Tato série keší, zakončená jednou bonusovou, by je chtěla aspoň trochu připomenout. Začneme třeba od severovýchodu.
Hruškové Dvory a Henčov
Na strmém návrší na pomezí Čech a Moravy se rozkládala vesnička Hruškowe Dwory, jindy také Birnbaumhof, Pyrmpaw, čili „Dvůr u hrušně“. Podle katastrálního plánu z roku 1778 „lesní návesní ves s plužinou ve tvaru paprskovitých záhumenic“. Zdejší grunty vlastnili např. jistý Steffan, Prokop, Pesold nebo vdova po jihlavském sladovníku Ditlinovi Elisabeth. Ve 13. a 14. století v okolí probíhalo rozsáhlé dolování stříbra. V únoru 1646, na konci třicetileté války, byla ves stejně jako mnoho jiných kolem Jihlavy vypálena a pobořena Švédy.
Starým hlubokým úvozem se dalo sejít k brodu přes řeku Jihlavu (dnes je tu železná lávka), proti proudu jste došli k Panskému mlýnu (dnes stavební firma), ve kterém se kromě mletí mouky (a ve „stříbrných“ dobách asi i mletí rudy) provozovala přádelna na vlnu (ovce se pásly na svazích pod dnešní tratí) a soukenická valcha. Ta se používala na zplsťování surového sukna. Princip spočíval v tom, že se sukno trvale máčelo v horké vodě s přídavkem dobytčí moči (v minulosti jediného dostupného odmašťovacího prostředku) a současně mechanicky tlouklo. Tím se docílilo odmaštění, odstranění nečistot a vylepšení struktury sukna.
Kolemjdoucí silnička bývala soukromou cestou továrníka Löwa do Helenína. Na ostrohu nad cestou stála kaplička, dnes již značně ošuntělá.
Když jste od řeky vyšplhali jiným úvozem asi míli dál na severovýchod, dostali jste se k další „lesní návesní“ vsi – k Henčovu. Alias Hinčině nebo Hainczendorfu. Její první obyvatel, konkrétně zmiňovaný v jihlavské městské knize z roku 1359, nesl jméno Ulricus Heynczendorfus. Šest gruntů se poskládalo do půlkruhu kolem rybníčka a nad nimi směrem na východ, nad prudkým zalesněným svahem, se rozkládal velkostatek, na kterém v 19. a 20. století hospodařil i pan továrník Löw z Helenína. Grunty mívaly vlastní polnosti o rozloze až 20 hektarů. Více obydlí Henčov nikdy neměl – nebylo kam se rozrůstat. Okolní terén je velmi členitý, rozdělený hlubokými stržemi. K vesnici však patřil ještě Holův mlýn, dodnes stojící dole u řeky na cestě do Malého Beranova, a spodní část dnešních Nových Domků, podél cesty nazývané „zlámané jelito“ (podle nehody, při které jakýsi vozka zlámal takto nazývanou část vozu).
A jedna zajímavost pro děti – henčovští školáci chodili odsud pěšky do školy v Kosově (až do roku 1872), což znamenalo tak čtyři kilometry nejdřív dolů do údolí a pak zase do táhlého kopce.
Henčov také neunikl řádění švédské vojenské posádky v roce 1646, ale postavil se znovu na nohy. Jen statek už nenajdete. Sýpka, sklad a byty shořely jedné noci v květnu 2017 a na místě zbylo pár zdí a urovnaná hromada suti. A také zřejmě sloupy z bývalé brány do dvora. Poblíž nich najdete kešku. Pro odlov bonusovky si z ní opište číslo, ale nebojte, když zapomenete, bude i jiná možnost.
/zdroj informací: www.iglau.cz/
Prosím, vracejte schránku s logbookem opravdu tam, kde jste ji našli, a zamaskujte ji, ať nám dlouho vydrží! Schránka je velmi retro, tak, aby byla důstojná pro tuto sérii, ale nemusíte se jí bát, povytažením horní části se dovnitř dostanete.
Ostatní keše této série:
GC8KEHV Staré dvory II. Kosov
GC8MRNC Staré dvory III. Helenín a Handlovy Dvory
GC8Q6A0 Staré dvory IV. Pančava a Sasov
GC8VNGB Staré dvory V. Pístov
GC8X0V0 Staré dvory VI. Horní Kosov a Staré Hory
GC8ZCCC Staré dvory VII. Dřevěné mlýny a R. Dvůr BONUS