Pomník rumunského 26. pěšího pluku
Autor fotografie: Oldřich Dwořák (pořízeno 4. 6. 2019)
Pomník je věnován vojákům rumunského 26. pěšího pluku „Rovine“ z města Craiova. Ti přišli na Havlíčkobrodsko kolem 10. května 1945. Protože už válka skončila, byl jejich další postup zastaven. Rumunští vojáci se ale podíleli na dopadení posledních německých vojáků, skrývajících se v lesích, a na jejich odzbrojení.
Původně tento pomník stál na takzvaném Strážném vrchu. Ten se nachází na jih od Brodu nedaleko silnice na Jihlavu. Jenže když se v šedesátých letech minulého století stavěla silnice nová, byl pomník přestěhován do areálu střední zemědělské školy, kde potom stál desítky let. Nový majitel areálu bývalé školy však již neměl o pomník zájem. Kdo nechal pomník rumunským vojákům vystavět, se už nejspíš zjistit nepodaří. Stejně tak jako je neznámý jeho majitel. A tak byl, v roce 2019, na náklady města Havlíčkův Brod, přestěhován do míst nazývaných Dolík, ke Gródlově mlýnu. Je to adekvátní umístění. Právě zde se totiž těsně po skončení druhé světové války usídlily jednotky rumunské armády a několik měsíců zde měly tábor.
Přítomnost Rumunů zmiňují i kroniky nejbližších obcí. „Na Dolíku u samoty se usadil 26. rumunský pluk z Craiovy. Bylo jich 1 550 vojáků a 1 000 koní. Vše, co bylo zelené, to jest tráva, jetel i z části obilí, bylo během týdne úplně spaseno,“ stojí doslova v kronice sousedního Petrkova. Zápis je datovaný 15. května 1945.
Na pomníku, z větší části popsaném v rumunštině, se uvádí i počet obětí. Zahynout podle těchto údajů mělo celkem 101 vojáků, 6 poddůstojníků a 4 důstojníci. Tento údaj ale může zahrnovat celý tehdejší havlíčkobrodský okres, nikoliv jen tento konkrétní tábor. Rumunští vojáci se zde už bojů s nacisty neúčastnili. Spíše se jednalo o jakousi jejich nedbalost či nešťastné náhody. Známý je třeba případ, kdy s nimi vybuchl muniční sklad poblíž Polné. Tam jich zahynulo kolem patnácti.
Když rumunští vojáci z Čech po několika měsících odcházeli, bývalo jejich zvykem, že si v místech svého dočasného pobytu stavěli vlastní pomníky. Obvykle bývaly z březových větví a mívaly tvar ornamentálních křížů. Ale dlouho se nedochovaly. Kamenné pomníky jim kdosi dělal až později.
Zdroj
Ke keši
Na úvodních souřadnicích naleznete štítek s nápovědou ve formátu ABCDEF, který Vás, po doplnění čísel do finálních souřadnic N 49° 34.ABC E 015° 34.DEF, dovede až k místu úkrytu. Na úvodních souřadnicích, prosím, neparkujte, ať na sebe zbytečně neupozorňujete obyvatele blízkého domu. Zaparkovat se dá přímo u pomníku. Ale POZOR - jsme na Vysočině a příjezdová cesta od silnice č. I/38 se v zimě NEUDRŽUJE!!!
