Chata Pavla Raszky Multi-cache

Součást závodu BRAZDA 2020

Tato keš vznikla jako součást geocachingového závodu BRAZDA 2020, neboli Brutálního Rožnovského Adrenalinového Závodu Družstev Amatérů. Pokud rádi soutěžíte a máte rádi různá dobrodružství, neváhejte a zúčastněte se příštího ročníku!

Jednoduchá multinka, která vás přivede na krásné místo pod Pustevnami, na Podstupně. Na místo, na kterém stojí horská chata s evidenčním číslem 021. Chatu tady postavil malíř Pavel Raszka, na místě, které objevil při svých toulkách po Beskydech se svou budoucí ženou a které mu natolik učarovalo, že si tady položil „základní kámen“.

Pavel Raszka na Pustevnách

Od dětství pracoval v ateliéru svého strýce, slezského malíře Josefa Raszky, absolventa Akademie výtvarných umění ve Vídni.
Více než dva roky pak vedl ateliéry profesora Sokiranského v Petřvaldě. Později žil v Ostravě, kde měl vlastní ateliér.
Před druhou světovou válkou se svou ženou hodně cestoval, především po jihu Evropy. Všude tou dobou pilně tvořil. V roce 1937 žili nějaký čas v Paříži. Majitel jedné tamní galerie mu uspořádal prodejní výstavu. Ta byla natolik úspěšná, že po návratu na Moravu, v roce 1938 mohl malíř začít s plánovanou stavbou vysněné horské chaty.

Stavba chaty - 1938

O dva roky později sem přivezl svou ženu s půlroční dceruškou. Spolu tam pak prožili mnohá šťastná, i divoká válečná léta.

S rodinou na Pustevnách

Raszkova dcera Ludmila s bratrancem

I tady se hospodařilo

Roku 1949 odešel z Ostravy do Brna, kde založil novou rodinu. Beskydům a chalupě ale zůstal věrný až do své smrti.

Při práci

V roce 2018 proběhla v Galerii Novoměstské radnice v Praze dvougenerační výstava obrazů Pavla Razsky a jeho vnučky, výtvarnice Moniky Kočendové s názvem „Ahoj, dědo“

„Dědu jsem viděla jen jednou v životě. Bylo léto roku 1979 a mně bylo třináct let. Setkali jsme se na chalupě v Beskydech. Postavil ji krátce před válkou na samotě v lesích pod Pustevnami. Pro sebe, svou ženu a malou dcerku, mojí mamku. Vodu do chalupy přivedl neuvěřitelným systémem z horského potoka. Elektřinu vyrábělo větrné dynamo. Maminka tam prožila celé své dětství. Vodní systém už většinou nefunguje. Z dřevěné vrtule zbyla na půdě jen jedna veliká lopatka. Přesto se sem mamka dodnes na celé léto vrací… omládnout. Scházeli jsme tenkrát prudkou kamenitou cestou. Děda seděl na terase v pohodlném lehátku. Když nás uviděl, pomalu se zvedl. Mluvil tiše. Byl po operaci hrtanu. Důsledek jeho kuřácké vášně… a zanedlouho pak i smrti. Líbil se mi, ale styděla jsem se ho. Vykala jsem mu. Byl především krajinář. Příroda ho inspirovala. Na svých cestách s mojí babičkou ale maloval i města, moře a lidi. Když kreslím, mívám pocit, že stojí někde za mnou a dívá se. Ahoj, dědo.“

Velký podíl na vzniku této keše má také jedna úžasná dáma, kterou není nikdo jiný, než dcera Pavla Raszky, paní Ludmila Vystrčilová. Je to to děvčátko na snímcích, které vyrostlo do členky baletu Národního divadla a které se na chatu dodnes vrací strávit téměř celé léto. Bez vody, bez elektřiny.
A právě od ní jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí ze života jejího tatínka. Jednou z nich bylo třeba to, že měl být pochován tady v Beskydech, v Rožnově pod Radhoštěm na Valašském Slavíně, ale nestalo se tak… Proč? Protože, cituji:"nebyl soudruh."

Úvodní souřadnice vás zavedou k chatě s číslem evidenčním 021 v obci Prostřední Bečva.
Na severní straně chaty je živý plot z:
habru pak A=0
smrku pak A=1
kleče pak A=2
Za živým plotem můžete vidět kamenné schody na terasu. B = počet schodů (sudé číslo).
Na severní straně chaty spočítejte všechny okenní tabule a dostanete proměnnou C (liché číslo).