Naučná stezka Brložsko

Rád bych Vás pozval na příjemnou, asi devět kilometrů dlouhou procházku po naučné stezce Brložsko, která vznikla v roce 2001 za finančního přispění Phare CBC ve spolupráci CHKO Blanský les a obce Brloh. Stezka spojuje právě obec Brloh a obec Kuklov a tvoří pěkný okruh se šestnácti zastaveními. Trasa začíná nedaleko obchodu v Brlohu a ze vsi nás vyvede Křemežský potok, přes který se trasa stáčí ke kapličce sv. Ondřeje a prochází pod slovanským hradištěm U Ondřeje (nebo také hradiště Kuklov) a pokračuje skrz krásnou dubovou alej s výhledy do kraje. Odtud už se stezka stáčí do kopce (no ...do kopce, je to pěkný krpál) a po vyfunění se nám pěkně otevře výhled na okolní kopce. Nedaleko nás čeká hrad Kuglvejt, zřícenina ze 14. století a hned naproti nedostavěný klášter pavlánů a kostel sv. Ondřeje. Odtud už se trasa stáčí opět zpět k Brlohu a prochází typickým Blanským lesem plným bučin, který střídají stráně doplněné vždy o nějakou tu samotu. O další výhledy do krajiny zde nebude nouze. V této části trasy potkáte také studánku a nakonec se nám otevře parádní výhled na Brloh, odkud zamíříme do mírného kopce navštívit keltské hradiště Stržíšek. Odsud už budeme volně sestupovat do vsi, využít však můžeme ještě před sestupem do vsi přístřešek pro svačinu. No a to je všechno ...cestou si ještě můžete povšimnout mnoha dřevěných soch zajímavých tvarů a nezapomeňte si odlovit i kešky Ondrejska, Kuglvaid, Kostel sv. Ondreje a Strzisek. Tak a hurá na to!

1. zatavení: Vesnice Brloh (N 48° 55.712' E 14° 13.225')

Hned za potokem na nás číhá první cedule. Z té se dozvídáme o historii Brloha. Nás bude zajímat, kolik sedláků žilo podle registru panství v roce 1585 v Brlohu. Počet sedláků si zapíšeme jako A.

Dále budeme pokračovat proti proudu potoka...

2. zastavení: Křemežský potok (N 48° 55.692' E 14° 12.638')

Druhá cedule nás seznamuje s Křemežským potokem a vodních dílech na něm postavených. Kromě toho zjišťujeme, že jeho délka je B km. Zaokrouhlete na celé, dvojciferné číslo.

 Dále budeme pokračovat k Cvikovu mlýnu, kde přejdeme Křemežský potok a hned za ním na nás čeká další tabule....

3. zastavení: Břehové porosty, vlhké louky (N 48° 55.612' E 14° 12.344')

Zde se dozvídáme o porostech přebývajících na březích potoka. Kromě rostlin a keřů zjišťujeme, že ve stromovém patře převládá hlavně olše:

srdčitá, pak C = 34

tuhá, pak C = 44

lepkavá, pak C = 54

Pokračujte cestou až k silnici, ze které hned uhneme na polní cestu a dojdeme až k rybníčku...

4. zastavení: Stojaté vody (N 48° 55.642' E 14° 12.019')

Tato cedule nás seznamuje se stojatými vodami rybníků, bohatosti živin a s vodními rostlinami, které se zde vyskytují. My však pohlédneme na obrázek úplně vpravo dole, kde si užovka obojková zrovna pochutnává na vážce:

černořitné, pak D = 11

ploské, pak D = 21

obecné, pak D = 31

Odtud se vydáme cestou do lesa, kde se trasa stáčí kolem kopce s hradištěm U Ondřeje a také míjíme Ondřejskou kapličku (nezapomeňte si odlovit keš).

5. zastavení: Hradiště U Ondřeje (N 48° 55.681' E 14° 11.636')

Jak už název cedule napovídá, dozvídáme se v textu o vzniku hradišť na našem území a také tedy o tomto hradišti, které se zde nacházelo. Zjistěte, v jakém století toto hradiště zaniklo a zapište jako E.

Další cedule je nedaleko a tak se vydáme dále po stezce, kde opustíme na chvíli les a čeká na nás pěkná dubová alej. 

6. zastavení: Dubová alej (N 48° 55.703' E 14° 11.482')

Zde se dozvídáme o významu alejí v přírodě a také o počtu různých stromů v této aleji. Nás však bude zajímat právě dub letní. Kolik dubů letních tvoří kostru této aleje...počítat je nemusíte, stačí si toto číslo dohledat v textu a zapsat jako F.

Projdeme se tedy pěkně alejí, kde můžeme obdivovat mnoho dřevěných soch a načerpat síly k nejtěžšímu výstupu trasy. Na konci aleje odbočíme do příkrého kopce a vystoupáme k další ceduli. Můžeme si tu odpočinout pěkným výhledem do kraje

7. zastavení: Revitalizace Křemežské kotliny (N 48° 55.804' E 14° 11.154')

Zde se dozvídáme o správné i špatné změně rázu krajiny člověkem a seznamujeme se s koloběhem vody v krajině. My se zaměříme na obrázek vpravo dole, kde je vyfocen Borovský potok po revitalizaci z jakého roku? Toto číslo ciferujte a zapište jako G.  

Odtud budeme pokračovat po lesní cestě až k silnici a zřícenině hradu Kuglvejt.

8. zastavení: Hrad Kuglveit (N 48° 55.871' E 14° 10.959')

Cedule nás tedy seznamuje s historií hradu a jeho krátké historii díky brzkému dobití a zničení. Najděte v textu, na které straně hradu byl vylámán příkop.

Pokud na severní, pak H = 57

Pokud na jižní, pak H = 37

Pokud na východní, pak H = 17

Kdo ještě nemá, nezapomeňte si skočit na hrad pro keš. Nyní se vydáme kousíček po silnici a hned odbočíme k nedokončenému kostelu, kde nás čeká další cedule na zdi kostela.

9. zastavení: Klášter na Kuklově (N 48° 55.953' E 14° 10.878')

Z cedule zjišťujeme historii tohoto místa a jeho další využití. My se zaměříme na rok, kdy zde nechali Rožmberkové zřídit pivovar. První dvě číslice letopočtu si zapíšeme jako I.

Odtud se již stočíme zpět k Brlohu a budeme pokračovat po trase až k samotě nazývané Špatenka. Cestou si můžeme odlovit další krabku.

10. zastavení: Kulturní krajina (N 48° 56.171' E 14° 11.091')

Zde se opět dozvídáme o změně krajiny v průběhu času díky zásahu člověka a o původním tvaru přírody před tímto zásahem. Mrkněte se na fotku vpravo dole. Jaká je zde rostlina?

Vemeník dvoulistý, pak J = 22

Vemeník zelenavý, pak J = 32

Vemeník orchidej, pak J = 42

Teď se vydáme dále a pokocháme se pěkným bukovým lesem

11. zastavení: Živočichové (N 48° 56.330' E 14° 11.672')

A na řadu přichází i fauna, cedule prozrazuje, jaké druhy zvěře, ptactva a hmyzu můžeme v okolí pozorovat. My se ale zaměříme na roztomilého myšáka na spodní fotce. O jaké zvíře se jedná?

pokud to je myšice křovinná, pak K = 22

pokud to je plšík lískový, pak K = 32

pokud to je plch velký, pak K = 42

Pokračujeme dál a za nedlouho se nám otevře výhled do krajiny. Cesto k další ceduli se můžeme zastavit u studánky (viz waypoint)

12. zastavení: Lesy (N 48° 56.241' E 14° 12.056')

Text cedule vypovídá o složení Blanského lesa a o bylinách rostoucích v blízkosti stromů. Jaký druh stromů se podle textu v Blanském lese nevyskytuje?

Buk lesní, pak L = 37

Jedle bělokorá, pak L = 47

Jílovec Maďal, pak L = 57

 Odtud už dojdeme až na kraj lesa, zde se nám opět otevře parádní výhled do kraje a hlavně na vísku Brloh. Pokud nemáte odlovenou kešku Strzisek, doporučuji nejdřív navštívit zastavení 14. Jinak se vydáme směrem do kopce na hradiště Stržíšek.

13. zastavení: Hradiště na vrchu Stržíšek (N 48° 56.287' E 14° 12.544')

Cedule seznamuje jak se strukturou kopce, tak i o keltském hradišti. Jaká byla jeho rozloha? Odmyslíme si desetinou čárku a dvouciferné číslo za ní si zapíšeme jako M.

Nyní se vydáme zpět k čtrnáctému zastavení, kde se můžeme posadit, posvačit a pokochat se výhledem.

14. zastavení: Chráněná krajinná oblast Blanský les (N 48° 56.143' E 14° 12.385')

Při posezení se můžeme dozvědět informace právě o CHKO Blanský les. Zjistěte její rozlohu v kilometrech čtverečních. Ciferace rozlohy nám dá N. 

Pokračujeme po asfaltové cestě pěkně z kopce směrem k Brlohu.

15. zastavení: Meze v krajině (N 48° 55.986' E 14° 12.685')

Zde se poučíme o významu mezí v krajině a o flóře v nich se vyskytující. Po nabytí informací si prohlédněte letecký snímek Rychtářova vpravo dole. Ciferace roku pořízení tohoto snímku bude O.

A teď nás čeká závěr a tak projdeme Brlohem až ke kostelu, kde na zdi obecního úřadu najdeme poslední zastavení.

16. zastavení: Kostel sv. apoštolů Šimona a Judy (N 48° 55.767' E 14° 13.284')

Zastavení nám povypráví o pěkném kostelíku v Brlohu. Ciferujte rok, do kterého byl kolem kostela hřbitov a zapište si jako P.

Tak a máme to za sebou...teď ještě vypočítat finálku a hurá logovat...tak tady je vzoreček.

N 48° 55.(A+B+C+D+E+F+G+H+I+J+K+L+M+N+O+P) + 375

E 014° 13.(A+B+C+D+E+F+G+H+I+J+K+L+M+N+O+P) + 49

Doufám, že se vám procházka líbila.

Finálku vracejte na své místo a řádně maskujte.

Děkuji za návštěvu