GC8G98Z Horymír aneb 1x za 4 roky (Event Cache) in Královéhradecký kraj, Czechia created by ScoutOS

This cache has been archived.

Geocaching HQ Admin: Thank you for hosting this geocaching event! The date of the event has passed. We automatically archive events after 30 days (60 days for Mega- and Giga-Events). Attendees can still log archived events, log trackables, and share their experiences.

GC8G98Z ▼

A cache by ScoutOS Message this owner

Hidden : Saturday, February 29, 2020

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

29 February 2020, 11:00 - 11:30

Čtyři roky utekly jako voda, je tu další přestupný rok, s ním 29. únor a svátek Horymíra. Komu chybí v geo-kalendáři záznam ke dni 29. února, má účastí na tomhle eventu příležitost okénko zabarvit.

Den a místo eventu: sobota 29.2.2020 na souřadnicích (výhled nad Rozárkou).
Čas: od 11:00 do 11:30, ale každý si samozřejmě může pobýt podle svého.

Krásné, původem slovanské nebo keltské jméno Horymír je kalendářem krutě zanedbávané, vyznačené v něm pouze jednou za čtyři roky. Horymíry však můžeme s mírně humornou nadsázkou uklidnit: 29. únor je do kalendáře vsazován proto, aby vyrovnával chybu v měření času, je to tedy jakýsi umělý den navíc, únor má zásadně 28 dnů, takže jmeniny můžou Horymírové oslavit vždy posledního (tedy 28.) února a jednou za čtyřletí 29. února, případně oba dva dny za sebou, čili znevýhodněni nejsou, právě naopak.

Čítankový neumětelský vladyka Horymír je figurou – velice mírně řečeno – pofidérní. A nejde jen o jeho (přesněji řečeno Šemíkův) skok přes vyšehradské hradby do Vltavy. To se zcela jistě nestalo, jelikož to prostě není možné, jak bylo dokázáno nejrůznějšími znalci a badateli, ledaže by pevnostní hrazení Horymír překonal helikoptérou a na hladinu Veliké řeky se snesl na padáku, o čemž si dovolujeme pochybovat.

Horymír, jak nám líčí školní četba, tak vehementně bránil zemědělství proti šířícímu se hornictví, že byl za tuto svoji aktivitu pohnán ke Křesomyslovu knížecímu stolci, odkud měl popravě uniknout na svém Šemíku pomocí slavného bájného superskoku. Samozřejmě mu při ničení knížecího kovkopeckého byznysu nešlo o budoucnost místních obyvatel či snad o hospodářskou prosperitu tamní společnosti, ale výlučně o vlastní kapsu, soukromé ekonomické zájmy, když lokální kutání zlata a stříbra ohrožovalo jeho zemědělské kapitálové výnosy, a to především odtahováním pracovních sil; nikterak se tím ovšem nelišil od jiných mocipánů včetně samotného Křesomysla. Počínal si přitom jako pravý raubíř, což jistě nepřekvapí, vždyť takzvaná šlechta (a zdaleka nejen v oněch prastarých časech) tyranizovala, vraždila, loupila, vydírala, drancovala a všemožně řádila napořád. Je například známo, že přemyslovská Praha po jistou dobu výtečně bohatla prodejem otroků pochytaných v okolí, jen se nám o tom nechce mluvit moc nahlas...

Pro ilustraci uveďme za vše alespoň výrok papeže Řehoře VII., který (jako často i jiní papežové a scholastové) viděl v panovníkovi jen jakési nutné zlo; tímto výrokem charakterizoval světskou moc:
"Kdo by nevěděl, že králové a knížata vzešli z těch, kteří Boha neznajíce, pýchou, loupežemi, věrolomností, vraždami, posléze téměř všemi zločiny - podněcováni zřejmě vládcem světa ďáblem - zmocnili se vlády nad sobě rovnými lidmi v slepé chtivosti a nesnesitelné opovážlivosti..."
V zájmu objektivnosti nutno dodat, že církev nebyla o mnoho lepší. V teokracii stát a církev tvořily celek. Podle teorie o poměru duše a těla byl císař podřízen papeži, moc světská byla podřízena moci duchovní. K nadřízenosti se nutně váže kontrola, řízení, přikazování. Tak jaképak copak.

V porovnání s tehdejšími časy si dnes žijeme jako v ráji, tak přijďte, kromě jiného probereme všechno, co k řádnému eventu patří, a užijeme si chvilku výhledu na město. Bude to takové, jaké si to uděláme, čili fajn. A ještě...? No přece za bod!