Zapomenuté Nové Město na Moravě Mystery Cache

JAK SE DOSTAT KE KEŠI?

Varianta 1.: Ulovit sérii LABek

Pro odlov bude nezbytné:

	Mít mobilní telefon se systémem Android nebo iOS a přístup k mobilnímu internetu po celou dobu hry.
	Nainstalovat aplikaci Adventure Lab z labs.geocaching.com.
	Odehrát celou hru Adventure Lab: Zapomenuté Nové Město na Moravě.
	Projít trasu s pěti zastávkami a zjistit číselné indicie potřebné pro výpočet finálních souřadnic bonusové keše.
	Spočítat podle vzorce souřadnice této bonusové kešky.

Varianta 2.: Ulovit keš jako multinu

	Projděte 5 waypointů s virtuálními stagemi, najděte indicie a spočítejte finálku podle vzorce.
	Cestou můžete navštívit i další waypointy se zajímavými místy.

POZOR! Finálka se nachází za městem. Doporučuji jako poslední zastávku zvolit pátou stage - Vysočina Arénu.

Nové Město na Moravě bylo založeno okolo roku 1250 Bočkem z Obřan, zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou. K významnému prvotnímu rozvoji zde došlo za pánů z Pernštejna v období renesance. Mezi nejvýznamnější památky zde patří katolický kostel sv. Kunhuty, zámek a budova staré radnice.

Výraznou vlnu stavebního rozvoje město zaznamenalo ve 2. pol. 20. století, kdy zde byl postaven podnik na výrobu chirurgických nástrojů Chirana (Medin), a závod na výrobu lyží Sport (Sporten). Bytovou výstavbu výrazně ovlivnily uranové doly na Dolní Rožínce v 60. a 70. letech, kdy zde vzniklo několik velkých panelových sídlišť.

V posledních více než sto letech se Nové Město stalo významným střediskem turistiky a zimních sportů ve Žďárských vrších. Známý je závod v běžeckém lyžování Zlatá lyže, jehož nástupcem se stal světový pohár v biatlonu. V létě se zde koná světový pohár horských kol.

Nové Město v 1. pol. 20. stol.

Nejstarší architektonickou památkou a současně dominantou města je katolický kostel sv. Kunhuty na Vratislavově náměstí. Jeho nejstarší částí je gotický presbytář postavený ve 14. stol., v 15. stol. přibyla chrámová loď. Další přistavěnou částí byla roce 1499 zvonice (později věž). V roce 1723 zasáhl město velký požár, vyhořel i kostel. Do roku 1801 byl kolem kostela hřbitov.

Vratislavovo náměstí v letech 1903 - 1905

Jak si můžete všimnout na historické pohlednici, kostel byl původně bílý. Bohatými sgrafity jej vyzdobil akademický malíř a místní rodák Karel Němec v roce 1929. (Krom kostela také maloval fasádu Panského domu po vaší pravé ruce, stojíte-li čelem ke kašně a kostelu.) Celkově fresky na kostele pokrývají plochu 520 m2. Němcovi se tak kromě jedinečného uměleckého díla podařilo přeměnit obyčejný, nepříliš výrazný kostel na ikonickou a snadno zapamatovatelnou památku, která je již neodmyslitelnou součástí obrazu Nového Města.

Foto 1: Náměstí s kostelem v roce 1961
Foto 2: Dnešní pohled (zdroj: Mapy.cz)

Na Vratislavově náměstí došlo jen k nedramatickým úpravám pár domů. Někdy je zkrátka lepší, když se věci nemění, což? :-)

Málokdo z místních si dnes dovede představit Komenského náměstí jinak, než s obchodním domem na straně západní a hradbou paneláků na straně východní. Místo ale dříve vypadalo docela jinak.

Toleranční modlitebna na Komenského nám. kolem roku 1896

Na místě, kde dnes stojí busta J. A. Komenského, byla v roce 1784 postavena toleranční modlitebna. Ta však v roce 1801 vyhořela při rozsáhlém požáru města. V následujících letech byla stavba několikrát skrovně opravována. V roce 1823 byl církví přikoupen dům č. 135 a ten byl následně přestavěn na faru (na snímku dvoupatrový dům v pozadí). Důstojné opravy se modlitebna dočkala až v roce 1881. Tou dobou již však bylo rozhodnuto o nahrazení modlitebny novým chrámem. Novorenesanční evangelický kostel byl slavnostně otevřen 1898 a ještě téhož roku byla modlitebna stržena. Na místě bývalé modlitebny byl následně postaven pomník císaři Franzi Josefu I. jako vděk za toleranci protestantské církve.

Na místě bývalé modlitebny byl postaven pomník Franze Josefa I.

Poslední velkou změnu prodělalo náměstí ve 2. polovině 20. století, kdy začaly uranové doly na Dolní Rožínce stavět po celém Novém Městě velké bytovky. V 70. letech bylo vystavěno sídliště kolem Hornické ulice, přibyl také obchodní dům na západní straně náměstí. Fotografie z 1. pol. 20. století připomíná výstavní domy na Masarykově (Gottwaldově) ulici, které byly zbourány v 80. letech, a také čerpací stanici, která stála přímo u křižovatky.

Komenského náměstí v 1. pol. 20. stol.

Ani busta Franze Josefa na místě pochopitelně nezůstala. Po vzniku první republiky byla nahrazena pomníkem Jana Amose Komenského. Dnes tak celou historii místa připomínají jen dva domy: rohový dům č. 135 a vedlejší 133. Oba jsou kulturními památkami.

Komenského náměstí v dnešní podobě (zdroj: Žďárský deník)

Na konci druhé světové války se Nové Město na Moravě nevyhnulo bombardování sovětskými vojsky. Bylo 9. května a všichni si už mysleli, že válka skončila, avšak Rudá armáda si stále ještě vyřizovala účty s prchajícími davy německých vojsk. Toho dne skončilo pod palbou i několik dalších měst na Vysočině, mezi nimi i Ždírec nad Doubravou, Krucemburk, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Chotěboř, Žďár nad Sázavou, Německý (Havlíčkův) Brod, Přibyslav, Bohdalov, Náměšť nad Oslavou, Jihlava a mnoho dalších měst.

Malá ulice po bombardování sovětskými vojsky 9. 5. 1945

Bombardování začalo krátce po osmé hodině ranní. „Když německá protiletadlová obrana zahájila na letadla palbu z děl a kulometů, zaútočila ruská letadla v několika vlnách a začala bombardovat,“ píše se v městské kronice. Několik domů shořelo, byla poškozena sokolovna a katolický kostel. Nálety si vyžádaly sedm lidských životů.

Bombardováním byl poničen i kostel, sokolovna a další budovy

Posledním velkým urbanistickým zásahem prošla ulice během výstavby blízkých sídlišť. Z historické zástavby se tak dochovalo jen pár domů, mimo jiné dům č. 160 z roku 1794, k němuž vás zavede další stage.

Historické domy v Malé ulici: dům č. 160 má čitelnou původní dispozici se zbytky černé kuchyně. V současnosti prochází budova rekonstrukcí.

V roce 1905 otevřela společnost Místní dráha Německý Brod – Žďár novou jednokolejnou trať vedenou ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova. Tento úsek tak propojil dvě již existující trati, z Německého Brodu (dnes Havlíčkova B.) do Tišnova a ze Žďáru nad Sázavou do Brna. Dopravu na nově vzniklé trati řídily Císařsko-královské státní dráhy. Železnicí bylo propojeno i Nové Město na Moravě. Místní nádraží bylo postaveno podle typizovaného stavebního vzoru.

Na historické fotografii stojí kromě vysoce elegantních cestujících za pozornost také název nádraží: Nové Město na Jihlavsku. Tak zněl úřední název stanice. K přejmenování na Nové Město na Moravě došlo v roce 1906. (Oficiální změna úředního názvu města z Nového Města na Nové Město na Moravě byla povolena až výnosem Ministerstva vnitra v r. 1911). A mimochodem - stanice ve Žďáru nesla název Žďár na Moravě...

Stanice Nové Město na Jihlavsku kolem roku 1910

Nádražní budova prošla v průběhu let několika rekonstrukcemi. Přibyla postranní provozní budova a několik přístaveb, změnil se vzhled oken a fasády. Takto si nádraží pamatuje většina z místních, někteří jistě budou pamatovat i ikonickou trafiku vedle budovy.

Nádraží před rokem 2015 (zdroj: www.turistika.cz, autor: Pavel Samuel)

V roce 2015 prošlo celé nádraží rozsáhlou modernizací, byly ubourány nepůvodní přístavby a snížena provozní budova nádraží, rekonstrukcí prošla fasáda a nástupiště, před nádražím vznikl autobusový terminál. Modernizace přinesla také výrazné zlepšení hygienických podmínek v prostorách nádraží.

Novodobé rekonstruované nádraží (zdroj: www.archiweb.cz)

Charakteristickou tvář dalo Novému Městu lyžování. Počáteční ročníky startovaly v okolí Vratislavova náměstí. Zlom nastal v roce 1973, kdy byl podle návrhu architekta Krumla postaven hotel SKI, čímž se lyžařské dění přeneslo natrvalo do sportovního areálu v blízkosti hotelu. O rok později zde vznikla budova Střediska vrcholového sportu mládeže.

Ski hotel v 70. letech 20. stol.

Areál v průběhu let procházel mnoha přestavbami a rekonstrukcemi, aby vyhovoval stále náročnějším podmínkám pro pořádání světových pohárů. Po mnoho let vítal Areál sportovního klubu Nové Město na Moravě lyžaře svým skromným úzkým stadionem, u kterého se nacházela budova sportovního klubu, servisní buňky a dva tenisové kurty.

Většina místních si ještě pamatuje na starou kancelářskou budovu se šindelovým opláštěním; Zlatá lyže - počátek 21. stol. (zdroj: www.cestujemepocr.cz)

Největší rekonstrukce areálu probíhala od roku 2005, kdy se začalo s přestavbou na biatlonový stadion. Došlo k výraznému rozšíření stadionu, přibyla střelnice a tribuny. Rekonstrukcí prošla také čerpací stanice vody, jejíž součástí se staly dvě chladicí věže, které napomáhají výrobě technického sněhu. V roce 2011 byla stržena stará kancelářská budova a nahradila ji nová čtyřpatrová administrativní budova, která slouží jako kancelář závodů. Kromě světových pohárů v biatlonu se zde konají také závody horských kol. Jediné, co se tu za ta léta příliš nezměnilo, je hotel Ski.

Dnešní Vysočina Aréna (zdroj: kniha Nové město na Moravě včera a dnes)

Nyní máte vše potřebné pro spočítání finálních souřadnic. Tak hurá na to.

Šťastný lov!

Pokud vás historické putování po Novém Městě zaujalo, můžete si ve druhé části listingu přečíst o dalších zajímavých místech. Nyní již mimo soutěž.

Na místě dnešního kulturního domu stávala kdysi sokolovna. Sokol má v Novém Městě tradici od roku 1872, po krátké pauze byla činnost spolku obnovena v roce 1900. Členská základna sdružení se postupně rozrůstala a prostory tělocvičny reálky již postupně přestaly dostačovat. 19. května 1921 tak byl slavnostně položen základní kámen nové sokolovny. Na stavbě se podíleli členové Sokola, kdy každý na staveništi odpracoval 60 hodin, stavět pomáhali ale i měšťané a rolníci z okolních obcí. Ještě téhož roku v listopadu byla sokolovna slavnostně otevřena. V Novém Městě tak vzniklo zázemí pro přednášky, divadla a zábavy, které zde do té doby chybělo.

Foto 1: Sokolovna v 1. pol. 20. stol
Foto 2: Na leteckém snímku je vidět i atletické hřiště, které na se na místě nachází dosud

V 70. letech přestala sokolovna stačit kulturnímu vyžití, a tak byla rokem 1972 nahrazena novým kulturním domem. Na přelomu 20. a 21. stol. byl "kulturák" zrekonstruován do současné podoby. Původní zelený obklad byl nahrazen žlutým, přibyl přední prostor "vlnovky", zlepšilo a rozšířilo se vnitřní zázemí.

(Bohužel se mi nepodařilo najít fotku původního kulturního domu. Máte-li ji ve svých domácích archivech, ráda ji doplním.)

Zrekonstruovaný kulturní dům (zdroj: www.zdarskypruvodce.cz)

Místu s nejhezčím pohledem na Nové Město neřekne nikdo z místních jinak, než Zasranec. Zhruba v místech uvedených souřadnic stál někdy kolem roku 1885 Antonín Chittussi, když maloval obraz Nového Města, který vidíte. Právě ten nám dobře ilustruje, jak velkým stavebním vývojem město prošlo.

Nové Město kolem r. 1885

První domy byly postaveny zřejmě ve 2. pol. 13. stol. v jižní části Vratislavova náměstí. Z historického centra soustředěného kolem katolického kostela se zástavba začala postupně rozšiřovat do nově vzniklých přilehlých ulic.

Oproti obrazu od Chittussiho přibyl na novější pohlednici výrazný objekt nalevo od katolického kostela, gymnázium postavené roku 1894. V korespondenci se mimo jiné můžeme dočíst, že panu Břetislavovi se již jízda drahou "sprotivěla". Nu, svět se mění, ale některé věci jsou věčné.

Nové Město v roce 1903

Na přelomu 30. a 40. let 20. stol přibyl do novoměstské vyhlídky rozsáhlý komplex nemocnice. Je jím areál okresní nemocnice, kolem něj pak vzniklo sídliště určené pro zaměstnance nemocnice. (Z vyhlídky ho uvidíte na levém okraji města.)

Již bylo zmíněno, že v 60. a 70. letech došlo přičiněním uranových dolů k velké výstavbě sídlišť. Největší panelovou čtvrť, "Hornickou", vidíte vpravo.

Současná vyhlídka na Nové Město

A proč má místo tak divný název? Pověstí o původu názvu je několik, asi nejznámější je tato: Ve zdejších domech žili chudí tkalci. Vždy, když utkali dost nových látek, zabalili je do rance a vydali se s nimi k faktorovi. Ostatní obyvatelé domů jen viděli z okna pochodující ranec a pokaždé prohlásili: "Zas ranec." Pak už nikdo neřekl domkové čtvrti jinak, než Zasranec.

Na severu od města v lese Ochoza se nachází pěkné přírodní místo zvané Černá skála. A zde se odehrávaly první krůčky organizované turistiky na Novoměstsku. Dne 19. 12. 1897 se členové novoměstských turistů usnesli na výroční schůzi vybudovat turistickou útulnu na Černé skále, opravit studánku pod Černou skálou a označit přilehlé cesty. Nově postavená dřevěná chata byla pro veřejnost slavnostně otevřena 24. 7. 1898. Novoměstští turisté prohlásili, že postavení chaty je příspěvkem pro povznesení našeho města i jeho nejbližšího okolí, neboť místo to v městském lese jest cílem četných denních procházek v létě a v zimě a proto s radostí vítají šťastnou myšlénku, aby tam pro odpočinek a snad i delší pobyt zbudován byl stánek trvalý.

Bývalá chata na Černé skále cca mezi lety 1898 a 1918

Bohužel chata nevydržela dlouho, zanikla někdy v průběhu první světové války. Nahradila ji lyžařská chata na Harusově kopci a tu následně nahradil hotel Ski.

Dlouhou dobu zůstala Černá skála ponechána přírodě. Ještě v roce 2013 u ní nebylo takřka nic. V posledních letech se však město pustilo do "revitalizace" místa a vybudovalo zde jednoduché posezení. Terčem vylepšování se bohužel stala i studánka, u které byl z nepochopitelných důvodů vybetonován odvodňovací kanál.

Černá skála v roce 2013

A to je vše.

Máte-li nějaké historické fotografie Nového Města na Moravě, budu ráda za jejich přidání k vašemu logu. Vítané jsou však i fotografie soudobé, neboť co je dnes současné, bude zanedlouho historické.

Díky za vaši návštěvu!

Zdroje:
kniha Ozvěna nejen z Ochozy - zábavné i poučné čtení o lesích na Novoměstsku; Jaromír Černý
obecní web Nového Města na Moravě: www.nmnm.eu
Žďárský deník
Wikipedie
Pohlednice Aukro
kniha Nové Město na Moravě včera a dnes; Milan Šustr, Kateřina Skalníková
bakalářská práce: Historie cestovního ruchu na Novoměstsku a Bystřicku; Michaela Kolářová

Text: Čtyřhranka