 1676 - stála přibližně na místě dnešního Husova sboru
V 18. století dále pokračovaly snahy úřadů o snížení počtu židovského obyvatelstva, byl vydán tzv. familiantský zákon, který povoloval ženit se pouze nejstaršímu synovi v každé židovské rodině. Translokační reskript z roku 1726 nařizoval uzavřít židovské obyvatelstvo ve městech i na vesnicích do uzavřených sídlišť. Roku 1745 byli Židé z Moravy vypovězeni. Jejich nepřítomnost však začala být brzo znát, obchod a řemesla upadala, což nakonec vedlo k tomu, že Židé opět získali povolení k pobytu. Na konci 18. století proběhly reformy, které zrovnoprávnily judaismus, došlo ke zrušení povinnosti zvláštního oznacení Židů. Židé však stále nebyli bráni jako rovnoprávní. Jediné, v čem byli plně rovnoprávní byly povinnosti vůči státu, mimo jiné i rekrutování k vojenské povinnosti. V zásadních věcech, jako byla třeba svoboda pohybu, uzavírání sňatků nebo způsoby obživy rovnoprávní nebyli.
třetí synagoga v empírovém slohu vybudovaná na začátku 19. století z bývalé židovské studovny nese název "Bet ha-midraš"
V 19. století sílily snahy o celkové kulturní přiblížení Židů většinové společnosti a jejich větší vtažení pod kontrolu státu. Židé mohli navštevovat všechny druhy vyšších škol a univerzit. Mohli také obdělávat zemědělskou půdu, kterou ale nesměli vlastnit. Směli ji mít pouze v pronájmu a museli ji obdělávat vlastními silami. Jinak byly i nadále Židům povoleny tradiční způsoby obživy, jako obchod, velkoobchod, mohli provozovat směnárny a řemesla, stále však měli zakázáno mít v pronájmu šenky či mlýny. Rovnoprávnost Židů s ostatním obyvatelstvem přinesla až první rakouská ústava z roku 1848. Další ústavou z roku 1867 byla prohlášena plná občanská práva Židů v Rakousku-Uhersku. V roce 1869 se k židovské národnosti v Prostějově hlásilo 1825 obyvatel - přibližně 17% z tehdejší celkové populace. Z Prostějova pochází mnoho významných osobností židovského původu. Název Hanácký Jeruzalém získal Prostějov právě díky židovské vzdělanosti.
čtvrtá synagoga v secesním slohu, označovaná jako nová synagoga nebo Templ, dnes Husův sbor - vzhled budovy je jiný, synagoga byla přestavěna
20. století nepřineslo pro židovské obyvatelstvo žádná pozitiva, znamenalo utrpení a smrt. V době obsazení českých zemí nacisty zde žilo asi 118 000 židovských obyvatel. Židé museli odevzdat soupis veškerého majetku, uložit cennosti do bank a byli vyloučeni z veřejného života. Mezi další omezení patřilo označení žlutou hvězdou na prsou s nápisem Jude, zákaz vycházení po osmé hodině, stěhování se, cestování nebo používání veřejných dopravních prostředků. Omezení se týkaly i přídělů potravin.
Na přelomu června a července roku 1942 se z Prostějova a okolí nedobrovolně vydalo na cestu bez návratu 1259 lidí. Drtivá většina z nich byla kvůli svému židovskému původu povražděna v Baranoviči, Malém Trostinci, Osvětimi, Treblince, Raasice, a v jiných koncentračních a vyhlazovacích táborech. Mnozí zemřeli již v Terezíně.
Osudy jedenácti z nich připomínají od 10. září 2019 v ulicích města první kameny zmizelých (stolpersteine). Dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku jsou tak jedinou hmatatelnou vzpomínkou na oběti největší genocidy 20. století.
Přijměte toto pozvání a vydejte se po stopách Adventure Lab série k uctění jejich památky.