Žďár nad Sázavou je okresní město, ležící na pomezí Čech a Moravy v malebné krajině Českomoravské vrchoviny uprostřed chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Jeho historie je úzce spjata s rozvojem žďárského cisterciánského kláštera a sahá až do poloviny 13. století. Obec Žďár byla na město povýšena roku 1607, kardinálem Františkem z Ditrichštejna.
Zvu vás na krátkou procházku po místních pamětihodnostech v historickém středu města.
Navštívíme několik významných budov a objektů spjatých s historií.
A zde jsou úkoly potřebnéné k nalezení keše:
Farní kostel sv. Prokopa
Farní kostel sv. Prokopa najdete v centru města, nedaleko náměstí Republiky.
Byl založen za pomoci zdejšího kláštera krátce po roce 1270, ke konci panování krále „železného a zlatého“ – Přemysla Otakara II.
Dnešní sakristie, podvěžní kaple a věž jsou pak stavbami více než 700 let starými.
První zmínky o kostele ve Žďáře jsou z roku 1391. Kostel byl přestavěn v letech 1521–1560 v pozdně gotickém slohu.
Kostel byl vysvěcen "ke cti Boží a svatého Prokopa" dne 28. července 1560.
V kostele se zachovala původní pozdně gotická socha Madony s dítětem z druhé poloviny 15. století. Dále se zde zachoval barokní obraz sv. Prokopa s prokopskou legendou z dílny kutnohorského malíře Karla Kautsche z roku 1778.
Úkol č. 1:
Nalevo od vchodu do kostela je kříž s letopočtem 1 8 A 7.
Věž kostela sv. Prokopa
Nestojí bokem, ale je přímo zastavěna do nejstarši části kostela. Je 54 metrů vysoká, aby z ní bylo vidět i přes vzrostlé stromy. Měla totiž i strážní účel. Až do roku 1934 měl na ní svou světničku věžník, který například hlásnou troubou oznamoval požár ve městě i v okolí. Teprve od roku 1925 měl i požární telefon.
Věž i kostel má své základy na skále a stojí staletí bez naklonění. Zajímavé je však zjištění, že půdorysem věže je lichoběžník a proto je možno směrem od východu vidět současně její tři stěny. V pozlacené „makovici“ jsou uloženy pamětní listy i vzory platidel. Nejstarší z roku 1613.
Zvony na věži podlehly „rekvizici“ jak v první, tak i ve druhé světové válce. V roce 1989 ulila dílna pí. Dittrichové v Brodku u Přerova nové dva zvony, kterými byl souzvuk doplněn.
Věž kostela bývá příležitostně otevřena návštěvníkům (a to pouze několikrát během roku). Z ochozu věže je pěkný výhled na město a do okolní krajiny.
Úkol č. 2:
Nade dveřmi vedoucích na věž je "B" čtvercových okének
Kaple svaté Barbory
Kaple sv. Barbory má v půdorysu i v klenbě s výsečemi pravidelný osmiúhelník. Dvě barokní sochy vedle hlavního oltáře (sv. Mikuláš a sv. Bernard) pocházejí zřejmě z klášterní dílny. Celý prostor, i svým vyřešením postranních kůrů, působí zvláštním vroucným kouzlem.
V době 1975-85, kdy v kostele sv. Prokopa probíhaly úpravy interiéru, byly však v kapli často slouženy mše. Pro doprovod lidového zpěvu byly přenášeny elektronické varhany s pedálem, které již s křemíkovými tranzistory postavil J. Pospíšil a na něž se hrálo i 3/4 roku, po dobu stavění klasického nástroje v kostele sv. Prokopa.
Tehdy totiž ještě nebyly elektronické nástroje v obchodech, zvlášť ne s pedálem.
V posledních letech se stále častěji využívá prostoru kaple sv. Barbory pro výstavy uměleckých děl.
Úkol č. 3:
Schodiště vedle Barborky má "C" schodů.
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice
Mariánský morový sloup.
Barokní trojiční sloup s centrálním výjevem Nejsvětější Trojice ikonografického typu „Trůn milosti“ byl vztyčen za morové epidemie v roce 1706.
Monumentální sloup na trojlaločné základně s jeskyní je ohraničen balustrádou a zdoben sochami světců.
Nápis na podstavci sděluje, že autorem díla je kamenosochař Jakub Steinhübel, původem z Tyrolska. Jedná se o tzv. ikonografický typ Gnadenstuhl.
Úkol č. 4:
Sv. Šebestiána zasáhlo "D" šípů.
Hřbitovní kostelík Nejsvětější Trojice
Jde zřejmě o původní hřbitovní či špitální renesanční kapli z konce 17. století. V roce 1715 byla ke hřbitovnímu kostelu přistavěna sakristie od významného arch. Jana Blažeje Santini-Aichela, jehož každé dílo skrývá symbol: zde Nejsvětější Trojice.
Kostel je 19 metrů dlouhý, 8 metrů široký a 7,5 metru vysoký. Míval 3 oltáře a stěny se zajímavými kresbami andělů, hrajících na archaické nástroje. V devadesátých letech bylo vše zabíleno -> MěÚ používal kostelík jako obřadní síň.
Na kůru při pohřbech hrají staré, ale dobré varhany zdejšího varhanáře Růžičky. (Žďár za první ČSR měl i 2 puškaře, hrnčíře, punčocháře, koláře, kováře, dýmkaře atd.)
Podle starých zápisů byl kostelík používán již roku 1672 v době moru po třicetileté válce. Až do doby protektorátu (1944) byl půvabný okolní hřbitov plný uměleckých křížů, individuálně zhotovených při huti v Polničce. Při nařízeném sběru železa za války v roce 1944 byly však kříže bezohledně zlikvidovány.
Zůstalo jen několik stromů a klidné místo ve středu města.
Úkol č. 5:
Do zdi napravo od vchodu je vsazen náhrobní kámen.
Alois Arnold zemřel "EF" března.
Nyní máte vše potřebné pro spočítání finálních souřadnic. Tak hurá na to.
Finálka se nachází na souřadnicích:
N 49° 33.(A)(D)(E)
E 15° 56.(F-D)(B)(C)
Zde si můžete zkontrolovat své výpočty:
Díky za vaši návštěvu!
Navštivte také další moje keše:
Zdroje:
Farní kostel sv. Prokopa
Vytvořeno v programu: 
Text a foto: PeSis ©